Přeskočit na hlavní obsah

V pasti - Lilja Sigurdardóttir


Shrnutí děje

Sonja 2x měsíčně cestuje pod falešnou identitou do zahraničí, aby na Island propašovala drogy. Nedělá to dobrovolně, při rozvodovém řízení se ocitla v pasti. Je bez peněz, bez syna a každou vteřinou se vystavuje nebezpečí. Na letišti se vždy chová jako normální podnikatelka a jako všichni ostatní cestující - ale přesto, díky malinkým detailům, se na ni zaměří úž téměř vysloužilý zaměstnanec letištní kontroly. Sonja je nucena převážet stále větší množství kokainu a Bragi na ni při každém letu vyvíjí větší a větší nátlak. Do toho všeho se snaží Sonja vymyslet plán, jak se z pasti vymanit, aby mohla zažádat o opatrovnictví svého syna, kterého po rozvodu získal manžel. Snaží se být vzorovou matkou, přestože její manželství se rozpadlo proto, že se zamilovala do ženy. Do ženy, která je vyšetřována z bankovních machinací. Jak dlouho potrvá, než se z pasti vymaní?

Příběh

Kniha měla opravdu velmi rychlý děj. Každou chvíli se tam něco dělo, každá postava měla svou vlastní roli a dějovou linku. Ale asi jsem neměla předem zjistit, že autorka získala ocenění "islandský Dan Brown", protože jsem za tím příběhem pořád hledala něco víc, co by jej přiblížilo k příběhům Dana Browna a to tam prostě nebylo. Snad by se to dalo najít pouze v těch částech, kdy Sonja nalézala stále nové způsoby, jak propašovat drogy nebo když se snažila vymanit z pasti a přitom se do ní stále více zaplétala.

Postavy

Hlavních postav zde bylo více a u každé byl popisován její vlastní život, čímž autorka skvěle vysvětlovala jejich jednání. Ani po pár dnech, co jsem knihu dočetla, pořád nevím, jestli mi byla hlavní hrdinka sympatická. Chvilkama mi přišla naivní, chvilkama mi její postava přišla přitažená za vlasy, chvilkama jsem s ní sympatizovala. Obdivovala jsem její vynalézavost, ale zároveň mi do knihy neseděla. Její přítelkyně Agla, která se stále nemohla smířit s tím, že vede lesbický vztah a non stop byla naložená v lihu, tak ta mi nebyla sympatická vůbec. Strážník Bragi byl nejdříve sympatický dědula, který je dobrý v tom co dělá. Ale na konci se ukázal i on, jako prohnaný mazák, který hraje na svém písečku dokonalou partii.

Autorův styl

Styl psaní byl velmi čtivý. Napomáhalo k tomu také to, že každá kapitola měla 2-3 strany. Tohle všeobecně moc nemám ráda, přijde mi to zbytečné, takhle sekat děje. Nadruhou stranu jsem díky tomu knihu slupla jako malinu během jednoho dne, protože člověk musel pořád číst. Pravdou je, že knihu se mi nechtělo moc odkládat a hnalo mě to na konec, protože jsem toužila zjistit, jak to dopadne. A pořád jsem se nerozhodla, jestli to dopadlo dobře nebo špatně.

Celkový dojem

Co se týče knihy, za mě je to lepší průměr. Velmi musím ocenit originální příběh, nic podobného jsem ještě nečetla a ačkoli se knihám, ve kterých hrají hlavní roli drogy, zdárně vyhýbám, zde to naprosto sedělo a téma dealerství a drog zde bylo pojato ze zcela netradičního hlediska. Za to si kniha zasloužila rozhodně 4 hvězdičky.

HodnoceníHodnoceníHodnoceníHodnoceníHodnocení

Na CBDB má kniha aktuálně 87%

Komentáře

  1. Ja tiez nemam velmi rada pokial su kapitoly tak kratke a tak isto sa vyhybam kniham o drogach :), ale tak moze to byt zaujimave :)
    LIFE IN PICTURES BY LU

    OdpovědětVymazat
  2. Vôbec som o tejto knižke nepočula, ale vyzerá dosť dobre! zaujímavý dej :)

    OdpovědětVymazat

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

#Recenze: Franck Provost Paris shampoo

Díky drogerii Rossmann je ta naše malá zemička zase o něco víc světovější. Proto tam tak ráda chodím (teda teď tam chodím hlavně proto, že sbírám bodíky na plyšáka a hrníček s Bezzubkou *haha*). Ale zpět k tématu - před pár měsíci se v Rossmannovi poprvé objevila vlasová kosmetika značky Franck Provost, která byla doposud dostupná pouze ve Franckově rodné domovině, jíž je Francie. Muž, jehož jméno tato značka nosí, už je pán pokročilého věku, konkrétně je mu bude za měsíc 71 let.. No co, u chlapů se takové věci zveřejňovat můžou! Během jeho života mu pod rukami prošlo obrovské množství světových modelek, kterým dokázal udělat s vlasama hotové zázraky. No a díky tomu by to měl být muž všeho znalý. Tudíž jsem doufala, že jeho vlasová kosmetika udělá zázraky také na mé hlavě.
Vybrala jsem si šampón s oranžovým srdíčkem, který je určen pro velmi suché a poškozené vlasy - protože buďme upřímní, v té době to pořád s mým vlasovým porostem nevypadalo úplně dobře. Samozřejmě je u nás dostupných…

Když jsou oba pod vobraz

My máme s Bohémem vlastně docela harmonický vztah. Hádáme se jen málokdy. Když mě někdy naštve, tak jsem vždy chvilku protivná, protože v duchu zuřím, ale po nějaké době to v sobě pochroupám a zapomenu na to. A nebo mu řeknu, že mě pěkně štve a on nahodí pohled nešťastného štěněte a je hned vše v pohodě. A když už dojde k hádce, tak se na sebe nikdy nedokážeme mračit moc dlouho. Nutno podotknout, že v 90% případů ty ledy prolomí on, za což ho opravdu zbožňuji! Problém nastává, když se jdeme spolu opíjet. Abyste to chápali, když jsme opilí, tak reagujeme oba dva stejně - přehnaně a dost ostře. A taky nám v tu chvíli všechno vadí. "Vždycky, když jsme s mužem v hospodě, tak se smějeme všem těm opilým hádajícím se párům. Protože se vždy někdo takový najde. A my jsme pořád v pohodě a jen se smějeme.." ..No a my jsme zase vždy ti hádající se, kteří jsou všechno, jen ne v pohodě. Docela dobře ještě zvládáme unést situace, kdy jeden je opilý a ten druhý ne. Ten první zmiňovaný vyrypu…

Deset let jak půlhodina

Pokud ve svém životě poznáte člověka, se kterým si máte hned od začátku toho spoustu co říct a připadáte si, že se znáte spoustu let a že můžete mluvit o jakémkoli tématu, je to docela zázrak. Já jsem osoba, která když pozná někoho nového, spíše poslouchá, než by mluvila. Postupem času se to ale přelévá, jako písek v hodinách, směrem na mou stranu. A když danou osobu znám už nějaký ten pátek, dokážu mluvit a mluvit klidně jen já. Docela často pak slyším větu: "Kde jsou ty doby, kdy jsi moc nemluvila."
Přesně takto jsem to měla i s Bohémem. Často mi říká, že když jsme spolu byli na prvním randíčku, skoro vůbec jsem nemluvila a on si myslel, že se s ním hrozně nudím *haha*. Není to pravda, já to tak prostě mám. Je to má taktika zkoumání člověka. Jak se vyjadřuje, o čem mluví, jak se chová, která témata nadhazuje atd. Ve skutečnosti jsem se s ním nenudila ani trochu. Je to totiž naštěstí člověk, který dokáže z rozmazaného hovínka uplácat kuličku. Dokáže prostě mluvit o všem a po…