Když jsem byla malá, zdálo se mi, že držím v ruce lucernu, která mi najednou spadne, vše kolem mě díky ní začne hořet a když se podívam na svou ruku zjišťuji, že mi oheň spálil všechnu kůži až na maso - a to maso je bílé jako upečené kuřecí. Teď, když si to čtete, vám to nejspíš přijde směšné, ale já z toho měla takový šok, že si tenhle sen pamatuji už dobrých 18 let. Stejně tak ten, kde mě honilo divoké prase, čehož já se děsím do dnes - ten se mi zdál dokonce 3x po sobě. Z toho přijdou sny, které si nepamatuju už ani ten samý večer. Čím to je? A proč se nám vlastně určité sny zdají?
Na blogu u Michaela jsem četla větu, že se "mozek ve spánku snaží najít odpovědi na otázky, které nás trápí, a snaží se je vysvětlit" (není to napsáno uplně stejně, ale hlavní myšlenka tam je). Tohle se mi zdá jako nejlepší odpověď na otázku "co jsou to sny?" jakou jsem kdy slyšela. Možná to tak mám jen já, ale mé sny jsou odraz věcí, které mě trápí a nad kterýma strašně přemýšlím.
Po každém rozchodu se mi vždy zdá, že se vše nějak urovnalo a my jsme se s přítelem vrátili k sobě - pocit štěstí z toho vždy přímo sálá.. Takové sny já hrozně nesnáším - pak se člověk s tím pocitem štěstí probudí a po pár vteřinách si uvědomí, že to byl jen krásný sen a že on se vzbudil do noční můry, které se říká skutečnost - kde jsme s přítelem stále od sebe. Po takové noci je člověk schopen proberčet půlku dne, protože si uvědomí, jak moc to stále bolí i když se na to snaží zapomenout. Po rozchodu s chlapcem Jen-slova-žadné-činy, se mi o něm zdálo ještě 4 měsíce.. Takže i když pořád říkám, jak jsem se z toho vyhrabala až neskutečně rychle, můj mozek mi naznačoval něco jiného - on se s tím nesmířil ještě další 4 měsíce a snažil se to sám nějak vyřešit. Můžu vám říct, bylo to docela ubíjejíci, vidět ve snu tak dlouho člověka, kterého nesnášíte a na jehož existenci jste se snažili urputně zapomenout. Ale i tohle zřejmě patří k rozchodům.
Sen, který mě donutil napsat tenhle článek, se mi zdál o víkendu. Patří mezi ty, díky nimž si uvědomím určité věci. Třeba jako když se mi v září zdálo, že jsem si konečně našla čas zase začít jezdit na koních. Díky tomu jsem si uvědomila, že pokud budu prodlužovat studium, ten čas by se příští rok opravdu mohl najít a já bych se na to zas mohla vrhntou - už mi to tak neskutečně chybí (i když jsem alergická na to, jak poslední dobou najednou všichni jezdí na koních, protože je to moderní a protože na to letí kluci).
Tentokrát se mi zdálo, že jsem se dala s chlapcem Jen-slova-žádné-činy ZASE dohromady, jeli jsme k mé babičce a on s sebou vezl hrozně moc věcí s Hello Kitty. A já se ho zeptala, na co to má. A on, že to veze jedné kamarádce, která se zmínila, že má ráda HK.. Tak jí to sbíral a teď jí to chce dát. Ještě teď si dokážu vybavit ten pocit strachu a zloby dohromady, který jsem v tom snu cítila (
Sny občas bolí, ale zároveň nám mohou přinést konečné řešení otázek, které nás delší dobu trápí.
Takže sladké sny, milí čtenáři
Mám stejný názor jako "Nikdy-nic-s-Jakubem" a jsem moc ráda i za tebe, že sis to uvědomila. Ano, strašně to bolí, ale myslím, že ti to pomůže se odpoutat a jít dál. Potože tam venku je kluk, který si tě bude vážit mnohem víc a bude se k tobě chovat jako k princezně! :)
OdpovědětVymazatA k těm snům- jasi tak do 10 let se mi se železnou pravidelností zdál jeden sen: byla zima, všude sníh, celá krajina vypadala jako z Ladových ilustrací, bylo to zahaleno do modra... nikde nikdo... jen křupe sníh pod nohama. Já jdu a táhnu za sebou saně. Za mnou jsou ty ladovské domky... no a najednou se pode mnou ten sníh, co je vlastně ve skutečnosti led, propadne, já se topím, topím a sáňky mě táhnou ke dnu. Pak je všude černo a v tu chvíli jsem se vždycky probudila celá zpocená s bušícím srdcem a záchvatem úzkosti. Nikdy na ten sen nezapomenu.
To je opravdu povedený článek a to vysvětlení snů se mi líbí. :) Když jsem se nad tím zamyslela, musím říct, že to má opravdu něco do sebe a jak tak zpětně posuzuju své sny, uznávám, že se mi taky občas stává, že tak nějak ve snech řeším nebo se vracím k věcem, které se mi v životě dějí..
OdpovědětVymazatbruu noc :)
OdpovědětVymazatObčas je nutné nechat odejít něco, přesto, že to máme rádi. Tyhle stavy bolí a dokáží bolet hodně dlouho. Já si bohužel mnoho snů nepamutuji, ale na důležitost snů, obzvláště těch, které si pamatujeme, věřím. Už několikrát jsem zažila období, kdy se mi opětovně a skoro denně (resp. každonočně) zdály sny, kde jsem cítila potřebu někam se přemisťovat, většinou s pocitem, že něco nestíhám, někde musím být, někam se nutně musím včas dostat. Nebylo ani podstatné, jak či s kým. Většinou jsem se přemisťovala ve spěchu. Poprvé se mi tyto sny začaly zdát, když jsem byla ve vztahu se svou první velkou láskou. Několik měsíců každou noc. Když jsem se s ním rozešla, sny se mi okamžitě zdát přestaly. A já si najednou uvědomila, že mi podvědomí vysílalo vzkaz, že se musím posunout, že dozrál čas pro razantní změnu. V dnešní době, kdykoliv se mi začnou zdát "cestovatelské" sny, je mi jasné, že musím v životě něco změnit. Někdy je jasné co, jindy mi trochu trvá, než na to přijdu, ale takto mě sny upozorňují na to, že je čas na změnu, na posunutí se někam dál. Chtěla bych si sny lépe pamatovat a rozhodně jim lépe porozumět.
OdpovědětVymazatTak z tohoto mi běhá mráz po zádech! Ale je hlavní, že sis uvědomila, co ty sny znamenají a můžeš udělat ve svém životě vždy změnu, která ti prospěje :) Také bych chtěla znát význam mých snů, ale bohužel jsem na něj zatím nepřišla.. Jsem pouze ve stadiu, kdy i díky nim občas opravdu něco dojde a to je myslím taky důležitý fakt :)
VymazatKrásný článek ;). Já se taky někdy trápím sny :( Za noc se mi jich zdá vždy tak pět a všechny si pamatuju :( Dost často taky ty sny můžu ovládat :). Nejhorší sny mám s hady a s vlnami ;))
OdpovědětVymazat