Přeskočit na hlavní obsah

V pasti - Lilja Sigurdardóttir


Shrnutí děje

Sonja 2x měsíčně cestuje pod falešnou identitou do zahraničí, aby na Island propašovala drogy. Nedělá to dobrovolně, při rozvodovém řízení se ocitla v pasti. Je bez peněz, bez syna a každou vteřinou se vystavuje nebezpečí. Na letišti se vždy chová jako normální podnikatelka a jako všichni ostatní cestující - ale přesto, díky malinkým detailům, se na ni zaměří úž téměř vysloužilý zaměstnanec letištní kontroly. Sonja je nucena převážet stále větší množství kokainu a Bragi na ni při každém letu vyvíjí větší a větší nátlak. Do toho všeho se snaží Sonja vymyslet plán, jak se z pasti vymanit, aby mohla zažádat o opatrovnictví svého syna, kterého po rozvodu získal manžel. Snaží se být vzorovou matkou, přestože její manželství se rozpadlo proto, že se zamilovala do ženy. Do ženy, která je vyšetřována z bankovních machinací. Jak dlouho potrvá, než se z pasti vymaní?

Příběh

Kniha měla opravdu velmi rychlý děj. Každou chvíli se tam něco dělo, každá postava měla svou vlastní roli a dějovou linku. Ale asi jsem neměla předem zjistit, že autorka získala ocenění "islandský Dan Brown", protože jsem za tím příběhem pořád hledala něco víc, co by jej přiblížilo k příběhům Dana Browna a to tam prostě nebylo. Snad by se to dalo najít pouze v těch částech, kdy Sonja nalézala stále nové způsoby, jak propašovat drogy nebo když se snažila vymanit z pasti a přitom se do ní stále více zaplétala.

Postavy

Hlavních postav zde bylo více a u každé byl popisován její vlastní život, čímž autorka skvěle vysvětlovala jejich jednání. Ani po pár dnech, co jsem knihu dočetla, pořád nevím, jestli mi byla hlavní hrdinka sympatická. Chvilkama mi přišla naivní, chvilkama mi její postava přišla přitažená za vlasy, chvilkama jsem s ní sympatizovala. Obdivovala jsem její vynalézavost, ale zároveň mi do knihy neseděla. Její přítelkyně Agla, která se stále nemohla smířit s tím, že vede lesbický vztah a non stop byla naložená v lihu, tak ta mi nebyla sympatická vůbec. Strážník Bragi byl nejdříve sympatický dědula, který je dobrý v tom co dělá. Ale na konci se ukázal i on, jako prohnaný mazák, který hraje na svém písečku dokonalou partii.

Autorův styl

Styl psaní byl velmi čtivý. Napomáhalo k tomu také to, že každá kapitola měla 2-3 strany. Tohle všeobecně moc nemám ráda, přijde mi to zbytečné, takhle sekat děje. Nadruhou stranu jsem díky tomu knihu slupla jako malinu během jednoho dne, protože člověk musel pořád číst. Pravdou je, že knihu se mi nechtělo moc odkládat a hnalo mě to na konec, protože jsem toužila zjistit, jak to dopadne. A pořád jsem se nerozhodla, jestli to dopadlo dobře nebo špatně.

Celkový dojem

Co se týče knihy, za mě je to lepší průměr. Velmi musím ocenit originální příběh, nic podobného jsem ještě nečetla a ačkoli se knihám, ve kterých hrají hlavní roli drogy, zdárně vyhýbám, zde to naprosto sedělo a téma dealerství a drog zde bylo pojato ze zcela netradičního hlediska. Za to si kniha zasloužila rozhodně 4 hvězdičky.

HodnoceníHodnoceníHodnoceníHodnoceníHodnocení

Na CBDB má kniha aktuálně 87%

Komentáře

  1. Ja tiez nemam velmi rada pokial su kapitoly tak kratke a tak isto sa vyhybam kniham o drogach :), ale tak moze to byt zaujimave :)
    LIFE IN PICTURES BY LU

    OdpovědětVymazat
  2. Vôbec som o tejto knižke nepočula, ale vyzerá dosť dobre! zaujímavý dej :)

    OdpovědětVymazat

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

Kosti jsou věčné - Kathy Reichs

Shrnutí děje V domě Annaliese Rubensové jsou objeveny pozůstatky tří mrtvých nemluvňat - jedno je "čerstvé", z dalších dvou jsou už jen maličké mumie. A tak policie, společně se soudní antropoložkou Temperance Brennanovou, začnou pátrat po matce, která je schopna tak ohavného činu. Pátrání je zavede do prostředí prostituce, kde se v posledních letech Annaliese pohybovala, dokud se nerozhodla utéct zpět do svého domova, do severozápadní tundry Yellowknife - a tam se za ní vydává i Tempe se dvěma detektivy. Zde se objeví čtvrtá mumie novorozeněte. Co za matku dokáže toto udělat svému dítěti? Matka, která je psychicky postižená. Matka, které nakukali, že je nemocná a každé její dítě se narodí mrtvé. Matka, kterou někdo přímo před očima Tempe zastřelí dvěma ranami do hlavy. Vyšetřování matky-vražedkyně tím končí. A začíná vyšetřování matky-oběti. Vše je složitější, než se zdá a obětí v Yellowknife je čím dál více - a všichni jsou z jedné rodiny, příbuzní Annalieze. A všechny st…

V žáru zatmění měsíce

A je ze mě slaměná vdova. Celý tento týden jsem bez muže. Bez něj a téměř bez jakéhokoli kontaktu s ním. Přesto vím, že není zas tak daleko, že není pryč zas tak dlouho a že za chvíli se vrátí zpět. Můžu tak zjistit, jaké to bude, až za pár měsíců odjede pryč na pěkně dlouho. Za hranice, do jiného státu, jiné kultury, jiného světa. Na dlouhé měsíce, ve kterých se může stát cokoli. Kdy se jen tak lehce nevrátí. Blízko mě, věčně daleký. Věříte, že velká láska překonává i takové vzdálenosti a takovou dobu? Člověk se každým dnem mění, posouvá, vytváří nové názory a pohledy na svět. Jeden den jsem taková, další den můžu být úplně jiná. Záleží na situacích, které se nám postaví do cesty. Záleží na lidech, které poznáme. Na možnostech, které se objeví a my o nich budeme muset uvažovat a přemýšlet. Můj svět se stále mění, mění se lidé v něm a hlavně ti lidé, kteří jsou mi blízko. Tolik lidí, kterých jsem měla hluboko v srdci, už odešlo a já je ze srdce vyjmula. Už nepatří mezi ty, kteří se mno…

Deset let jak půlhodina

Pokud ve svém životě poznáte člověka, se kterým si máte hned od začátku toho spoustu co říct a připadáte si, že se znáte spoustu let a že můžete mluvit o jakémkoli tématu, je to docela zázrak. Já jsem osoba, která když pozná někoho nového, spíše poslouchá, než by mluvila. Postupem času se to ale přelévá, jako písek v hodinách, směrem na mou stranu. A když danou osobu znám už nějaký ten pátek, dokážu mluvit a mluvit klidně jen já. Docela často pak slyším větu: "Kde jsou ty doby, kdy jsi moc nemluvila."
Přesně takto jsem to měla i s Bohémem. Často mi říká, že když jsme spolu byli na prvním randíčku, skoro vůbec jsem nemluvila a on si myslel, že se s ním hrozně nudím *haha*. Není to pravda, já to tak prostě mám. Je to má taktika zkoumání člověka. Jak se vyjadřuje, o čem mluví, jak se chová, která témata nadhazuje atd. Ve skutečnosti jsem se s ním nenudila ani trochu. Je to totiž naštěstí člověk, který dokáže z rozmazaného hovínka uplácat kuličku. Dokáže prostě mluvit o všem a po…