"Otevřete si učebnici na straně 95. A pokud nevíte odpověď na poslední otázku, tak na téhle straně ji najdete."
"No otevřete si tu učebnici. Ne na straně 85, ale 95! A odpověď je psána kurzívou na té straně."
Dvakrát jsem už byla během těchto 14 dnů na praxi, dělala jsem paní učitelku deváťákům. A neskutečně mě překvapilo, jak strašně chytrá děcka dnes jsou. Když jsem se jich zeptala na vrchní pohlaváře Třetí říše, tak nejen, že mi vysypali plno jmen, ještě mi i řekli jejich funkce a poznali je na obrázku. Při tom já jsem se některá jména naučila až ve chvíli, kdy jsem dělala přípravu na tuto hodinu. Ano, mám diplom bakaláře z historie..ale 20.století nikdy nebylo mou silnou stránkou. Když jsem dělala přípravu, také jsem se dozvěděla, že v 90. letech probíhal v Jugoslavii soud podobný tomu norimberskému. Na mou obranu, o tomhle moc nevěděl ani můj muž, který píše diplomku na 20.století. A ta děcka mi byla schopna odvykládat i co se na jugoslávském procesu dělo a jména odsouzených. Ano, učila jsem na jednom z nejlepších gymplů v ČR. Děti tam jsou opravdu výběrové.
.. na druhou stranu..
.. Na druhou stranu se jim v deváté třídě řekne "Otevřete si učebnici na té a té straně" a musíte chodit po jednotlivcích, abyste zkontrolovali, jestli to všichni opravdu udělali! A kupodivu, polovina těchto chytrých dětí to nezvládne dřív jak za pět minut.. A polovina z poloviny učebnici otevře ještě na špatné straně. A pak se jim ještě musí nadiktovat, jakým písmem je odpověď napsána, aby ji vůbec našli? A co nějaká orientace v textu?
Když jim následně rozdám pracovní papíry, na které jsem jim napsala 6 jednoduchých otázek typu: "Kolik lidí bylo souzeno na Norimberském procesu?" odpověď: "22" - za sekundu napíši dvě čísla a můžu odpovídat na další otázku. K tomu jsem jim pustila video, ve kterém všechny věci byly zmíněny, aby měli odpovědi správně. A přesto všechno, jak byl tento úkol jednoduchý, pan učitel jej musel ještě více ulehčit - rozdělit děti na skupiny a každá odpověděla jen na jednu otázku! Protože těch 6 by nestihli! Proboha, jsem na výběrovém gymnáziu a ta děcka neumí napsat pár čísel?!
Tak si říkám, co tyto události svědčí o naší mladé generaci. Místo, aby byli cvičeni nejen v inteligenci, kterou mají opravdu vysokou, měli by se cvičit také v praktických dovednostech. Protože takoví lidé mohou mít třeba 30 diplomů, mohou být právníky, doktory, jadernými fyziky. Ale pokud bych musela svému doktorovi přesně říkat, kde mi má ošetřit zranění, kam mi má říznout, kde mě následně zase zašít - a čekat na to půl hodiny, tak mu tam vykrvácím na stole. Pokud bych měla svému právníkovi říkat, na které stránce v knize má hledat řešení pro mou obhajobu - "a pane právníku, je to tam napsáno tučně, kurzívou a ještě je to 3x podtrženo, abyste to náhodou nepřehlídl a já nezůstala na ulici oškubaná o veškerý majetek..." tak si říkám, jestli není v tom dnešním světě, v tom dnešním školství, něco opravdu špatně.. Ano, stačilo mi k tomu přesně 60 min praxe.
Tak to tě moc obdivuju, já bych nedokázala učit :))
OdpovědětVymazatPevné nervy do budúcna :) Je to ťažká práca
OdpovědětVymazatV súčasnosti byť učiteľkou... tak na to treba mať naozaj pevné nervy. :-) Viem si to živo predstaviť, nakoľko som z učiteľskej rodiny, mám kamarátku, ktorá kedysi učila a dokonca som istý čas aj na škole robila (ale nie ako učiteľka), takže som tam videla viac než dosť. :-)
OdpovědětVymazatKatharine-fashionisbeautiful
Moc hezky napsané a souhlasím, praktická stránka věci je hodně důležitá :)
OdpovědětVymazatSmileThess