Přeskočit na hlavní obsah

Přítel není ten, kdo tě polituje, přítel je ten, kdo ti pomůže.

Občas se každému z nás přihodí, že ho dostihne nějaká ta menší deprese. Nebo prostě jen některý den vstane levou nohou a všechno se zdá být v tu chvíli uplně na nic. Vše vám padá z ruky, rozbíjí se, ujede vám autobus/vlak, v tu chvíli začne pršet a váš účes je okamžitě pryč, přinejlepším vás ohodí blátem kolemjedoucí auto... a vy byste si nejraději vlezli zpět pod peřinu a vykašlali se na celý svět. Pak kolem vás projde ale jeden neznámý člověk a usměje se na vás - jen tak, aby vás potěšil.. A najednou se ten den nezdá být zas tak hrozný.
Jsem jako každý jiný člověk a ráda sbírám milé úsměvy nebo komplimenty.. Co ale dělám ještě raději, tak tyhle věci rozdávám. Hlavně proto že vím, jak jeden milý úsměv či hezké slovo, dokáže pohladit na duši a vylepšit den. A nic to nestojí.
Nedávno se mi stalo, že jsem vstávala brzo, málo se vyspala a musela cestovat do mého srdečního města. Upřímně řeknu, že jsem tou dobou nebyla příjemný společník. Ale jak jsem se dostavila do Olomouce, stála jsem před domem na přechodě a podívala se do auta, které mě míjelo. A střetla jsem se pohledem s řidičem, který se za volantem vyklonil a krásně se na mě usmál. Najednou se mi nálada otočila o 180°C minimalně a bylo hned vše lepší - najednou jsem si všímala tajícího sněhu a zářícího sluníčka.
Naopak, když u nás byly každoroční vánoční trhy, kde trávíme vždy dost času u punčů, přišli jsme ke stánku, ve kterém prodávala slečna asi stejně stará, jako já. Očividně byla zmrzlá, protože ten den nebylo žádné vedro, ale měla na sobě tak krásný červený kabát! Takže když nám podávala horký punč, nezapomněly jsme jí ho s holkama vychválit do oblak. A šlo vidět, že se najednou mnohem víc usmívá a že ji ten kompliment aspoň na chvíli v práci zahřál. A mě hřálo, že jsem někomu udělala radost.
Proto neváhejte nikdy a chvalte, když se vám cokoli líbí, rozdávejte úsměvy, když máte dobrou náladu, protože tím k dobré náladě přispějete člověku, který na tom není třeba zrovna dobře. Neohlížejte se na to, zda lidi ze svého okolí znáte nebo ne, opravdu vás jeden zářivý úsměv nic nestojí. A myslím, že dámy vždy víc potěší kompliment od stejného pohlaví, protože je jasné, že ten je myšlen opravdu vážně. Nenechte se svazovat vědomím, že jsme Češi a nic takového přece neděláme - nikdy není pozdě začít.. A že budeme jediní? No a co, někdo tu radost rozdávat musí!

Komentáře

  1. Jsi krásný člověk, milá Rose. Jen takový člověk totiž může napsat tak půvabný, milý a hřejivý článek. Mně jsi díky němu věnovala jeden velký, velikánský úsměv.
    Děkuju. ;)
    Vivi

    OdpovědětVymazat
  2. Moc obdivuju tvůj styl psaní, velmi chytlavý :)) Dnešní příspěvek mě zahřál u srdce .

    OdpovědětVymazat
  3. hej to sa stáva aj mne, napríklad minule som mala prestne také to typické zlé ráno: zaspala som, všetko mi padalo, nič som nestíhala a bola som strašne na nervy .. no ako som šla po meste v zhone do školy stál tam jeden bezdomovec ktorý predával ten ich časopis a tak úprimne sa na mňa usmial a poprial mi dobré ránko že mi to fakt hneď zlepšilo náladu :) ... ja sa to snažím robiť tiež a rozdávať úsmev a dobrú náladu kedy sa dá, kľudne aj cudzím ľuďom

    OdpovědětVymazat
  4. Neoblobnou pravdu tento článek má a já jej vnímám stejně, jako ten nejkrásnější úsměv, který si umím představit. Velmi milé také je, když se na mě na ulici usměje nějaké to robě. Když se mu očka rozzáří, jak čertíci v prskavkách a ono dítko se počne bez předsudků culit, stejně, jako to na tvém obrázku. Skvělý článek, který musí potěšit každého, převeliké díky...:-)

    OdpovědětVymazat
  5. Tvoje články čtu už nějakou dobu a píšeš opravdu krásně, jde z nich takový klid a dobrá nálada. Nechci tenhle dojem kazit, ale musím říct, že to bohužel funguje i naopak. Dneska jsem jedné slečně na zastávce trochu vešla do cesty a ona si neodpustila říct "huso". Takový zážitek taky začne člověku trochu vařit krev. Naštěstí častěji potkávám právě ty usmívavé a přející lidi :)

    OdpovědětVymazat
  6. Pravda pravdoucí, kolikrát mám v práci úplně příšerný den, ale stačí, že přijde konečně někdo milý a třeba mě za něco pochválí a hned jsem zase sluníčko, častěji se mi však bohužel stává opak, lidi už přijdou naštvaní a nakazí tím všechny okolo :-/

    OdpovědětVymazat
  7. úplne súhlasím :) aj u nás na Slovensku je to tak, veľmi pekne napísané

    http://miskaholla.blogspot.sk/

    OdpovědětVymazat
  8. Zase jsi to krásně napsala - jak ty to děláš? :)
    A jinak souhlasím, opravdu to funguje... jakmile se na mě někdo jen usměje, mám hned lepší den. Stačí opravdu málo, jak druhému udělat radost. :)

    OdpovědětVymazat
  9. Krásně a velmi dobře napsané. Taky se snažím na lidi usmívat, protože s úsměvem jde všechno líp. A musím zaklepat, že většinou mi úsměv vrací. I když se mi taky stalo, že já se usmívám a paní si klepala s kyselým obličejem na čelo, že jsem blázen. Inu, třeba jí zvedá náladu, když je na lidi protivná. Musela jsem se po tomhle zážitku smát ještě víc. :D A zrovna včera mi ve škole cizí paní chválila nové šaty... a souhlasím, že to vážně moc zlepší den.

    OdpovědětVymazat

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

#Recenze: lak na vlasy Cien professional

Nutno předem poznamenat, že laky na vlasy příliš nepoužívám. Většinou je mám od toho, aby si " přilepila " odstávající části baby vlásků k hlavě nebo zamezila jejich nenápadnému vytrčení se z účesu. Pro tento účel je dostačující jakýkoli lak na vlasy. Jednou za čas ale udělám náročnější zátěžovou zkoušku - navlním vlasy a požaduji, aby mi navlněné vydržely celý den, aniž bych na ně musela vystříkat celý flakon laku na vlasy. Nechci si z vlasů dělat nepohyblivou paruku - potřebuji, aby se vlasy hýbaly, dýchaly, ale zároveň na nich vydržely hezké andělské lokny. Cien professional lak na vlasy s keratinem - pro větší objem. Mnou recenzovaný lak na vlasy má vol. 3 . Já většinou používám 4 nebo 5, takže tohle pro mě byl docela nízký kalibr - a musím poznamenat, že se asi zase vrátím k vyšším číslům, protože trojka mi vlny rozhodně neudržela ani pár hodin. To jen tak mimo, pro lidi, kteří mají stejné požadavky jako já. Co ale tento lak opravdu slibuje? Ud

Když miluješ, tak celým srdcem

Myslím, že je na čase napsat další oslavný článek.. M oje mamka minulý týden oslavila čtyřicetiny - ano, jí je čerstvých 40, mně čerstvých 22 - měla mě, když byla ještě veeeelmi mladá. Vlastně, kdybych se pomamila, měla bych v tuhle chvíli už skoro pětileté dítě (prooooč jsem se nepomamila?) V iděli jste seriál Gilmorova děvčata ? Já ho teď sjíždím pravidelně od začátku do konce a musím konstatovat jednu věc - jsem jedna z mála lidí, kteří nemusí závidět úžasný vztah Lorelai a Rory - protože já si celý život tenhle vztah prožívám. K dyž bylo mamce tolik, kolik je teď mně, musela opustit mého otce - po velmi těžkých chvílích, které jsme si s ním prožily - on život s alkoholikem není peříčko. Ve 22 letech zůstala sama se čtyřletým dítětem - a přesto mi nikdy nic nechybělo a byla jsem šťastné děcko, jako všechny ostatní, které měly rodinu úplnou. Samozřejmě hrozně moc vděčíme také babičkám a dědečkům, kteří pomáhali, jak jen se dalo. Stejně ale nepřestanu nikdy obdivovat mamku za

Sex bez lásky je jako drink, který nijak nechutná, ale uhasí žízeň

V e 14letech jsem potkala svou pravou lásku.. Teda, tehdy jsem si to aspoň myslela. Má pravá láska trvala 6let a poté skončila tak, jak všechny pravé lásky dvou puberťáků končí. Každopádně to byl logicky první kluk, se kterým jsem se vyspala. No a šest let jsem žila v domění, že to taky bude jediný.. Loni v srpnu jsem dostala na výběr- buď vyzkoušet i něco jiného a nebo být až do smrti v celibátu (to jsem samozřejmě nemohla tušit, že se s Jediným vyspím za půl roku zase) . No tak, nejsem magor a vybrala jsem si samozřejmě možnost A . Spíš bych řekla, že se mi splašily hormony a já jsem chtěla dohnat to, co jsem nestihla v pubertě. Přišly jednorázovky. Všechny byly se vším všudy - tedy párty, alkohol, opilost, žádný kondom, stresy z těhotenství ... No, chtěla jsem si to užít do poslední kapky. Loni na Silvestra to dospělo ke svému vrcholu a já se vyspala s člověkem, kterého jsem vůbec neznala (a ještě jsem ho, chudáka, ani nenechala udělat se - taková jsem byla mrcha myslící jen na