Přeskočit na hlavní obsah

Kosti jsou věčné - Kathy Reichs

Shrnutí děje

V domě Annaliese Rubensové jsou objeveny pozůstatky tří mrtvých nemluvňat - jedno je "čerstvé", z dalších dvou jsou už jen maličké mumie. A tak policie, společně se soudní antropoložkou Temperance Brennanovou, začnou pátrat po matce, která je schopna tak ohavného činu. Pátrání je zavede do prostředí prostituce, kde se v posledních letech Annaliese pohybovala, dokud se nerozhodla utéct zpět do svého domova, do severozápadní tundry Yellowknife - a tam se za ní vydává i Tempe se dvěma detektivy. Zde se objeví čtvrtá mumie novorozeněte. Co za matku dokáže toto udělat svému dítěti? Matka, která je psychicky postižená. Matka, které nakukali, že je nemocná a každé její dítě se narodí mrtvé. Matka, kterou někdo přímo před očima Tempe zastřelí dvěma ranami do hlavy. Vyšetřování matky-vražedkyně tím končí. A začíná vyšetřování matky-oběti. Vše je složitější, než se zdá a obětí v Yellowknife je čím dál více - a všichni jsou z jedné rodiny, příbuzní Annalieze. A všechny stopy vedou k pozemkům, které oběti vlastnily. Zde se totiž nachází diamantová žíla, která vlastníkům vynese miliony.

Příběh

Na knihách Kathy Reichs miluji to, že příběhy čerpá z vlastních zkušeností. Sama je soudní antropoložkou a při psaní této knihy měla na stole pitevny 3 mrtvé děti. V roce 2011 byla na literárním festivalu v Yellowknife, kde si dokonale zmapovala nehostinnou přírodu a místní obyvatele. Následně stačilo zjistit, že v Yellowknife se ve velkém těžil diamant a příběh máme na stole. Vše dopodrobna rozepsáno, Kathy mistrně využívá všech svých znalostí. Hltala jsem proto každý řádek, protože vše bylo tak autentické.

Postavy

Hlavní hrdinka Temperence je prostě neskutečně sympatický člověk. Ženská, která nerada sedí na zadku, když se kolem ní něco děje. Všude musí být, do všeho strká nos, všem pomáhá. Je neskutečně inteligentní, zajímá se o všechny možné informace, které jsou nám prostřednictvím knihy zprostředkovány. Objevila se v oblasti těžby diamantu? Zjistí si o tom co nejvíce.
Detektiv Ryan, její bývalý přítel, je v tomto díle odtažitý nedostupný mrzout. Ale vzhledem k tomu, že jsem četla i předešlé díly tak vím, že to umí být okouzlující muž. Zřejmě se mu nelíbí, že kolem Temperence se motá druhý detektiv, její starý známý přítel Ollie, který je typickým policejním narcisem. Oba mají s Tempe společnou minulost a jak to chodí, dva kohouti na jednom dvorku na sebe od začátku do konce knihy útočí. Je to další příjemné oživení děje.

Autorův styl

Jak už jsem psala výše, na knize je skvělé, že Kathy čerpá z vlastních zkušeností. Děj pak plyne jedna báseň a člověk se nemůže od knihy odtrhnout. Moc se mi líbí, že se zde objevuje hodně slovních přestřelek, které mají většinou neskutečně ironický nádech. Ironii miluji a proto jsem z knihy byla nadšená. Zároveň se v každém díle dozvíme spoustu úžasných informací nejen o soudní antropologii, ale například v tomto díle také o těžbě diamantů, o drsné přírodě severní tundry, o různých stránkách podsvětí. Knihu jsem vzala do ruky a nechtěla ji téměř odložit, během dvou dnů jsem ji měla zhltnutou jako malinu!

Celkové hodnocení

Nebyla to má první kniha ze série Temperence Brennanové a rozhodně nebude ani poslední. Autorčin styl mi prostě sedí a tak jí s chutí dávám 4 hvězdičky z pěti. Jednu hvězdičku musím opomenout kvůli celkem tuctové zápletce. Ale jak říkám, tuctová zápletka byla nahrazena a obalena spoustou dalších pozitiv.

HodnoceníHodnoceníHodnoceníHodnoceníHodnocení

Na CBDB má kniha aktuálně 86%.

Komentáře

  1. Temperence bych naučil poslušnosti. ^^

    OdpovědětVymazat
  2. Sama od sebe bych si tuto knížku ke čtení určitě nevybrala, ale po tvé recenzi se mi zdá zajímavá a láká mě si jí půjčit a přečíst. :) Musím si začít všechny ty knížky, do kterých se chci pustit, někam zapisovat! :D

    OdpovědětVymazat
  3. už vím pro co si příště půjdu do knihovny :-) díky!

    OdpovědětVymazat
  4. Nalákala ma táto recenzia :) Budem mať čo čítať. Ďakujem!

    OdpovědětVymazat
  5. Tak to by mohlo byt nieco pre mna, asi sa po tej knizke poobzeram :)
    LIFE IN PICTURES BY LU

    OdpovědětVymazat

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

Když jsou oba pod vobraz

M y máme s Bohémem vlastně docela harmonický vztah. Hádáme se jen málokdy. Když mě někdy naštve, tak jsem vždy chvilku protivná, protože v duchu zuřím, ale po nějaké době to v sobě pochroupám a zapomenu na to. A nebo mu řeknu, že mě pěkně štve a on nahodí pohled nešťastného štěněte a je hned vše v pohodě . A když už dojde k hádce, tak se na sebe nikdy nedokážeme mračit moc dlouho. Nutno podotknout, že v 90% případů ty ledy prolomí on, za což ho opravdu zbožňuji ! P roblém nastává, když se jdeme spolu opíjet. Abyste to chápali, když jsme opilí, tak reagujeme oba dva stejně - přehnaně a dost ostře. A taky nám v tu chvíli všechno vadí. "Vždycky, když jsme s mužem v hospodě, tak se smějeme všem těm opilým hádajícím se párům. Protože se vždy někdo takový najde. A my jsme pořád v pohodě a jen se smějeme.." .. No a my jsme zase vždy ti hádající se, kteří jsou všechno, jen ne v pohodě. Docela dobře ještě zvládáme unést situace, kdy jeden je opilý a ten druhý ne. Ten první zmi...

Plesy bývaly v minulosti výsadou šlechty

P ořád marně přemýšlím nad tím, který chytrák rozhodl, že plesová sezóna bude v zimním období - to byl určitě chlap. Já sice chápu, že když se chce člověk cítit jako v pohádce, tak k tomu potřebuje tu správnou zasněženou vánoční atmosféru... Ale chlapci, spadli jste někdy v zimě na ledu? Věřím tomu, že ačkoli jste měli pevnou zimní obuv, minimalně jednou v životě se vám taková nepříjemnost stala. A teď si představte, že my se musíme na takovém ledu udržet na 20cm jehlách - protože řekněme si to upřímně, balerínky jsou sice príma vynález, na který nedám dopustit, ale 98% žen chce jít na ples v pravých střevíčcích. Co kdyby totiž o půlnoci některá utíkala z plesu, aby ji náhodou zlá macecha nenachytala, jak trajdá někde mimo domov, zatímco má přebírat hrášek, a nechala na schodech balerínku? Princ by pak objížděl celé království s nějakou divnou botou, o které by ani nevěděl, z jaké strany ji dotyčné nasadit na nohu. A co kdyby ji nasadil špatnou stranou a čirou náhodou by padla jiné ...

Jsi moje mrtvá touha

- Ale, došla jsem k závěru, že když jsme zatím neměly štěstí, tak na nás opravdu musí čekat někdo ještě lepší. - Přesně to si říkam já! I když je to teď těžké přijmout, protože mé srdce stále věří tomu, že to pravé štěstí jsem měla mít se Zarosteným. Ale mozek ho pořád přesvědčuje, že ne. A jak to časem přebolí, tak se srdce nechá přesvědčit. S polečně s Modroočkou jsme zahájily těžký boj - snažíme se mozkem přeprat naše srdce. Na to, aby mozek vítězil, je asi ještě brzy. Ale myslím, že malé vítězství se mu dostálo už tímhle. Že jsme si připustily, že nás čeká ještě mnohem něco lepšího, než bylo. Připomnělo mi to jeden citát, který jsem milovala po rozchodu se Záchranářem . "Představ si, jaké štěstí zažiješ s tím pravým, když i s těmi ostatními jsi byla na vrcholu blaha." A je to tak- strašně se těším na ty okamžiky, kdy budu vědět, že už nemůžu být šťastnější. Na to, až bude všechno nechutně růžové, jak psala Modroočko . Už teď mám za sebou spoustu krásně růžových ...