Člověk je od přírody společenský tvor. Má kolem sebe vždy rád známé lidi a přátele. Ale co jsou to pro nás vlastně ti přátelé?
Někdo potřebuje každý večer vidět jiného známého, každý večer sedět s někým v hospodě, sbírat známé jako Pokemony, protože jenkdyž jich mám nejvíc, jsem největší borec. Od chvíle, kdy propukla éra Facebooku, se tahle záliba ještě prohloubila a zviditelnila - každý musí mít co nejvíc přátel, co z toho, že polovinu z nich jsme sto let neviděli, hlavně že je máme na Facebooku a jsme borci.
Ovšem já zjistila, že ve skutečném světě neni nic tak lehké, jako na internetové síti. Kolik z vás může říci, že ať se mu v životě stane cokoli špatného, ať musí zdolávat jakkoli náročné překážky, bude mít vedle sebe někoho, o koho se může opřít? Vždy jsem si myslela, že co se týče přátel, mám štěstí, můžu být spokojená. Ale v průběhu posledních několika měsíců, posledního roku, jsem zjistila, že jsem se zmýlila. Být spokojená nestačí - každý večer děkuji tomu nahoře za to, že mám ty nejlepší přátelé pod sluncem. Tolikrát se mi staly dost ošklivé věci, jednou se mi totálně zhroutil svět - a já vedle sebe měla lidi, kteří nejen, že mi podávali cihličky, abych si jej mohla postavit zpět, oni mi je navíc přemalovali do nejjasnějších barev. Díky nim vím, že ať se mi v životě stane cokoli, nikdy mě to dlouhodobě neodrovná. Sice těch přátel není tisíc, ani sto, jich je snad jen stěží deset, ale nikdy bych je nevyměnila za stovky takových, se kterýma bych si šla jen tak jednou za čas posedět do hospody. S těmato lidma já můžu sdílet cokoli chci; vím, že jakkoli budu v životě chybovat, oni mi vždy odpustí, podpoří mě a dovedou na správnou cestu. A za to jim zůstanu navždy vděčná a nepřestanu si jich vážit.
Někdo potřebuje každý večer vidět jiného známého, každý večer sedět s někým v hospodě, sbírat známé jako Pokemony, protože jen
Ovšem já zjistila, že ve skutečném světě neni nic tak lehké, jako na internetové síti. Kolik z vás může říci, že ať se mu v životě stane cokoli špatného, ať musí zdolávat jakkoli náročné překážky, bude mít vedle sebe někoho, o koho se může opřít? Vždy jsem si myslela, že co se týče přátel, mám štěstí, můžu být spokojená. Ale v průběhu posledních několika měsíců, posledního roku, jsem zjistila, že jsem se zmýlila. Být spokojená nestačí - každý večer děkuji tomu nahoře za to, že mám ty nejlepší přátelé pod sluncem. Tolikrát se mi staly dost ošklivé věci, jednou se mi totálně zhroutil svět - a já vedle sebe měla lidi, kteří nejen, že mi podávali cihličky, abych si jej mohla postavit zpět, oni mi je navíc přemalovali do nejjasnějších barev. Díky nim vím, že ať se mi v životě stane cokoli, nikdy mě to dlouhodobě neodrovná. Sice těch přátel není tisíc, ani sto, jich je snad jen stěží deset, ale nikdy bych je nevyměnila za stovky takových, se kterýma bych si šla jen tak jednou za čas posedět do hospody. S těmato lidma já můžu sdílet cokoli chci; vím, že jakkoli budu v životě chybovat, oni mi vždy odpustí, podpoří mě a dovedou na správnou cestu. A za to jim zůstanu navždy vděčná a nepřestanu si jich vážit.
Mám stejný názor, akorát já internetově respektive na fb žít musím, protože mám nejlepší kamarádku 450km daleko a když sem u ní, jsem doma, s mojí rodinou a nemusí být pokrevní. Ale ona s rodinou jsou moje rodina, kterou jsem nikdy neměla. Tak jako mám přítele, se kterým se vidím bohužel jen víkendy. :// Ale když mohu, rozhodně využiju realitu než virtualitu. Krásně jsi to napsala !! :))
OdpovědětVymazatKaždý potřebuje někoho o koho se musí opřít ve zlém i dobrém. Nevadí že máš sotva přátel, ale jak píšeš je důležité mít někoho koho bychom nikdy nevyměnili.
OdpovědětVymazatMít deset takových přátel je hrozně, hrozně moc. Toho si važ.
OdpovědětVymazatJá mám ve svém životě jediného přítele, o němž vím, že by mě nikdy nenechal na holičkách a za nic neodsoudil. Každému z těch několika málo ostatních pár procent do této "dokonalosti" chybí.
Pěkně si to napsala :) můžeš být ráda,že máš kolem sebe takové lidi! Já si vždycky myslela,že mám kolem sebe lidi,kteří se za mě vždycky postaví,ale ve finále jsem zjistila,že opravdu jenom pár z nich se za mě vážně postavilo ..
OdpovědětVymazatMáš naprostou pravdu.
OdpovědětVymazatLepší jednoho pravého přítele, než 100 falešných. A ten facebook? Někteří si neuvědomují, že sbíráním přátel a liků, si neseženou popularitu. Mají tisíce přátel, ale když je pěkně, sedí doma u compu a nudí se. Já mám na fb sotva stovku přátel a víc nepotřebuju, na co.
Já mám pár kamarádů, pomůžou mi, můžu se svěřit a nikdo z nich není takový, jakého bych si vážně představovala. Nedokážu s jistotou říct, že při hodně vážné chvíli, by se za mě postavili, nedokážu říct, že by mi dokázali pomoct, když to budu vážně opravdu potřebovat a to mě tak moc mrzí.
Napsala jsi to moc krásně. :) Ve všem, co jsi napsala, s tebou souhlasím. :) A je skvělý, že máš kolem sebe takové přátele, o kterých víš, že se o ně můžeš opřít, ať se děje cokoliv... a je jedno, kolik jich je... v tomhle případě je i těch "pár" hodně... ;)
OdpovědětVymazatJá mám tohle všechno asi jen ve svém příteli, s tím sdílím opravdu všechno a ještě nikdy mě nezklamal. Kamarádů pár mám, ale jestli by se za mě postavili kdykoliv a s čímkoliv mi pomohli, tím si jistá bohužel nejsem... ale třeba bych byla překvapená... :)
Lů, i tohoto si musíš hrozně vážit :) já jsem taky kdysi měla přítele, ve kterém jsem měla vše dohromady a věděla jsem, že se o něj můžu vždy opřít.. víš, jak to s nama špatně dopadlo.. pak jsem se musela postavit na vlastni nohy a tehdy jsem právě zjistila, že mám ty nejlepší přítelé, kteří by mi nikdy nic takového, jako on, neudělali ♥ ty si važ svého Romči, jsi šťastný člověk :)
Vymazatuplne s tebou súhlasím :) ja mam veľa známych a veľa z nich aj nazývam kamarátmi lebo si s nim rozumiem a tak ale tých naj naj naj mám tiež len pár a takisto viem že sa na nich môžem so všetkým obrátiť a je to fakt úžastné mať takých ľudí, ďakujem za nich lebo nie každí má také šťastie mať niekoho takého
OdpovědětVymazatNaprosto souhlasím :) Taky mám jen pár kamarádek, ale těch, kterým můžu věřit a které mi vždycky pomůžou <3 Jsem za ně strašně moc vděčná a za nic bych je nikdy nevyměnila.
OdpovědětVymazatNádherné napsané :-), tvůj názor s tebou sdílím do posledního slova. Ti praví přátelé se hledají těžko, ale pokud je člověk najde, našel ten největší poklad :-).
OdpovědětVymazatGlamour and beauty
páni , napsala jsi to božky, opravdu moc krásně a pravdivě. Já postupem času zjišťuji, ,že nemám žádné takové přátelé. Jo možná jeden by se našel :) ale jedné kamarádce řeknu co mě trápí nebo tak..a ona mi neodepíše a když už si to přečte, tak napíše druhý den a úplně něco jiného. To je fakt pomoc, no. Takže já už od nikoho nic nečekám a proplouvám bolestí sama :) ale taky děkuji tomu nahoře, že mi dává tu sílu a plní mé přání. :) přeji ti v životě samé štěstí a ať máš tolik skvělých lidí vždy při sobě! :)
OdpovědětVymazatPřátelství je neskutečná cenná věc.
OdpovědětVymazatJe smutné, že dokladem toho, kdo je skutečný přítel musí být až problém, smutek, pláč, kdy se ukáže, do přijde a kdo nás opustí, komu za pozornost ve smutku nestojíme...