Rose.Tascher

Č as zahojí všechny rány.. Čas je nejlepší léčitel. Na to jsem se rozhodla spoléhat, už párkrát se mi to osvědčilo. Ale co když už to není jen rána, která jde zašít, sroste, zanechá jen malou jizvu a zapomene se na ni? Může to být rána, na kterou je potřeba více stehů, více času na srůstání, zanechá velkou jizvu. Pak to ale může být rána, která vše rozmetá na milion malých kousků. A ty kousky jsou tak malinké, je jich tolik moc a jsou tak daleko od sebe, že už je nelze spojit, nejdou zašít, nemůžou srůst. A i když jsou roztříštěny daleko od sebe, všechny bolí. Každý z těch malinkých kousků obrovsky bolí. Někdy bolí každý zvlášť a někdy dohromady - pak se člověk tou bolestí nemůže ani pohnout, nadechnout.. A pak přijde na scénu čas. Snaží se svým neúprosným felčarstvím aspoň trochu mírnit bolest - musí přece dostát svému věhlasnému řemeslu. Postupně si bere na paškál každý jednotlivý kousek z toho milionu, opečovává ho, chladí ho, dává mu zábaly, snaží se mu ukázat, že bolest se dá...

D louho jsem čekala, než k téhle kontroverzní události něco napíšu - přesně 2 měsíce. Ovšem někteří si všimli, že tady na to poslední dobou tak trochu dlabu ( žádné dramata v citovém životě=žádné články ), tak dnes přišel ten správný večer na to, abych zase trochu poodkryla soukromí našeho bytu. M í pravidelní čtenáři si jistě vzpomínají na článek , kdy jsem nás všech šest vychvalovala až do nebes. Tohle tvrzení stále platí, jen sestava "šesti" se trochu změnila. Jedna naše spolubydlící odjela na letní semestr studovat do krásné nížinné Belgie. Byla to zrovna jedna z mých nejvíc nejlepších kamarádek, po které jsem tesknila hned další den jejího odjezdu. Zažila jsem s ní spoustu šílených nezapomenutelných chvil, posledních pár let mi stála po boku v dobrých i špatných chvílích a byl to pro mě jeden z nejupřímnějších a nejférovějších lidí. Vždy to o sobě tvrdila a vždy se podle toho chovala.. Teda, všichni jsme aspoň s takovým vědomím žili. Ovšem, skutečnost byla poněkud jin...

A no, dámy a pánové, přicházím s novou rubrikou - potlesk! V zhledem k tomu, že můj seznam sledovaných blogů se stále rozrůstá, rozhodla jsem se, že vás s nimi budu postupně seznamovat. P ro premiéru jsem si vybrala bloggerku, která je mi určitým způsobem blízká (ostatně, tak jako všechny ostatní) - s Anettkou mám společné hned dvě místa bydliště. Studuje a bydlí na dvou různých místech - na stejných, jako já. Tahle hnědovláska s vosím pasem a nekonečně dlouhými nohami, je ve třetím ročníku práv na Univerzitě Palackého v Olomouci. Dokonce ji i občas potkávám v různých koutech tohoto města. J ejí styl oblékání je mi hodně blízký, hlavně proto, že se obléká velice různorodě. Jeden den má na sobě elegantní šatky s podpatky, další den tenisky a kšiltovku s otrhanými riflemi - vše vysoce originální. J ediná věc, která mě udivuje a trochu se mi nelíbí, jsou její miniminimini sukýnky - přece jen, právnička by se možná měla oblékat trochu střídměji. Nadruhou stranu, nohy má krásné a ...

D etektivka se odehrává na Slovensku, jak značí autorův původ. Maďarská policie našla v poli kousek od státní hranice nahé zmasakrované tělo mladé ženy. Tou samou dobou je na slovenské stanici nahlášena pohřešovaná Barborka, která byla naposledy spatřena na diskotéce s přáteli - od té doby ji její nejlepší kamarádka, ani nikdo jiný neviděl. A tak se okamžitě objeví totožnost mrtvé - je to Barborka. Který z přátel, se kterými naposledy byla, lže a připravil ji sadistickým způsobem o život a její tělo jen tak nepietně pohodil v poli? A hrají v tomhle případu nějakou roli drogy?

N edávno jsem na nějakém blogu četla názor, že každý z nás za život potká jednu nebo dvě pravé lásky.. Hmm, jsem romantická duše, která by měla věřit v to, že existuje jen jediná pravá láska.. Ale v tomhle mi to trochu nesedí (možná proto, že to nesedí do mého života) a tak jsem se rozhodla veřejně nesouhlasit! K dyby to tak totiž skutečně bylo, tak bych byla docela v háji.. Já už jednu svou pravou lásku potkala, ale skončilo to.. A ačkoli mi ublížil, jak nejvíc se dalo, přesto stále věřím tomu, že to byla má pravá láska.. Protože i když měl mnoho chyb a byl to v podstatě zmetek, šest let s ním nejde jen tak vymazat, protože to bylo krásných šest let. Proto stále dokáži tvrdit, že to byla opravdová láska..