V pasti - Lilja Sigurdardóttir

Shrnutí děje

Sonja 2x měsíčně cestuje pod falešnou identitou do zahraničí, aby na Island propašovala drogy. Nedělá to dobrovolně, při rozvodovém řízení se ocitla v pasti. Je bez peněz, bez syna a každou vteřinou se vystavuje nebezpečí. Na letišti se vždy chová jako normální podnikatelka a jako všichni ostatní cestující - ale přesto, díky malinkým detailům, se na ni zaměří úž téměř vysloužilý zaměstnanec letištní kontroly. Sonja je nucena převážet stále větší množství kokainu a Bragi na ni při každém letu vyvíjí větší a větší nátlak. Do toho všeho se snaží Sonja vymyslet plán, jak se z pasti vymanit, aby mohla zažádat o opatrovnictví svého syna, kterého po rozvodu získal manžel. Snaží se být vzorovou matkou, přestože její manželství se rozpadlo proto, že se zamilovala do ženy. Do ženy, která je vyšetřována z bankovních machinací. Jak dlouho potrvá, než se z pasti vymaní?

Příběh

Kniha měla opravdu velmi rychlý děj. Každou chvíli se tam něco dělo, každá postava měla svou vlastní roli a dějovou linku. Ale asi jsem neměla předem zjistit, že autorka získala ocenění "islandský Dan Brown", protože jsem za tím příběhem pořád hledala něco víc, co by jej přiblížilo k příběhům Dana Browna a to tam prostě nebylo. Snad by se to dalo najít pouze v těch částech, kdy Sonja nalézala stále nové způsoby, jak propašovat drogy nebo když se snažila vymanit z pasti a přitom se do ní stále více zaplétala.

Postavy

Hlavních postav zde bylo více a u každé byl popisován její vlastní život, čímž autorka skvěle vysvětlovala jejich jednání. Ani po pár dnech, co jsem knihu dočetla, pořád nevím, jestli mi byla hlavní hrdinka sympatická. Chvilkama mi přišla naivní, chvilkama mi její postava přišla přitažená za vlasy, chvilkama jsem s ní sympatizovala. Obdivovala jsem její vynalézavost, ale zároveň mi do knihy neseděla. Její přítelkyně Agla, která se stále nemohla smířit s tím, že vede lesbický vztah a non stop byla naložená v lihu, tak ta mi nebyla sympatická vůbec. Strážník Bragi byl nejdříve sympatický dědula, který je dobrý v tom co dělá. Ale na konci se ukázal i on, jako prohnaný mazák, který hraje na svém písečku dokonalou partii.

Autorův styl

Styl psaní byl velmi čtivý. Napomáhalo k tomu také to, že každá kapitola měla 2-3 strany. Tohle všeobecně moc nemám ráda, přijde mi to zbytečné, takhle sekat děje. Nadruhou stranu jsem díky tomu knihu slupla jako malinu během jednoho dne, protože člověk musel pořád číst. Pravdou je, že knihu se mi nechtělo moc odkládat a hnalo mě to na konec, protože jsem toužila zjistit, jak to dopadne. A pořád jsem se nerozhodla, jestli to dopadlo dobře nebo špatně.

Celkový dojem

Co se týče knihy, za mě je to lepší průměr. Velmi musím ocenit originální příběh, nic podobného jsem ještě nečetla a ačkoli se knihám, ve kterých hrají hlavní roli drogy, zdárně vyhýbám, zde to naprosto sedělo a téma dealerství a drog zde bylo pojato ze zcela netradičního hlediska. Za to si kniha zasloužila rozhodně 4 hvězdičky.