Přeskočit na hlavní obsah

Pekáč buchet - Kateřina Petrusová


Klááááro, stačí jen málo a budeme páááár.. Písnička, kterou hlavní hrdinka Klára naprosto nesnáší. Co nesnáší ještě víc, je jakýkoli sport.. Naopak bezmezně miluje pečení, vaření a hlavně samotné jídlo! A tím se také živí - píše o něm do časopisu, objíždí a hodnotí restaurace.. Ovšem její nejlepší kamarádku Míšu píchne včela a ona dostane alergickou reakci. A tak musí na jeden den převzít i její práci v časopise a udělat rozhovor se světovým sportovcem Matoušem Kopřivou. Ten se živí lezením po zamrzlých vodopádech a žádný pohyb mu není cizí. Navíc má tak sexy tělo! Proto není divu, že ačkoli je Klára zpočátku hodně skeptická, nakonec podlehle jeho laškování a začnou spolu chodit.. Jenže každý sport je nebezpečný a jednoho dne se Kopřiva ocitne v nemocnici s přerušenou míchou...

Tuhle knížku jsem si stáhla v PDF do mobilu, kam si stahuju jen takové oddechovky, které můžu otevřít jednou za čas, když se nudím někde v MHD nebo na nehtech. Tahle knížka byla víc než oddechová, byla uplně nejoddechovější! Děj byl naprosto předvídatelný, typická love story.. Na cbdb jsem jí přidělila tři hvězdičky a to ze 3 důvodů..
1. Je psána velice humorně, občas jsem se musela zasmát i nahlas - což byl trochu problém vzhledem k tomu, že jsem ji četla tak na veřejnosti.
2. Děj mě začal bavit až na 130 stránce (ze 160), kdy se Kopřiva ocitl v nemocnici (moc se mi líbí, že Klára jej celou knihu nazávala "Kopřivou" i když spolu chodili..) Protože takový vývoj událostí jsem nečekala a velmi mě překvapil.
3.Velkou zajímavostí knihy je, že na každém začátku kapitoly je jeden recept.
Takovou knihu bych doporučovala v létě na pláž, kdy se budete slunit s drinkem v ruce.

Poslouchala jsem, i když jsem to nechtěla slyšet, protože mě to prostě bolelo. Potřebovala jsem pár měsíců, možná let, neslyšet nic o Kopřivovi, ani o kopřivách, kopřivovém čaji nebo kopřivovém špenátu. Nejspíš ani o hluchavkách, protože jsou to v podstatě srabácké kopřivy.

Komentáře

  1. Tak s knižní jmenovkyní máme tu nelibost k té písničce společnou! :D Jinak určitě to není typ literatury, kterou bych četla- ani na té pláži... ale ten poslední odstavec se mi strašně líbí! "Hluchavky jsou v podstatě srabácké kopřivy"....

    OdpovědětVymazat
  2. Mně se ten děj líbí... :) Jak píšeš - jako oddechová kniha to musí být fajn. :) Občas je třeba něco nenáročnýho. :) A ten poslední odstavec je skvělý. :))

    Jsem ráda, že jsi mě pochopila... jsi první! :D Nikdo nemohl pochopit, proč jsem tu přihlášku vyplnit prostě nešla a všichni, že je ten postup super. :D Ale kdyby nechali postoupit jen původních 10, tak jsem tam prostě nebyla... pořád jsem si říkala, že mám svoji hrdost a šla jsem domů. :D :D Ale těžko se to popisuje, no… :)

    OdpovědětVymazat
  3. ďakujem za super tip, ešte viac ma láka, že je kniha dostupná v pdf, asi to začnem čítať aj ja!! :)

    Michellee's kingdom

    OdpovědětVymazat
  4. Bomba kniha a divím se, že už není štítkována jako klasika.. podle anotace.. vodopády, sportovci a těla... nejspíš nezvyklá kombinace pro nenasytné ženy. :D

    OdpovědětVymazat

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

#Recenze: Franck Provost Paris shampoo

Díky drogerii Rossmann je ta naše malá zemička zase o něco víc světovější. Proto tam tak ráda chodím (teda teď tam chodím hlavně proto, že sbírám bodíky na plyšáka a hrníček s Bezzubkou *haha*). Ale zpět k tématu - před pár měsíci se v Rossmannovi poprvé objevila vlasová kosmetika značky Franck Provost, která byla doposud dostupná pouze ve Franckově rodné domovině, jíž je Francie. Muž, jehož jméno tato značka nosí, už je pán pokročilého věku, konkrétně je mu bude za měsíc 71 let.. No co, u chlapů se takové věci zveřejňovat můžou! Během jeho života mu pod rukami prošlo obrovské množství světových modelek, kterým dokázal udělat s vlasama hotové zázraky. No a díky tomu by to měl být muž všeho znalý. Tudíž jsem doufala, že jeho vlasová kosmetika udělá zázraky také na mé hlavě.
Vybrala jsem si šampón s oranžovým srdíčkem, který je určen pro velmi suché a poškozené vlasy - protože buďme upřímní, v té době to pořád s mým vlasovým porostem nevypadalo úplně dobře. Samozřejmě je u nás dostupných…

Když jsou oba pod vobraz

My máme s Bohémem vlastně docela harmonický vztah. Hádáme se jen málokdy. Když mě někdy naštve, tak jsem vždy chvilku protivná, protože v duchu zuřím, ale po nějaké době to v sobě pochroupám a zapomenu na to. A nebo mu řeknu, že mě pěkně štve a on nahodí pohled nešťastného štěněte a je hned vše v pohodě. A když už dojde k hádce, tak se na sebe nikdy nedokážeme mračit moc dlouho. Nutno podotknout, že v 90% případů ty ledy prolomí on, za což ho opravdu zbožňuji! Problém nastává, když se jdeme spolu opíjet. Abyste to chápali, když jsme opilí, tak reagujeme oba dva stejně - přehnaně a dost ostře. A taky nám v tu chvíli všechno vadí. "Vždycky, když jsme s mužem v hospodě, tak se smějeme všem těm opilým hádajícím se párům. Protože se vždy někdo takový najde. A my jsme pořád v pohodě a jen se smějeme.." ..No a my jsme zase vždy ti hádající se, kteří jsou všechno, jen ne v pohodě. Docela dobře ještě zvládáme unést situace, kdy jeden je opilý a ten druhý ne. Ten první zmiňovaný vyrypu…

Deset let jak půlhodina

Pokud ve svém životě poznáte člověka, se kterým si máte hned od začátku toho spoustu co říct a připadáte si, že se znáte spoustu let a že můžete mluvit o jakémkoli tématu, je to docela zázrak. Já jsem osoba, která když pozná někoho nového, spíše poslouchá, než by mluvila. Postupem času se to ale přelévá, jako písek v hodinách, směrem na mou stranu. A když danou osobu znám už nějaký ten pátek, dokážu mluvit a mluvit klidně jen já. Docela často pak slyším větu: "Kde jsou ty doby, kdy jsi moc nemluvila."
Přesně takto jsem to měla i s Bohémem. Často mi říká, že když jsme spolu byli na prvním randíčku, skoro vůbec jsem nemluvila a on si myslel, že se s ním hrozně nudím *haha*. Není to pravda, já to tak prostě mám. Je to má taktika zkoumání člověka. Jak se vyjadřuje, o čem mluví, jak se chová, která témata nadhazuje atd. Ve skutečnosti jsem se s ním nenudila ani trochu. Je to totiž naštěstí člověk, který dokáže z rozmazaného hovínka uplácat kuličku. Dokáže prostě mluvit o všem a po…