Přeskočit na hlavní obsah

Vítej v praxi


"Otevřete si učebnici na straně 95. A pokud nevíte odpověď na poslední otázku, tak na téhle straně ji najdete."
"No otevřete si tu učebnici. Ne na straně 85, ale 95! A odpověď je psána kurzívou na té straně."
Dvakrát jsem už byla během těchto 14 dnů na praxi, dělala jsem paní učitelku deváťákům. A neskutečně mě překvapilo, jak strašně chytrá děcka dnes jsou. Když jsem se jich zeptala na vrchní pohlaváře Třetí říše, tak nejen, že mi vysypali plno jmen, ještě mi i řekli jejich funkce a poznali je na obrázku. Při tom já jsem se některá jména naučila až ve chvíli, kdy jsem dělala přípravu na tuto hodinu. Ano, mám diplom bakaláře z historie..ale 20.století nikdy nebylo mou silnou stránkou. Když jsem dělala přípravu, také jsem se dozvěděla, že v 90. letech probíhal v Jugoslavii soud podobný tomu norimberskému. Na mou obranu, o tomhle moc nevěděl ani můj muž, který píše diplomku na 20.století. A ta děcka mi byla schopna odvykládat i co se na jugoslávském procesu dělo a jména odsouzených. Ano, učila jsem na jednom z nejlepších gymplů v ČR. Děti tam jsou opravdu výběrové.
.. na druhou stranu..
.. Na druhou stranu se jim v deváté třídě řekne "Otevřete si učebnici na té a té straně" a musíte chodit po jednotlivcích, abyste zkontrolovali, jestli to všichni opravdu udělali! A kupodivu, polovina těchto chytrých dětí to nezvládne dřív jak za pět minut.. A polovina z poloviny učebnici otevře ještě na špatné straně. A pak se jim ještě musí nadiktovat, jakým písmem je odpověď napsána, aby ji vůbec našli? A co nějaká orientace v textu?

Když jim následně rozdám pracovní papíry, na které jsem jim napsala 6 jednoduchých otázek typu: "Kolik lidí bylo souzeno na Norimberském procesu?" odpověď: "22" - za sekundu napíši dvě čísla a můžu odpovídat na další otázku. K tomu jsem jim pustila video, ve kterém všechny věci byly zmíněny, aby měli odpovědi správně. A přesto všechno, jak byl tento úkol jednoduchý, pan učitel jej musel ještě více ulehčit - rozdělit děti na skupiny a každá odpověděla jen na jednu otázku! Protože těch 6 by nestihli! Proboha, jsem na výběrovém gymnáziu a ta děcka neumí napsat pár čísel?!

Tak si říkám, co tyto události svědčí o naší mladé generaci. Místo, aby byli cvičeni nejen v inteligenci, kterou mají opravdu vysokou, měli by se cvičit také v praktických dovednostech. Protože takoví lidé mohou mít třeba 30 diplomů, mohou být právníky, doktory, jadernými fyziky. Ale pokud bych musela svému doktorovi přesně říkat, kde mi má ošetřit zranění, kam mi má říznout, kde mě následně zase zašít - a čekat na to půl hodiny, tak mu tam vykrvácím na stole. Pokud bych měla svému právníkovi říkat, na které stránce v knize má hledat řešení pro mou obhajobu - "a pane právníku, je to tam napsáno tučně, kurzívou a ještě je to 3x podtrženo, abyste to náhodou nepřehlídl a já nezůstala na ulici oškubaná o veškerý majetek..." tak si říkám, jestli není v tom dnešním světě, v tom dnešním školství, něco opravdu špatně.. Ano, stačilo mi k tomu přesně 60 min praxe.

Komentáře

  1. Tak to tě moc obdivuju, já bych nedokázala učit :))

    OdpovědětVymazat
  2. Pevné nervy do budúcna :) Je to ťažká práca

    OdpovědětVymazat
  3. V súčasnosti byť učiteľkou... tak na to treba mať naozaj pevné nervy. :-) Viem si to živo predstaviť, nakoľko som z učiteľskej rodiny, mám kamarátku, ktorá kedysi učila a dokonca som istý čas aj na škole robila (ale nie ako učiteľka), takže som tam videla viac než dosť. :-)
    Katharine-fashionisbeautiful

    OdpovědětVymazat
  4. Moc hezky napsané a souhlasím, praktická stránka věci je hodně důležitá :)

    SmileThess

    OdpovědětVymazat

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

#Recenze: Franck Provost Paris shampoo

Díky drogerii Rossmann je ta naše malá zemička zase o něco víc světovější. Proto tam tak ráda chodím (teda teď tam chodím hlavně proto, že sbírám bodíky na plyšáka a hrníček s Bezzubkou *haha*). Ale zpět k tématu - před pár měsíci se v Rossmannovi poprvé objevila vlasová kosmetika značky Franck Provost, která byla doposud dostupná pouze ve Franckově rodné domovině, jíž je Francie. Muž, jehož jméno tato značka nosí, už je pán pokročilého věku, konkrétně je mu bude za měsíc 71 let.. No co, u chlapů se takové věci zveřejňovat můžou! Během jeho života mu pod rukami prošlo obrovské množství světových modelek, kterým dokázal udělat s vlasama hotové zázraky. No a díky tomu by to měl být muž všeho znalý. Tudíž jsem doufala, že jeho vlasová kosmetika udělá zázraky také na mé hlavě.
Vybrala jsem si šampón s oranžovým srdíčkem, který je určen pro velmi suché a poškozené vlasy - protože buďme upřímní, v té době to pořád s mým vlasovým porostem nevypadalo úplně dobře. Samozřejmě je u nás dostupných…

Když jsou oba pod vobraz

My máme s Bohémem vlastně docela harmonický vztah. Hádáme se jen málokdy. Když mě někdy naštve, tak jsem vždy chvilku protivná, protože v duchu zuřím, ale po nějaké době to v sobě pochroupám a zapomenu na to. A nebo mu řeknu, že mě pěkně štve a on nahodí pohled nešťastného štěněte a je hned vše v pohodě. A když už dojde k hádce, tak se na sebe nikdy nedokážeme mračit moc dlouho. Nutno podotknout, že v 90% případů ty ledy prolomí on, za což ho opravdu zbožňuji! Problém nastává, když se jdeme spolu opíjet. Abyste to chápali, když jsme opilí, tak reagujeme oba dva stejně - přehnaně a dost ostře. A taky nám v tu chvíli všechno vadí. "Vždycky, když jsme s mužem v hospodě, tak se smějeme všem těm opilým hádajícím se párům. Protože se vždy někdo takový najde. A my jsme pořád v pohodě a jen se smějeme.." ..No a my jsme zase vždy ti hádající se, kteří jsou všechno, jen ne v pohodě. Docela dobře ještě zvládáme unést situace, kdy jeden je opilý a ten druhý ne. Ten první zmiňovaný vyrypu…

Deset let jak půlhodina

Pokud ve svém životě poznáte člověka, se kterým si máte hned od začátku toho spoustu co říct a připadáte si, že se znáte spoustu let a že můžete mluvit o jakémkoli tématu, je to docela zázrak. Já jsem osoba, která když pozná někoho nového, spíše poslouchá, než by mluvila. Postupem času se to ale přelévá, jako písek v hodinách, směrem na mou stranu. A když danou osobu znám už nějaký ten pátek, dokážu mluvit a mluvit klidně jen já. Docela často pak slyším větu: "Kde jsou ty doby, kdy jsi moc nemluvila."
Přesně takto jsem to měla i s Bohémem. Často mi říká, že když jsme spolu byli na prvním randíčku, skoro vůbec jsem nemluvila a on si myslel, že se s ním hrozně nudím *haha*. Není to pravda, já to tak prostě mám. Je to má taktika zkoumání člověka. Jak se vyjadřuje, o čem mluví, jak se chová, která témata nadhazuje atd. Ve skutečnosti jsem se s ním nenudila ani trochu. Je to totiž naštěstí člověk, který dokáže z rozmazaného hovínka uplácat kuličku. Dokáže prostě mluvit o všem a po…