Přeskočit na hlavní obsah

Tajemná princezna, život pod závojem - Jean Sasson





Lidé, kteří se narodili do evropské kultury, si stěží dokáží představit život ve vzdálené Saudské Arábii. Také třeba proto, že kultura z tohoto světa je pro nás uzavřená muslimskými pravidly. Ale Sultána, arabská princezna, se rozhodla bojovat proti ženskému útlaku v téhle zemi a vyprávět svůj životní příběh, samozřejmě pod falešným jménem.
Narodila se jako nejmladší dcera v zemi, kde je narození děvčete tragedií, protože důležití jsou zde pouze muži. Už jako malá byla velmi vzdorovité dítě, které odmítalo přijmout pravidla své země.
V 16ti letech dostala svou první menstruaci, díky které se z ní stala žena a ona se musela navždy zahalit do černého hábitu. Hrozně mě dostala část, kde psala, že už navždy se bude na svět dívat přes černou clonu - protože v SA mají látky i přes oči. Dospělost v téhle zemi znamená jediné - sňatek. Sultána měla štěstí, které má jen málokterá dívka v její zemi, a vzala si manžela, se kterým se velmi milovala. O kterém si myslela, že má stejné pokrokové myšlení, jako ona a je pro emancipaci žen. Po osmi letech jejich manželství ovšem utrpělo porážku. Její muž přišel s myšlenkou, že by se oženil s další ženou. Což je v SA naprosto normální, vysoce postavení muži tam mívají minimalně 4 manželky. S tím se Sultána ovšem odmítala smířit a uprchla i se svýma dětma do Evropy. Manžel ji našel a slíbil, že pokud se vráti, nikdy o dalším sňatku už nepadne řeč. A tak se Sultána vrátila do své země a do manželství, žít jako typická arabska žena, ačkoli proti tomu celý život bojovala.
A když se nikomu za jejího života nepodařilo zrušit žádné omezení, které zde platí pro ženy, aspoň se rozhodla prostřednictvím své přítelkyně Jean Sasson promluvit o arabském světě, který je pro nás ostatní naprosto nepochopitelný.

Takové knihy mám strašně ráda. Dozvíme se neco jiných kulturách a často nám z toho zůstává rozum stát. O to lepší byla četba proto, že je to příběh skutečné žijící ženy. Je strašné, jaká středověká pravidla v Arábii stále platí, jak jsou ženy strašně utlačovány a jsou pouze majetkem mužů, kteří mohou rozhodovat o jejich životě i smrti.
 

Komentáře

  1. zní to hodně moc zajímavě:) dokonce jsi to asi půjčím. Viděla jsem zrovna nedávno film "Bez dcerky neodejdu" a hodlám si o tom přečíst i knihu. Rozhodně souhlasím s tebou, opravdu je to hrozné, jak tam jsou ženy utlačovány:(

    OdpovědětVymazat
  2. môže to byť zaujimavý príbeh :)

    OdpovědětVymazat
  3. Ty jo, ten příběh zní opravdu zajímavě a můžu říct tak na 90%, že by mě bavil.. i podobný filmy o jiných kulturách apod. (a podle skutečných událostí) mě hodně zaujaly... :) Horší je, že se poslední dobou moc ke čtení nemůžu dokopat. :/ Musím asi počkat zase na období, kdy mě to bavit zase bude a pak se ji pokusím sehnat a přečíst. :)

    OdpovědětVymazat
  4. to by lakalo aj mna! dakujem za tip!

    Pozyvam na koncoletnu SKIN IN BLOSSOM giveaway, tu: http://biancaprincipessa.blogspot.sk/2014/08/koncoletna-skin-in-blossom-giveaway.html

    OdpovědětVymazat
  5. ja som nedávno začala čitať knihu "bez dcéry neodídem" tiež sa v nej opisuje arabská kultúra ale nebavila pretože to je trošku staršia kniha a je predsa len inak písaná ale povedala som si že by som rada prečítala nejakú z tejto oblasti v novšom vydaní takže hneď skočím na stránku knižnice a pozriem či ju tam nemajú vďaka za tip :)

    OdpovědětVymazat

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

Když jsou oba pod vobraz

M y máme s Bohémem vlastně docela harmonický vztah. Hádáme se jen málokdy. Když mě někdy naštve, tak jsem vždy chvilku protivná, protože v duchu zuřím, ale po nějaké době to v sobě pochroupám a zapomenu na to. A nebo mu řeknu, že mě pěkně štve a on nahodí pohled nešťastného štěněte a je hned vše v pohodě . A když už dojde k hádce, tak se na sebe nikdy nedokážeme mračit moc dlouho. Nutno podotknout, že v 90% případů ty ledy prolomí on, za což ho opravdu zbožňuji ! P roblém nastává, když se jdeme spolu opíjet. Abyste to chápali, když jsme opilí, tak reagujeme oba dva stejně - přehnaně a dost ostře. A taky nám v tu chvíli všechno vadí. "Vždycky, když jsme s mužem v hospodě, tak se smějeme všem těm opilým hádajícím se párům. Protože se vždy někdo takový najde. A my jsme pořád v pohodě a jen se smějeme.." .. No a my jsme zase vždy ti hádající se, kteří jsou všechno, jen ne v pohodě. Docela dobře ještě zvládáme unést situace, kdy jeden je opilý a ten druhý ne. Ten první zmi...

Plesy bývaly v minulosti výsadou šlechty

P ořád marně přemýšlím nad tím, který chytrák rozhodl, že plesová sezóna bude v zimním období - to byl určitě chlap. Já sice chápu, že když se chce člověk cítit jako v pohádce, tak k tomu potřebuje tu správnou zasněženou vánoční atmosféru... Ale chlapci, spadli jste někdy v zimě na ledu? Věřím tomu, že ačkoli jste měli pevnou zimní obuv, minimalně jednou v životě se vám taková nepříjemnost stala. A teď si představte, že my se musíme na takovém ledu udržet na 20cm jehlách - protože řekněme si to upřímně, balerínky jsou sice príma vynález, na který nedám dopustit, ale 98% žen chce jít na ples v pravých střevíčcích. Co kdyby totiž o půlnoci některá utíkala z plesu, aby ji náhodou zlá macecha nenachytala, jak trajdá někde mimo domov, zatímco má přebírat hrášek, a nechala na schodech balerínku? Princ by pak objížděl celé království s nějakou divnou botou, o které by ani nevěděl, z jaké strany ji dotyčné nasadit na nohu. A co kdyby ji nasadil špatnou stranou a čirou náhodou by padla jiné ...

Pokud Ti žena dá klíč od svého srdce, nepodceňuj to. Zitra by totiž klidně mohla vyměnit zámek.

J á bych strašně chtěla člověka, který mě bude mít rád, udělá pro mě všechno, budu s ním šťastná.. A já jsem ho kdysi potkala.. A najednou jsem ho nechtěla, najednou pro mě byl až moc hodný, milý.. otravný .. A proto často přemýšlím nad jedním faktem: Ženy s oblibou prohlašují, že chtějí muže, který se jim bude oddaně věnovat - milence, přítele nebo sobě rovného. Ale jakmile někoho takového mají, všechno zahodí kvůli prvnímu muži, který s nimi jedná jako s kusem hadru, je jedno, co jim dělá, pořád se k němu vracejí pro další dávku.. Naprosto se v tom vidím.. Opravdu my ženy potřebujem ty "hajzlíky", abychom se cítily spokojené? P okud ano, jsme tak trochu masochistky. Stále mi vrtá hlavou, jestli jsem tehdy nezahodila své štěstí. Na začátku října jsem poznala Vojáka, se kterým jsem se měla opravdu hezky. Po našem prvním rande jsem šla domů se srdíčkama kolem hlavy a těšila se na další. Hned po dalším rande zůstal na noc.. Byl chytrý, vtipný, hezký, dobře zajištěný, byl...