Pro něj je asi docela těžké najít holku, která by rozumněla jeho názorům a povaze.
Jak strašně těžké je v dnešní době k sobě najít polovičku, se kterou si skvěle rozumíme a máme stejné názory, to asi všichni víte. Dnes máme tolik možností, tolik věcí můžem poznávat, tolik názorů si můžem utvářet a naplno o všem mluvit... Tahle svobodná doba nám ztížila dříve snadný výběr na základě faktu, že můj nastávající je z vážené šlechtické rodiny, proto pro mě dobrá partie/ moje budoucí žena je také v komunistické straně a má stejný pohled na politiku, jako já, proto naprostý ideál. Dnes má každý jiný názor, každý smýšlí jinak - protože může. Já rozhodně neříkám, že je to špatně, jsem zastáncem veškeré svobody, která vládne. Jen se mi zdá, že díky tomu je o to obtížnější, najít si toho pravého partnera.
Takhle se na to nemůžeš dívat. My dva máme taky jiné názory, nic společného, jsme uplné opaky, ale stejně si rozumíme moc dobře... To je pravda, ale rozumíš MNĚ? .... Ne, ale snažím se.
Po tomhle se ptám - jak moc je důležité, abychom měli se svým protějškem stejné názory? Podle mě jde ve vztahu trochu o něco jiného - jde o to, abychom byli oba na stejné vlně a i když s něčím nesouhlasíme nebo tohle zrovna není náš cup of tea, tak se snažili být chápaví. Možná nejde o to, abychom se na všem shodli, ale o to, jak se spolu cítíme, o to, že jsme štastní.
O svém Opaku jsem vám už psala. Vlastně několikrát. Popřel všechno, o čem jsem si myslela, že má můj protějšek mít. Zničil mou iluzi o tom, že vím, koho chci. "Tobě se přece vždy líbili takoví cukroušci.. Tohle je uplně někdo jiný." Zjistila jsem, že nejsem zas tak povrchní, jak jsem si myslela. Nepotřebuju kluka, který vypadá, jako by právě vyhrál soutěž "Nejkrásnější muž planety" a má v plánu točit reklamu na zubní pastu (nooo, i když toho bych brala!). Nakonec se spokojím s trhlým blázínkem, kterého v určitých směrech absolutně nechápu a který sice nevyhrál ocenění MissMan, ale má neuvěřitelné charisma.. A hlavně, když jsem s ním, chci aby se zastavil čas a vše už tak zůstalo. A to i přes to, že jsme schopni se pohádat proto, že tohle jídlo je lepší jak tamto, tahle skupina je uplně příšerná (samozřejmě pro něj dokonalost sama), tahle barva je fialová a ne žlutá ... V podstatě kvůli všemu, protože když jeden řekne to, druhý řekne uplně něco jiného.. Ale hned potom přijde chvíle, kdy se společně něčemu smějeme, svěřujeme se nebo jen tak v tichosti jdeme (no dobře, to se včera stalo poprvé v životě). Tyhle krásné okamžiky naprosto zastíní naše rozdílné názory.
Ale jak dlouho to tak půjde? Dokážeme si naši rozdílnost nevyčítat při hádkách? Zvládneme vždy akceptovat názor toho druhého? Protože teď jsou to filmy, skupiny, jídlo... Jednou může jít o mnohem vážnější témata, které se budou těžce zachraňovatchvilkami smíchu.
Já myslím, že lidé, kteří spolu ve všem souhlasí a mají skoro na vše stejný názor se musí neuvěřitelně nudit. Určité názorové napětí do vztahu bezesporu patří a občasné hádky též (už jen pro krásu udobřovacího sexu :-)). Protiklady se přece přitahují...
OdpovědětVymazatja osobne si myslím, že najdôlležitejšie je tolerovať názor toho druhého. je jasné že sa na všetkom nezhodneme s nikým a takisto sa môže stať že sa zaľúbime do niekoho kto má úplne iné názory (ako sa stalo napr. tebe) ale to neznamená že ta láska je zlá :) nieje, len my si ju komplikujeme tým, že si namýšľame že to sa vo všetkom zhodnúť je to najdôležitejšie.. ale nie je .. najdôležitejšie je si prežiť skutočné šťastie, chcieť zastaviť čas keď s niekym sme, snívať o rozprávkových koncoch .. možno sa nezhodnete na hudbe, filmoch a neskôr na tých vážnejších veciach.. ale pokiaľ sa majú dvaja skutočne radi dokážu nájsť kompromisy, vydiskutovať si rozdielne názory a nájsť spoločnú cestu :) to si myslím ja a za týmto si stojím
OdpovědětVymazat