Přeskočit na hlavní obsah

Ať vejde ten pravý - J.A. Lindqvist

Dvanáctiletý Oskar má dost starostí - spolužáci jej neustále šikanují, nemá žádné kamarády. Proto se rád prochází večer po okolí. Při jedné ze svých procházek se seznámí se zvláštní dívenkou Eli, která stále chodí jen v růžovém svetříku, ačkoli je krutá zima, zapáchá, zvláštně mluví a je až neobvykle silná a hbitá. Přesto se stane Oskarovou pravou přítelkyní. Tou dobou se začnou ve městě dít podivné věci - naleznou mrtvolu chlapce, kterého nechal někdo záměrně vykrvácet, následně se objevuje druhá mrtvola na dně jezera, jednu z obyvatelek městečka napadne zvláštní tvor a ta následně přestane vycházet přes den z domu a má stále hlad.
Postupně Oskar přichází na neuvěřitelnou věc - jeho nejlepší kamarádka je upír. A později se ukáže, že to není holčička, ale chlapec - který už není ani chlapcem. Přesto se mezi oběma vytvoří tak silné pouto, že se Oskar vzdá všeho a odejde s Eli z města. Také proto, že mu na poslední chvíli zachránila život.
Ale co se stane s nemrtvým, který díky Eli prochází městem?


Nejsem moc velký fanoušek upířích příběhů, ale tahle kniha mě zaujala natolik, že jsem si ji vzala domů. A nelituji toho, bylo to uplně o něčem jiném, než obvyklé upírské historky. Bylo to nechutné, zvrácené, vzpírající se jakémukoli logičnu, ale přesto nádherné, čisté a mrazivé, jako švédská zima.
Začátek mě nějakou dobu nebavil, ale poté mě to čímsi dostalo. Asi právě tím, jak to bylo jiné. Když jsem knihu dočetla, několik dní jsem nad ní přemýšlela a zjistila, že ve mně něco zanechala. Což se stává málokdy a vždy je to známka opravdové výjimečnosti.
Rozhodně bych ji všem doporučila i když si myslím, že je to příběh, který buď uchvátí, nebo unudí. Já jsem ten první případ a dávám mu 4/5 hvězdiček (jednu ztrácí díky tomu nudnému začátku).

Komentáře

  1. Rada ozkouším. Rada čtu různé žánry.

    OdpovědětVymazat
  2. ha nádherne si to opísala ..bylo to uplně o něčem jiném, než obvyklé upírské historky. Bylo to nechutné, zvrácené, vzpírající se jakémukoli logičnu, ale přesto nádherné, čisté a mrazivé, jako švédská zima.
    celkom ma to teda zaujalo, ale momentálne mám na zozname toho čo chcem prečítať, neskutočné množstvo kníh :D
    ľúbezná

    OdpovědětVymazat
  3. Na ten film se chystám už dobrých pět let a zatím se mi nepoštěstilo. Prý jedenz těch lepších, na upírské téma.

    OdpovědětVymazat
  4. P.S. psala jsem o filmu, ono to bylo zfilmované, ale nečetla jsem ani knihu. Takže, další bodík do mého seznamu ke čtení

    OdpovědětVymazat
  5. Já jsem viděla jen film, ale i ten byl pěkný. :) Alespoň si to myslím, je to už nějaká doba, co jsem na to koukala. :D

    OdpovědětVymazat
  6. ja takisto takéto upírie príbehy nemám nejak rada :D ale to isté môžem povedať o vlkodlakoch a aj napriek tomu je kniha Triaška v ktorej sa presne vlkodlaci spomínajú moja najobľúbenejšia :D takže podľa tvojho hodnotenia to vyzerá tak že by som to mohla aj s touto knihou skúsiť, možno že prekvapí :)

    OdpovědětVymazat
  7. Uf, myslím, že tahle knížka by pro mě nebyla, já jsem spíš na klasiku, nebo klasické (neděsivé) romány ;)

    anotherdominika.blogspot.cz

    OdpovědětVymazat
  8. Na upírech mě baví, že mají pořad hlad (žízeň).

    OdpovědětVymazat

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

Když jsou oba pod vobraz

M y máme s Bohémem vlastně docela harmonický vztah. Hádáme se jen málokdy. Když mě někdy naštve, tak jsem vždy chvilku protivná, protože v duchu zuřím, ale po nějaké době to v sobě pochroupám a zapomenu na to. A nebo mu řeknu, že mě pěkně štve a on nahodí pohled nešťastného štěněte a je hned vše v pohodě . A když už dojde k hádce, tak se na sebe nikdy nedokážeme mračit moc dlouho. Nutno podotknout, že v 90% případů ty ledy prolomí on, za což ho opravdu zbožňuji ! P roblém nastává, když se jdeme spolu opíjet. Abyste to chápali, když jsme opilí, tak reagujeme oba dva stejně - přehnaně a dost ostře. A taky nám v tu chvíli všechno vadí. "Vždycky, když jsme s mužem v hospodě, tak se smějeme všem těm opilým hádajícím se párům. Protože se vždy někdo takový najde. A my jsme pořád v pohodě a jen se smějeme.." .. No a my jsme zase vždy ti hádající se, kteří jsou všechno, jen ne v pohodě. Docela dobře ještě zvládáme unést situace, kdy jeden je opilý a ten druhý ne. Ten první zmi...

Plesy bývaly v minulosti výsadou šlechty

P ořád marně přemýšlím nad tím, který chytrák rozhodl, že plesová sezóna bude v zimním období - to byl určitě chlap. Já sice chápu, že když se chce člověk cítit jako v pohádce, tak k tomu potřebuje tu správnou zasněženou vánoční atmosféru... Ale chlapci, spadli jste někdy v zimě na ledu? Věřím tomu, že ačkoli jste měli pevnou zimní obuv, minimalně jednou v životě se vám taková nepříjemnost stala. A teď si představte, že my se musíme na takovém ledu udržet na 20cm jehlách - protože řekněme si to upřímně, balerínky jsou sice príma vynález, na který nedám dopustit, ale 98% žen chce jít na ples v pravých střevíčcích. Co kdyby totiž o půlnoci některá utíkala z plesu, aby ji náhodou zlá macecha nenachytala, jak trajdá někde mimo domov, zatímco má přebírat hrášek, a nechala na schodech balerínku? Princ by pak objížděl celé království s nějakou divnou botou, o které by ani nevěděl, z jaké strany ji dotyčné nasadit na nohu. A co kdyby ji nasadil špatnou stranou a čirou náhodou by padla jiné ...

Pokud Ti žena dá klíč od svého srdce, nepodceňuj to. Zitra by totiž klidně mohla vyměnit zámek.

J á bych strašně chtěla člověka, který mě bude mít rád, udělá pro mě všechno, budu s ním šťastná.. A já jsem ho kdysi potkala.. A najednou jsem ho nechtěla, najednou pro mě byl až moc hodný, milý.. otravný .. A proto často přemýšlím nad jedním faktem: Ženy s oblibou prohlašují, že chtějí muže, který se jim bude oddaně věnovat - milence, přítele nebo sobě rovného. Ale jakmile někoho takového mají, všechno zahodí kvůli prvnímu muži, který s nimi jedná jako s kusem hadru, je jedno, co jim dělá, pořád se k němu vracejí pro další dávku.. Naprosto se v tom vidím.. Opravdu my ženy potřebujem ty "hajzlíky", abychom se cítily spokojené? P okud ano, jsme tak trochu masochistky. Stále mi vrtá hlavou, jestli jsem tehdy nezahodila své štěstí. Na začátku října jsem poznala Vojáka, se kterým jsem se měla opravdu hezky. Po našem prvním rande jsem šla domů se srdíčkama kolem hlavy a těšila se na další. Hned po dalším rande zůstal na noc.. Byl chytrý, vtipný, hezký, dobře zajištěný, byl...