Přeskočit na hlavní obsah

Pokud Ti žena dá klíč od svého srdce, nepodceňuj to. Zitra by totiž klidně mohla vyměnit zámek.





Já bych strašně chtěla člověka, který mě bude mít rád, udělá pro mě všechno, budu s ním šťastná.. A já jsem ho kdysi potkala.. A najednou jsem ho nechtěla, najednou pro mě byl až moc hodný, milý.. otravný.. A proto často přemýšlím nad jedním faktem: Ženy s oblibou prohlašují, že chtějí muže, který se jim bude oddaně věnovat - milence, přítele nebo sobě rovného. Ale jakmile někoho takového mají, všechno zahodí kvůli prvnímu muži, který s nimi jedná jako s kusem hadru, je jedno, co jim dělá, pořád se k němu vracejí pro další dávku.. Naprosto se v tom vidím.. Opravdu my ženy potřebujem ty "hajzlíky", abychom se cítily spokojené?
Pokud ano, jsme tak trochu masochistky. Stále mi vrtá hlavou, jestli jsem tehdy nezahodila své štěstí. Na začátku října jsem poznala Vojáka, se kterým jsem se měla opravdu hezky. Po našem prvním rande jsem šla domů se srdíčkama kolem hlavy a těšila se na další. Hned po dalším rande zůstal na noc.. Byl chytrý, vtipný, hezký, dobře zajištěný, byla jsem pro něj vzor dokonalosti, měl mě až moc rád.. S takovým člověkem jsem se mohla mít úžasně. A hned po těchto dvou dnech a jedné noci jsem to odpískala. Něco mi tam chybělo - ten náboj, který já ve vztahu strašně potřebuji. Něco, co jsem našla u třech jiných chlapů, které jsem měla... A všichni tři byli hajzlové, kteří mi jen ubližovali.. Přesto bych dny s nimi vrátila 100x raději, než dny s Vojákem. Potřebuju snad ke vztahu bolest, abych ten náboj objevila?
I já jsem Osudového ze začátku neměla moc ráda, nelíbil se mi.. Ale věděla jsem, že potřebuji někoho, jako je on. A časem jsem se zamilovala.. A teď mám někoho, se kým jsem opravdu šťastná, dej tomu čas.. Ale já tomu ten čas nedala. Občas se ptám - neudělala jsem tehdy osudovou chybu?
A vím, že kdybych měla možnost to vrátit, možná bych tomu ten čas dala.. a pak bych to zas odpískala.. Bez náboje to nejde. Potřebuju kolem sebe kluky hajzly, abych si mohla každý večer brečet do polštáře a závidět lidem okolo, kteří jsou šťastní.. A věřit tomu, že jednou budu taky.

Komentáře

  1. No, popsala jsi to výstižně. Vím přesně, o čem mluvíš, protože já jsem dřív mívala „štěstí“ přesně na takovýhle kluky, na hajzly. Každý z mých předešlých takový byl… měla jsem stejný "problém" jako ty a letěla jsem taky jen na takový kluky (a že jich fakt nebylo málo, do dneška toho upřímně lituju, že jsem se s některými vůbec zahazovala :D) a bylo mi pořád akorát ubližováno...
    S Romčou to ze začátku taky nebylo růžový, já ještě pořád vyváděla a tak... ale on byl právě jiný, hodný, milý, jako jediný to se mnou myslel opravdu vážně atd... dala jsem tomu čas... a nakonec se taky hrozně zamilovala a jsem šťastná, že jsem mu tu šanci dala. :) Nikdo zpočátku našemu vztahu nedával šanci a každý si myslel, že spolu vydržíme maximálně pár týdnů... a jak to dopadlo... :)
    Doufám, že jednou potkáš taky kluka, který nebude hajzl - a přesto s ním dokážeš být šťastná. Moc bych ti to přála. ;) Ty hajzlové za to všechno trápení nestojí. ;) Jednou určitě potkáš kluka, se kterým v tom bude ten náboj, ale ten kluk ti neublíží. ;)

    OdpovědětVymazat
  2. Teeda. Precetla jsem tvuj clanek jednim dechem..
    Musim rict, ze ja taky mela ve svym dosavadnim zivote samy zmetky. Ted mam ale presne toho, koho jsem hledala. Uplne! Mela jsem vysnenyho hodnyho, uprimnyho, vernyho a dobre vypadajiciho prince. A ja ho konecne nasla! Vim, ze ta vernost je trosku sporna. Ale jemu fakt verim. Jeho rodina, pratele, spolupracovnici, vsichni rikaji, ze na nejake ulety a ublizovani neni. Ze pro svou holku vzdycky dela vsechno, aby byla stastna. Je perfektni! Ikdyz mozna, ted po precteni tveho clanku premyslim, zda tam u nas taky nechybi nejak ten naboj. Je tp stydlinek. Takze zatim zadna velka vasen. Ale myslim, ze az nam konecne vyjde spolecna noc, tak se vse zmeni..
    Co se tyce toho, co pises. Rekla bych, ze lepsi je vzdycky ten milujici chlap a ne zadny hajzl. Sice te hajzlove vic pritahuji, ale zase do budoucna by to s nim nebyl zadny zivot. Jen trapeni a jak rikas, breceni do polstare. Takze radeji zkrotit sve choutky a radeji zkusit mit rada ty hodnejsi. Ale priznam se ti, ze i me trosku pritahuji ti svinaci. :D

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Tak takový komentář jsem potřebovala :) potřebovala jsem vědět, že je reálná možnost toho, že někdy najdu svého prince :) a když jsi ho našla ty, snad bych mohla taky :)) moooc vám to přeji :)

      Vymazat
  3. Jej, mám tyto tvoje články docela ráda a dost často se poznávám. Chodila jsem i s hodnejma i se "zlejma" :). Nechala si od těch zlých ublížit, naopak pak zas ublížila těm hodným.. Než jsem potkala toho pravého, který je teda doopravdy až moc hodný, ale i po 6ti letech pro mě neztratil takovou tu jiskru.. nevím jak ji nazvat. mužnosti? :/

    OdpovědětVymazat
  4. Ahoj Rose. Úplně Tě chápu ... A prince jsem taky našla. Bylo to v době, kdy jsem si řekla, že na chlapy prdím a začnu cestovat. Byla jsem pozvaná do Salvádoru ...... a pak bych prostě letěla jinam. ALE: nečekaně se objevil a byl PŘESNĚ takový, jakého jsem chtěla. Hodný, pozorný, NE nudný, mužný, vzdělaný, vášnivý, vtipný, hezký, muzikant, sportovec..... Prostě 100%. Myslela jsem si, že 100% nemohu nikdy najít, že musím dělat kompromisy... a ono NE. Jasně, po pár letech vidím sem tam nějakou mouchu, ale vášeň, přátelství, sranda, důvěra....to prostě nezmizelo. Věř, že svého vysněného najdeš.... Nikdy prostě nevíš, co bude zítra :)
    Drž se...Kat....

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Milá Kat,
      moc děkuji za povzbudivý komentář..
      A přeji plno dalších skvělých let s panem dokonalým :))

      Vymazat
  5. nádherně napsané,, protstě mopc pěkný článek!

    OdpovědětVymazat
  6. Ach, jak mi jen mluvíš z duše!
    Sama sice říkám, že jsem na "bad boys", ale myslím, že to je špatná interpretace samotných žen - my totiž potřebuje ty milé prince, kteří nám budou rovni, kteří budou milý, pozorní, laskaví a zábavní, jenže abychom se nenudili, potřebujeme, aby princové občas povystrčili růžky a zazlobili. A protože to princové neumí, utíkáme k těm hajzlům a pak si jen rveme vlasy.
    Neboj se, on se nakonec ukáže ten správný mix, se kterým budeš spokojená, moc ti v tom držím palce! :-)

    OdpovědětVymazat
  7. Třeba to byla jen náhoda - 3 zlí a všichni tři měli náboj.. 1 hodný bez náboje.. Třeba prostě někde je i ten hodný s nábojem ;)

    OdpovědětVymazat
  8. Nejlepší jsou hajzlové, co jsou k tobě hodní... Mám takovýho toho "bad boye", jak se jim říká a jsme spolu šťastní... A netrap se svými rozhodnutími. Svět je divné místo. Nikdy nevíš, co bylo správné a co špatné. Rozdíl mezi tím totiž není.

    OdpovědětVymazat
  9. Vidím tam kus sebe... taky sním o princi, s každým vztahem si říkám, že tu samou chybu neudělám... a nakonec stejně skončím s nějakým "bad boyem", ačkoliv se to projeví třeba až po pár měsících... ale víš co? Ještě nepřišel ten pravý. Až přijde, tak to 100% poznáme.. nebude žádné "ale", žádné přemýšlení.. prostě to bude ON a konečná! :)

    OdpovědětVymazat
  10. niesom si teraz istá či ti môj komentár odoslalo alebo nie ale snáď hej lebo som sa celkom rozpísala :D

    OdpovědětVymazat
  11. Ja som mala hajzlíka raz, dnes nechápem ako som s ním vobec mohla byt. Nastastie som sa viac menej poucila na vlastných chybach a uz by som si takeho nikdy nevybrala. Vsetko chce cas a hlavne co sa týka skutocného vztahu ten sa buduje pomalicky a mozno zo zaciatku nie je tak vasnivy ale postupne do toho prerastie :) Ale nezufaj mozno to presne tak malo byt aby si nasla naozaj toho praveho a tento ta mal len priviest k tejto myslienke, ze takuto chybu uz neurobis!

    OdpovědětVymazat
  12. Já si tedy nemyslím, že kouzlo chlapa tkví v tom, že by byl hajzl. Stejně jako u žen je to spíš kombinace lehkého tajemství a charizma. Aspoň doufám! :-) A láska je tu od toho, aby se chvilku hledala - nepřijde s každým chlapem, co je hodný, pozorný a kdovíjaký. Takových je spousta, ale zamiluješ se jen do některých. (Ideálně jen do jednoho... )

    OdpovědětVymazat
  13. Myslím, že moc nezáleží na tom, jestli je chlap hajzl nebo ne... jde o to, jestli ti dokáže pobláznit hlavu... Já třeba vím, že potřebuji mít v příteli oporu, ale musí být nápaditý... jakmile přijde stereotyp, začnu se nudit a vymýšlet kraviny... věřím, že tvé rozhodnutí si přál osud a na tebe někde čeká tvůj pravý princ na bílém koni, který bude rád za to, že jsi toho předchozího opustila :)

    OdpovědětVymazat

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

#Recenze: lak na vlasy Cien professional

Nutno předem poznamenat, že laky na vlasy příliš nepoužívám. Většinou je mám od toho, aby si " přilepila " odstávající části baby vlásků k hlavě nebo zamezila jejich nenápadnému vytrčení se z účesu. Pro tento účel je dostačující jakýkoli lak na vlasy. Jednou za čas ale udělám náročnější zátěžovou zkoušku - navlním vlasy a požaduji, aby mi navlněné vydržely celý den, aniž bych na ně musela vystříkat celý flakon laku na vlasy. Nechci si z vlasů dělat nepohyblivou paruku - potřebuji, aby se vlasy hýbaly, dýchaly, ale zároveň na nich vydržely hezké andělské lokny. Cien professional lak na vlasy s keratinem - pro větší objem. Mnou recenzovaný lak na vlasy má vol. 3 . Já většinou používám 4 nebo 5, takže tohle pro mě byl docela nízký kalibr - a musím poznamenat, že se asi zase vrátím k vyšším číslům, protože trojka mi vlny rozhodně neudržela ani pár hodin. To jen tak mimo, pro lidi, kteří mají stejné požadavky jako já. Co ale tento lak opravdu slibuje? Ud

Když miluješ, tak celým srdcem

Myslím, že je na čase napsat další oslavný článek.. M oje mamka minulý týden oslavila čtyřicetiny - ano, jí je čerstvých 40, mně čerstvých 22 - měla mě, když byla ještě veeeelmi mladá. Vlastně, kdybych se pomamila, měla bych v tuhle chvíli už skoro pětileté dítě (prooooč jsem se nepomamila?) V iděli jste seriál Gilmorova děvčata ? Já ho teď sjíždím pravidelně od začátku do konce a musím konstatovat jednu věc - jsem jedna z mála lidí, kteří nemusí závidět úžasný vztah Lorelai a Rory - protože já si celý život tenhle vztah prožívám. K dyž bylo mamce tolik, kolik je teď mně, musela opustit mého otce - po velmi těžkých chvílích, které jsme si s ním prožily - on život s alkoholikem není peříčko. Ve 22 letech zůstala sama se čtyřletým dítětem - a přesto mi nikdy nic nechybělo a byla jsem šťastné děcko, jako všechny ostatní, které měly rodinu úplnou. Samozřejmě hrozně moc vděčíme také babičkám a dědečkům, kteří pomáhali, jak jen se dalo. Stejně ale nepřestanu nikdy obdivovat mamku za

Sex bez lásky je jako drink, který nijak nechutná, ale uhasí žízeň

V e 14letech jsem potkala svou pravou lásku.. Teda, tehdy jsem si to aspoň myslela. Má pravá láska trvala 6let a poté skončila tak, jak všechny pravé lásky dvou puberťáků končí. Každopádně to byl logicky první kluk, se kterým jsem se vyspala. No a šest let jsem žila v domění, že to taky bude jediný.. Loni v srpnu jsem dostala na výběr- buď vyzkoušet i něco jiného a nebo být až do smrti v celibátu (to jsem samozřejmě nemohla tušit, že se s Jediným vyspím za půl roku zase) . No tak, nejsem magor a vybrala jsem si samozřejmě možnost A . Spíš bych řekla, že se mi splašily hormony a já jsem chtěla dohnat to, co jsem nestihla v pubertě. Přišly jednorázovky. Všechny byly se vším všudy - tedy párty, alkohol, opilost, žádný kondom, stresy z těhotenství ... No, chtěla jsem si to užít do poslední kapky. Loni na Silvestra to dospělo ke svému vrcholu a já se vyspala s člověkem, kterého jsem vůbec neznala (a ještě jsem ho, chudáka, ani nenechala udělat se - taková jsem byla mrcha myslící jen na