Bojuj.. tak dlouho, dokud nevyhraješ

Už párkrát se mi stalo, že se mi zdál příšerný sen a já jsem se vzbudila celá vyděšená a děkovala Bohu, že to byl opravdu jen sen a vše je v pořádku. Také se mi stalo, že jsem prožívala hrozné chvíle a zdálo se mi o tom, jak je všechno v pořádku. A já se pak probudila a zjistila, že to tak není- a bylo mi příšerně. Ale během tohoto týdne se mi stalo něco, co ještě nikdy. Probudila jsem se s tím, že se mi zdál dokonalý sen a že bych ho chtěla prožít.. A pak jsem si uvědomila, že to nebyl sen. Že to byla skutečnost. Protože skutečnost je teď mnohem lepší, než jakékoli sny.

Bude to tím, že jsi právě teď zamilovaná..

Během posledních 2 let jsem byla poblázněná do několika chlapů. Myslela jsem a doufala, že jsem konečně zase našla někoho, s kým chci být ve vztahu. Nebylo mi divné, že nešílím štěstí z každé blbosti. Že mi stačí vidět se s nimi jednou za čas. Že nepřemýšlím nad budoucností s nimi. Že neusínám s myšlenkami na ně nebo se s nimi neprobouzím. Prostě jsem si říkala, že už jsem dospěla a na takové „blbosti“ nejsem. Jenže pak stačil jeden člověk, který mě opravdu vzal za srdíčko a všechno tohle na mě dolehlo plnou silou. „On za mnou jen tak došel do práce, poňuňal mě a zase šel do školy. My prostě děláme všechny věci, na které jsem do teď u těch zamilovaných nadávala. Smála jsem se ségře, že si píše se svým borečkem o tom, jak jsou šťastní – no nepsali jsme si to včera úplně stejně?“

Nech lidi odejít. Pokud k tobě opravdu patří, tak se vrátí.

Tak dlouho se naše cesty míjely a rozdělovaly, že už jsem si říkala, že snad k sobě ani nepatříme. Ale i tohle jistě mělo svůj důvod. Museli jsme počkat, než si uvědomíme spoustu věcí. Já jsem si například uvědomila, že k nikomu jsem za poslední roky necítila to, co teď. Že se bez váhání dokážu vzdát člověka, o kterém jsem si dlouhou dobu myslela, že je to má pravá láska. Byl velká láska. Ale ta je teď pryč. Pro mě je teď pravý někdo jiný. Uvědomila jsem si, že jsem rozhodně z ničeho nevyrostla – stačila mi hodina bez něj a už bych steskem brečela. Nevyrostla jsem ani ze zamilovaného žvatlání a rozkošných zpráv. Nevyrostla jsem z noci plné mazlení. Nevyrostla jsem z toho, že když někomu dám srdce, jsem schopna pro něj zabíjet. A uvědomila jsem si, že jsem schopna někomu zase 100% věřit. A je to krásný pocit.

Jsem šťastná tak, jak jsem ukrutně dlouho nebyla. Tak moc, že bych nejraději polovinu štěstí rozdala všem svým milovaným, aby si jej taky užili, a ještě bych furt měla nadbytečné množství pro sebe. Najednou mi všechno dává smysl. Už vím, proč ode mě odešel jeden z nejdůležitějších lidí v životě. Proč mi tolik vztahů nevyšlo. Proč jsem tak dlouho čekala. Protože na to, co přišlo teď, bych klidně čekala znovu. Nikdy nezkoušejte být s partnerem, kterého nemilujete. Protože láska je to nejdokonalejší, co existuje. A každého potká a nezáleží, jak dlouho na ni čekáme. Jsem oficiálně nejšťastnější člověk pod sluncem!