Přeskočit na hlavní obsah

Čistý štít

Potřebuju si nějakým způsobem uspořádat svůj život.. Opět.. A potřebuji asi začít uplně od začátku, s něčím novým.
Stěhováním jsem to vyřešila loni, letos žiji stále na stejném místě (a jsem zde naprosto spokojená), takže co teď? Žádná změna nehrozí a tak jsem se konečně dokopala přestěhovat se aspoň na jiné stránky. Snad minimálně ten symbolismus mi pomůže začít vše znovu.
Nikdy bych nečekala, že se v mém životě objeví osoba, která mi jednoho dne strašně ublíží. Že mi vyrve srdce a rozdupá mi ho před očima. Tehdy jsem překvapila sama sebe svou sílou, když jsem byla schopna to srdce vzít a slepit ho do takové podoby, v jaké bylo původně. V průběhu tohoto dlouhodobého procesu, kdy jsem lepila každý střep k sobě tak, aby přesně seděl k tomu druhému kousku, jsem dospěla. Uplynula nějaká doba, díky které jsem si uvědomila, že mi život tou ztrátou neskončil, že jsem nejspíš teprve konečně začala dýchat. A byla jsem šťastná...
..Byla jsem šťastná a vyrovnaná i ve chvíli, kdy jsme se opět po půl roce setkali. A pak se mi opět strašně nenápadně zase začal dostávat pod kůži, aniž bych si to uvědomila. Skrz mou kůži se dostal až k mému zjizvenému srdci a opět ho sevřel svou chladnou dlaní.. A ve chvilce, kdy ucítil, že mé srdce jeho dlaň začíná zahřívat, jej rychle vytáhl a zase ho rozdupal.
Nikdy bych nevěřila, že budu tak hloupá, abych si nechala podruhé ublížit jednou osobou. Nikdy bych nevěřila, že bude takový king, aby to zvládl.
Vím,že tě to zase bolí a trápí. Snad to všechno nějak dopadne a hlavně dobře pro tebe, protože na tobě mi záleží.

Otázkou je - opravdu jsem dospěla?

Komentáře

  1. Nellie, dnes mne to hodně zasáhlo, asi je to tím přirovnáním k ledem sevřenému srdci.

    Kdyby jsi byla v pohádce, můžeš si být jista, že dostane osudem za vyučenou.

    Teď se od něj můžeš oddělit, přerušit kontakty; asi to jinak bude dokola lákat, zkoušet, zda se nezměnil. :(

    Děkuji za pozvání na blog!

    OdpovědětVymazat
  2. Říká se, že se člověk z chyb učí, ale očividně to v lásce neplatí. Já jsem se taky takhle spálila několikrát a opakovala tu stejnou chybu- vždycky si řeknu, že už jsem se ponaučila a pak to jde stejně do kytek.
    "Srdce nám nejdřív musí někdo roztrhat na milion kousků, aby k nám mohl přijít jiný, který je dá opět dohromady."

    Nové začátky a čisté štíty jsou fajn!

    OdpovědětVymazat

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

True love

K olik máte v okolí párů, které jsou spolu celý život? Nebo aspoň nějakých 20-30 let? K dyž jsem se nad tím zamyslela já, tak pár takových znám.. Ale všechno to jsou už docela staré ročníky - já vím, je to samozřejmé, když chci najit lidi, kteří jsou spolu celý život, musí už nějaké ty roky mít. Ale když se zamyslím nad mladšíma ročníkama, tak už jsou všichni minimálně jednou rozvedení nebo ještě ani nenašli tu pravou polovičku - a už na to mají čas. Takže u nich už předem vím, že je do svých úvah nemůžu zasadit. P okud bych měla vyjmenovat ty šťastné, tak jsou to všichni moji prarodičové (ano, mám jich víc než 2) a samozřejmě praprarodičové.. Moje mamka je jednou rozvedená, moje teta je jednou rozvedená, moje nevlastní mamka to samé, nevlastí taťka taktéž, rodiče mých kamarádů... Kde je ta láska na celý život, která dřív bývala úplně běžná? D nes jsem na jednom blogu četla pěknou otázku, která mě vlastně donutila k tomuhle článku - Proč dřív šlo najít lásku na celý život a teď ne?...

Podzim za dveřmi

N a základní škole jsme vždy v tomhle období sbírali co nejhezčí a nejbarevnější spadané listí a následně jsme ho temperkami malovali na bílé papíry. Všichni jsme se snažili, aby naše výtvory byly co nejvíc barevné - vždyť bychom měli přece co nejlépe vystihnout krásu podzimu. J á podzimní období vždy z duše nenáviděla - ranní mrazíky se začínají hlásit o slovo, sluníčko vychází pozdě a zachází příliš brzy, jeho paprsky už nejsou tak teplé, často prší a je ponuro. Ale díky tomu všemu jsem zapomínala na to, že podzim má i své neskonale krásné stránky. Sluníčko sice nehřeje tak moc, ale i přesto osvětluje krásně zbravenou přírodu, ranní mrazíky nás nutí brát na hlavu čepice - které tolik miluji!, v domácnostech to voní všemi druhy čaje, vzduch je tak krásně čerstvý (pokud ovšem nejste z Ostravy, kde vám asi ani podzim nepomůže k čerstvému vzduchu) . N evím, co se to se mnou stalo, ale dva poslední roky podzim miluji. A letos se na něj ohromně těším, aniž bych tušila proč. Uvnitř mě je...

Někteří lidé cítí déšť a jiní pouze zmoknou

Nedávno jsem si sedl a nalil si sklenku čistého vína - jak skutečně, tak metaforicky.. A zjistil jsem, že jsi jediná holka, se kterou bych chtěl být, kterou bych si jednou chtěl odvést k oltáři a mít s ní děti.. D ám ti jen jednu otázku.. Kdybys zjistil, že se ti má narodit dítě a mohl sis vybrat - zda mít zdravého potomka, nebo handicapovaného.. Jakou variantu by sis vybral? Samozřejmě jsi normální člověk, jako každý jiný, a pokud bys měl možnost takové volby, vybral by sis to zdravé dítě.. Protože starat se o postiženého člověka je obrovsky náročné - jak finančně, tak fyzicky a psychicky, z člověka to vysává veškerou sílu a ne každý na tohle má.. Já bohužel patřím mezi ty slabší, kteří už dopředu vědí, že na to nemají.. Proto ti nemám nic za zlé, naprosto to chápu.. Proč bys volil složitý život, když můžeš jít jednoduchou cestou - vidět své zdravé dítě, jak roste a být na něj hrdý bez toho, aniž bys byl na pokraji psychických sil... A takhle je to i s náma. Ty můžeš mít skvě...