Přeskočit na hlavní obsah

Pokud máš odvahu říci "sbohem", život Tě obdaří novým "vítej"

Dlouho jsem čekala, než k téhle kontroverzní události něco napíšu - přesně 2 měsíce. Ovšem někteří si všimli, že tady na to poslední dobou tak trochu dlabu (žádné dramata v citovém životě=žádné články), tak dnes přišel ten správný večer na to, abych zase trochu poodkryla soukromí našeho bytu.
Mí pravidelní čtenáři si jistě vzpomínají na článek, kdy jsem nás všech šest vychvalovala až do nebes. Tohle tvrzení stále platí, jen sestava "šesti" se trochu změnila. Jedna naše spolubydlící odjela na letní semestr studovat do krásné nížinné Belgie. Byla to zrovna jedna z mých nejvíc nejlepších kamarádek, po které jsem tesknila hned další den jejího odjezdu. Zažila jsem s ní spoustu šílených nezapomenutelných chvil, posledních pár let mi stála po boku v dobrých i špatných chvílích a byl to pro mě jeden z nejupřímnějších a nejférovějších lidí. Vždy to o sobě tvrdila a vždy se podle toho chovala.. Teda, všichni jsme aspoň s takovým vědomím žili. Ovšem, skutečnost byla poněkud jiná.

Vždy se říká, že člověka nejlépe poznáš, až s ním začneš bydlet. My jsme ho poznali, až když se odstěhoval.
Díky naší nové spolubydlící jsme zjistili, že Férová vlastně vůbec férová není, spíše je to úžasná podrazačka. Největší sviňárnu udělala právě na naší nové spolubydlící, samozřejmě jsme se s tím svezli my všichni a pokládáme to za hromadný podraz. Mám kolem sebe spoustu lidí, kteří kdyby tohle udělali, tak bych si řekla "a tak jo, to bych od něj docela čekala". Ale od ní bych to nečekala nikdy! Možná nás jednoduše přesvědčila o tom, jak je upřímná, právě tím, že to pořád vykládala.
Už tisíckrát jsem tady psala o tom, jak mě zklamal nějaký chlap. S tím, že všichni, které jsem potkala (a asi i potkám), jsou podrazáci, jsem se už smířila - jsou to prostě opačná pohlaví, jejichž myšlení nepochopím. Když mě ale zklamala kamarádka, které bych ještě před nějakou dobou úplně klidně svěřila do rukou vlastní život, s tím se asi nikdy nesmířím. Čím míň od někoho čekáte podraz, tím je to pro vás horší, když ho ten druhý udělá.
Nadruhou stranu, když jsem se nad jejím chováním v posledním roce zamyslela, nebylo bez poskvrnky a rozhodně nebylo férové. Udělala jednu velikánskou botu, kterou jsem jí před rokem odpustila jen proto, že to byla má Férová. Jenže pak začala dělat další (menší a o to míň viditelné) a už tehdy se nám měly otevřít oči. Jenže, když člověk chce být slepý, tak prostě nic nevidí! Ale takovíto lidé vždycky jednou udělají nějaku obrovskou chybu, která nejde odpustit. Proto bychom se asi všichni měli pozorně dívat kolem sebe a nezavírat oči před skutečnostmi.
Férová přetrhla naši zlatou nit přátelství, která i kdyby se někdy spojila, už na ní vždy bude suk. Opět mi to jen ukázalo, že bych neměla věřit VŮBEC NIKOMU. Ale že nemůžu věřit už ani svým kamarádům, to je opravdu smutné.
Ale aby to nebyl jen jeden velký pesimistický žblebt, možná bych měla vysvětlit název tohoto článku (dnes nebudu vyzdvihovat to, že přesně tohle vždy platí v mém milostném životě). Ačkoli se zdá, že jsme všichni určitým způsobem ztratili super kamarádku, nahradila ji nová, stejně suprová! Naše nová spolubydlící je dokonalá a úžasná a až se od nás bude za pár měsíců zase stěhovat pryč, propláčem mnoho nocí a posmrkáme spoustu kapesníků!! Takže stále platí přísloví "Všechno zlé je k něčemu dobré!"
Tímhle se loučím (a pokusím se přispívat pravidelněji, možná bude teď mnohem víc o čem)!

Komentáře

  1. Čím je ti zrádce blíž, tím víc bolí jeho zrada.Tím si projde asi každý. Také už jsem byl párkrát zrazen člověkem, pro kterého bych dýchal. Je super, že vidíš cestu dál v podobě nového přátelství.

    OdpovědětVymazat
  2. super napísané, mne sa nikdy nestalo, že by ma niekto nejak vážne zradil, preto sa neviem úplne vcítiť do tvojej kože, ale je to smutné samozrejme :/
    ľúbezná

    OdpovědětVymazat
  3. tak to ma mrzí je fakt že keď to od niekoho nečakáme bolí potom tá zrada omnoho viac .. ja popravde radšej neverím .. v mojom živote mám momentálne len jednu osobu ktorej stopercentne verím a tak nejak tajne dúfam že ma nesklame ale vzhľadom k tomu že to je fakt najlepší človek akého poznám o tom pochybujem ale jeden nikdy nevie :) plus sa snažím opäť nadobudnúť 100% dôveru v môjho starého nového priateľa takže snáď :)) .. a je super že tá nová spolubývajúca je prima!

    OdpovědětVymazat

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

Když jsou oba pod vobraz

M y máme s Bohémem vlastně docela harmonický vztah. Hádáme se jen málokdy. Když mě někdy naštve, tak jsem vždy chvilku protivná, protože v duchu zuřím, ale po nějaké době to v sobě pochroupám a zapomenu na to. A nebo mu řeknu, že mě pěkně štve a on nahodí pohled nešťastného štěněte a je hned vše v pohodě . A když už dojde k hádce, tak se na sebe nikdy nedokážeme mračit moc dlouho. Nutno podotknout, že v 90% případů ty ledy prolomí on, za což ho opravdu zbožňuji ! P roblém nastává, když se jdeme spolu opíjet. Abyste to chápali, když jsme opilí, tak reagujeme oba dva stejně - přehnaně a dost ostře. A taky nám v tu chvíli všechno vadí. "Vždycky, když jsme s mužem v hospodě, tak se smějeme všem těm opilým hádajícím se párům. Protože se vždy někdo takový najde. A my jsme pořád v pohodě a jen se smějeme.." .. No a my jsme zase vždy ti hádající se, kteří jsou všechno, jen ne v pohodě. Docela dobře ještě zvládáme unést situace, kdy jeden je opilý a ten druhý ne. Ten první zmi...

True love

K olik máte v okolí párů, které jsou spolu celý život? Nebo aspoň nějakých 20-30 let? K dyž jsem se nad tím zamyslela já, tak pár takových znám.. Ale všechno to jsou už docela staré ročníky - já vím, je to samozřejmé, když chci najit lidi, kteří jsou spolu celý život, musí už nějaké ty roky mít. Ale když se zamyslím nad mladšíma ročníkama, tak už jsou všichni minimálně jednou rozvedení nebo ještě ani nenašli tu pravou polovičku - a už na to mají čas. Takže u nich už předem vím, že je do svých úvah nemůžu zasadit. P okud bych měla vyjmenovat ty šťastné, tak jsou to všichni moji prarodičové (ano, mám jich víc než 2) a samozřejmě praprarodičové.. Moje mamka je jednou rozvedená, moje teta je jednou rozvedená, moje nevlastní mamka to samé, nevlastí taťka taktéž, rodiče mých kamarádů... Kde je ta láska na celý život, která dřív bývala úplně běžná? D nes jsem na jednom blogu četla pěknou otázku, která mě vlastně donutila k tomuhle článku - Proč dřív šlo najít lásku na celý život a teď ne?...

Pokud Ti žena dá klíč od svého srdce, nepodceňuj to. Zitra by totiž klidně mohla vyměnit zámek.

J á bych strašně chtěla člověka, který mě bude mít rád, udělá pro mě všechno, budu s ním šťastná.. A já jsem ho kdysi potkala.. A najednou jsem ho nechtěla, najednou pro mě byl až moc hodný, milý.. otravný .. A proto často přemýšlím nad jedním faktem: Ženy s oblibou prohlašují, že chtějí muže, který se jim bude oddaně věnovat - milence, přítele nebo sobě rovného. Ale jakmile někoho takového mají, všechno zahodí kvůli prvnímu muži, který s nimi jedná jako s kusem hadru, je jedno, co jim dělá, pořád se k němu vracejí pro další dávku.. Naprosto se v tom vidím.. Opravdu my ženy potřebujem ty "hajzlíky", abychom se cítily spokojené? P okud ano, jsme tak trochu masochistky. Stále mi vrtá hlavou, jestli jsem tehdy nezahodila své štěstí. Na začátku října jsem poznala Vojáka, se kterým jsem se měla opravdu hezky. Po našem prvním rande jsem šla domů se srdíčkama kolem hlavy a těšila se na další. Hned po dalším rande zůstal na noc.. Byl chytrý, vtipný, hezký, dobře zajištěný, byl...