Přeskočit na hlavní obsah

Zlodějka knih - Markus Zusak

Příběh začíná, když německá dívka, Liesel Memingerová jede se svým bratrem a matkou vlakem - vlak je má zavést k rodině na převýchovu, protože se svou matkou být nemohou.. Ano, ocitáme se v období 2. světové války, kdy tyhle situace byly naprosto normální. Matka komunistka, děti praví němci s blonďatými vlasy a modrýma očima, jsou posláni k pravé německé rodině. Již na začátku knihy se Liesel setkává se Smrtí - vypravěčkou celého příběhu. To ve chvíli, kdy si Smrt přijde pro jejího bratra - tudíž nakonec přijede k nové rodině Liesel sama. Její nová matka je rázná hlasitá žena, která nejde pro nadávku daleko, naopak nový otec je tichý, klidný muž hrající na harmoniku - oba lidé se srdcem na pravém místě. Liesel zde prožívá klidné a veselé dětství. První vážná krize přichází, když se jim na prahu domu objeví prchající Žid, který prosí o pomoc. Rodina jej ukrývá ve sklepě a postupně si Maxe zamilují všichni tři obyvatelé domácnosti. Ovšem poté přichází rok 1942 a odstřelování měst je na denním pořádku. Všichni z vesnice se ukrývají ve sklepech - až jednoho dne se Liesel s rodinou vrací do jejich domu a Max už zde není. Zůstal po něm jen děkovný dopis. Od té doby Liesel sleduje každý pochod smrti, který putuje jejich vesnicí a hledá zde známou tvář - a jednoho dne Maxe opravdu mezi Židy, pochodujícími na smrt, objeví. A tím tragedie nekončí. Následně je vesnice opět bombardována - ovšem v době, kdy nikdo neslyšel varovné sirény. Téměř všichni jsou mrtví - kromě malé Zlodějky knih, která si tou dobou četla ve sklepě.
A proč se kniha vlastně jmenuje Zlodějka knih? Zas vše vyzradit nemůžu!
Nemohu jinak, než dát Zlodějce knih pět hvězdiček z pěti.
Vypraveč: Smrt - originální samo o sobě, přesto ne uplně na sto procent (zvlášť když vezmeme v potaz, v jaké době se děj odehrává - zde byla smrt na denním pořádku).. Ale jak zde byla Smrt vlastně pojata? Žádná smrtka s kosou, čemuž se i ona sama usmívá, ale spravedlivé NĚCO.. Něco, s čím se jednou všichni setkáme.
Příběhů z války je nespočet - ale tohle je snad druhý, který jsem kdy četla, jenž je napsán z pohledů těch "zlých Němců".. A hlavně nám ukazuje, že v první půlce 20. století trpěli všichni, nejen napadení, ale i agresoři.
A co mě naprosto nejvíc dostalo, co je pro mě strašně originální a super nápad - smrt si při každém svém zásahu všímá barev kolem sebe, které nám zde popisuje.. Je to něco nečekaného, s čím jsem se ještě nesetkala.
Také se mi líbí občasné přeskočení v ději dopředu, malá nápověda, jak se to bude vyvíjet..
A poslední bod mé chvály - líbily se mi tučně psané poznámky uprostřed textů, které osvětlovaly situaci dopodrobna.
Možná jsem se nechala strhnout všeobecnou propagandou, ale kniha byla rozhodně super!

Komentáře

  1. Viděla jsem film a neskutečně moc se mi líbil! Knížku jsem kupovala ségře, ale nepřemýšlela jsem, že bych si ji přečetla. Ale po tvém článku/recenzi asi měním názor a od ségry si ji půjčím! :)

    OdpovědětVymazat
  2. knihu som síce nečítala ale film som videla a veľmi sa mi páčil, mám rada filmy s takouto tematikou :)

    OdpovědětVymazat

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

#Recenze: lak na vlasy Cien professional

Nutno předem poznamenat, že laky na vlasy příliš nepoužívám. Většinou je mám od toho, aby si " přilepila " odstávající části baby vlásků k hlavě nebo zamezila jejich nenápadnému vytrčení se z účesu. Pro tento účel je dostačující jakýkoli lak na vlasy. Jednou za čas ale udělám náročnější zátěžovou zkoušku - navlním vlasy a požaduji, aby mi navlněné vydržely celý den, aniž bych na ně musela vystříkat celý flakon laku na vlasy. Nechci si z vlasů dělat nepohyblivou paruku - potřebuji, aby se vlasy hýbaly, dýchaly, ale zároveň na nich vydržely hezké andělské lokny. Cien professional lak na vlasy s keratinem - pro větší objem. Mnou recenzovaný lak na vlasy má vol. 3 . Já většinou používám 4 nebo 5, takže tohle pro mě byl docela nízký kalibr - a musím poznamenat, že se asi zase vrátím k vyšším číslům, protože trojka mi vlny rozhodně neudržela ani pár hodin. To jen tak mimo, pro lidi, kteří mají stejné požadavky jako já. Co ale tento lak opravdu slibuje? Ud

Když miluješ, tak celým srdcem

Myslím, že je na čase napsat další oslavný článek.. M oje mamka minulý týden oslavila čtyřicetiny - ano, jí je čerstvých 40, mně čerstvých 22 - měla mě, když byla ještě veeeelmi mladá. Vlastně, kdybych se pomamila, měla bych v tuhle chvíli už skoro pětileté dítě (prooooč jsem se nepomamila?) V iděli jste seriál Gilmorova děvčata ? Já ho teď sjíždím pravidelně od začátku do konce a musím konstatovat jednu věc - jsem jedna z mála lidí, kteří nemusí závidět úžasný vztah Lorelai a Rory - protože já si celý život tenhle vztah prožívám. K dyž bylo mamce tolik, kolik je teď mně, musela opustit mého otce - po velmi těžkých chvílích, které jsme si s ním prožily - on život s alkoholikem není peříčko. Ve 22 letech zůstala sama se čtyřletým dítětem - a přesto mi nikdy nic nechybělo a byla jsem šťastné děcko, jako všechny ostatní, které měly rodinu úplnou. Samozřejmě hrozně moc vděčíme také babičkám a dědečkům, kteří pomáhali, jak jen se dalo. Stejně ale nepřestanu nikdy obdivovat mamku za

Sex bez lásky je jako drink, který nijak nechutná, ale uhasí žízeň

V e 14letech jsem potkala svou pravou lásku.. Teda, tehdy jsem si to aspoň myslela. Má pravá láska trvala 6let a poté skončila tak, jak všechny pravé lásky dvou puberťáků končí. Každopádně to byl logicky první kluk, se kterým jsem se vyspala. No a šest let jsem žila v domění, že to taky bude jediný.. Loni v srpnu jsem dostala na výběr- buď vyzkoušet i něco jiného a nebo být až do smrti v celibátu (to jsem samozřejmě nemohla tušit, že se s Jediným vyspím za půl roku zase) . No tak, nejsem magor a vybrala jsem si samozřejmě možnost A . Spíš bych řekla, že se mi splašily hormony a já jsem chtěla dohnat to, co jsem nestihla v pubertě. Přišly jednorázovky. Všechny byly se vším všudy - tedy párty, alkohol, opilost, žádný kondom, stresy z těhotenství ... No, chtěla jsem si to užít do poslední kapky. Loni na Silvestra to dospělo ke svému vrcholu a já se vyspala s člověkem, kterého jsem vůbec neznala (a ještě jsem ho, chudáka, ani nenechala udělat se - taková jsem byla mrcha myslící jen na