Přeskočit na hlavní obsah

Čistý štít

Potřebuju si nějakým způsobem uspořádat svůj život.. Opět.. A potřebuji asi začít uplně od začátku, s něčím novým.
Stěhováním jsem to vyřešila loni, letos žiji stále na stejném místě (a jsem zde naprosto spokojená), takže co teď? Žádná změna nehrozí a tak jsem se konečně dokopala přestěhovat se aspoň na jiné stránky. Snad minimálně ten symbolismus mi pomůže začít vše znovu.
Nikdy bych nečekala, že se v mém životě objeví osoba, která mi jednoho dne strašně ublíží. Že mi vyrve srdce a rozdupá mi ho před očima. Tehdy jsem překvapila sama sebe svou sílou, když jsem byla schopna to srdce vzít a slepit ho do takové podoby, v jaké bylo původně. V průběhu tohoto dlouhodobého procesu, kdy jsem lepila každý střep k sobě tak, aby přesně seděl k tomu druhému kousku, jsem dospěla. Uplynula nějaká doba, díky které jsem si uvědomila, že mi život tou ztrátou neskončil, že jsem nejspíš teprve konečně začala dýchat. A byla jsem šťastná...
..Byla jsem šťastná a vyrovnaná i ve chvíli, kdy jsme se opět po půl roce setkali. A pak se mi opět strašně nenápadně zase začal dostávat pod kůži, aniž bych si to uvědomila. Skrz mou kůži se dostal až k mému zjizvenému srdci a opět ho sevřel svou chladnou dlaní.. A ve chvilce, kdy ucítil, že mé srdce jeho dlaň začíná zahřívat, jej rychle vytáhl a zase ho rozdupal.
Nikdy bych nevěřila, že budu tak hloupá, abych si nechala podruhé ublížit jednou osobou. Nikdy bych nevěřila, že bude takový king, aby to zvládl.
Vím,že tě to zase bolí a trápí. Snad to všechno nějak dopadne a hlavně dobře pro tebe, protože na tobě mi záleží.

Otázkou je - opravdu jsem dospěla?

Komentáře

  1. Nellie, dnes mne to hodně zasáhlo, asi je to tím přirovnáním k ledem sevřenému srdci.

    Kdyby jsi byla v pohádce, můžeš si být jista, že dostane osudem za vyučenou.

    Teď se od něj můžeš oddělit, přerušit kontakty; asi to jinak bude dokola lákat, zkoušet, zda se nezměnil. :(

    Děkuji za pozvání na blog!

    OdpovědětVymazat
  2. Říká se, že se člověk z chyb učí, ale očividně to v lásce neplatí. Já jsem se taky takhle spálila několikrát a opakovala tu stejnou chybu- vždycky si řeknu, že už jsem se ponaučila a pak to jde stejně do kytek.
    "Srdce nám nejdřív musí někdo roztrhat na milion kousků, aby k nám mohl přijít jiný, který je dá opět dohromady."

    Nové začátky a čisté štíty jsou fajn!

    OdpovědětVymazat

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

Když jsou oba pod vobraz

M y máme s Bohémem vlastně docela harmonický vztah. Hádáme se jen málokdy. Když mě někdy naštve, tak jsem vždy chvilku protivná, protože v duchu zuřím, ale po nějaké době to v sobě pochroupám a zapomenu na to. A nebo mu řeknu, že mě pěkně štve a on nahodí pohled nešťastného štěněte a je hned vše v pohodě . A když už dojde k hádce, tak se na sebe nikdy nedokážeme mračit moc dlouho. Nutno podotknout, že v 90% případů ty ledy prolomí on, za což ho opravdu zbožňuji ! P roblém nastává, když se jdeme spolu opíjet. Abyste to chápali, když jsme opilí, tak reagujeme oba dva stejně - přehnaně a dost ostře. A taky nám v tu chvíli všechno vadí. "Vždycky, když jsme s mužem v hospodě, tak se smějeme všem těm opilým hádajícím se párům. Protože se vždy někdo takový najde. A my jsme pořád v pohodě a jen se smějeme.." .. No a my jsme zase vždy ti hádající se, kteří jsou všechno, jen ne v pohodě. Docela dobře ještě zvládáme unést situace, kdy jeden je opilý a ten druhý ne. Ten první zmi...

Plesy bývaly v minulosti výsadou šlechty

P ořád marně přemýšlím nad tím, který chytrák rozhodl, že plesová sezóna bude v zimním období - to byl určitě chlap. Já sice chápu, že když se chce člověk cítit jako v pohádce, tak k tomu potřebuje tu správnou zasněženou vánoční atmosféru... Ale chlapci, spadli jste někdy v zimě na ledu? Věřím tomu, že ačkoli jste měli pevnou zimní obuv, minimalně jednou v životě se vám taková nepříjemnost stala. A teď si představte, že my se musíme na takovém ledu udržet na 20cm jehlách - protože řekněme si to upřímně, balerínky jsou sice príma vynález, na který nedám dopustit, ale 98% žen chce jít na ples v pravých střevíčcích. Co kdyby totiž o půlnoci některá utíkala z plesu, aby ji náhodou zlá macecha nenachytala, jak trajdá někde mimo domov, zatímco má přebírat hrášek, a nechala na schodech balerínku? Princ by pak objížděl celé království s nějakou divnou botou, o které by ani nevěděl, z jaké strany ji dotyčné nasadit na nohu. A co kdyby ji nasadil špatnou stranou a čirou náhodou by padla jiné ...

Jsi moje mrtvá touha

- Ale, došla jsem k závěru, že když jsme zatím neměly štěstí, tak na nás opravdu musí čekat někdo ještě lepší. - Přesně to si říkam já! I když je to teď těžké přijmout, protože mé srdce stále věří tomu, že to pravé štěstí jsem měla mít se Zarosteným. Ale mozek ho pořád přesvědčuje, že ne. A jak to časem přebolí, tak se srdce nechá přesvědčit. S polečně s Modroočkou jsme zahájily těžký boj - snažíme se mozkem přeprat naše srdce. Na to, aby mozek vítězil, je asi ještě brzy. Ale myslím, že malé vítězství se mu dostálo už tímhle. Že jsme si připustily, že nás čeká ještě mnohem něco lepšího, než bylo. Připomnělo mi to jeden citát, který jsem milovala po rozchodu se Záchranářem . "Představ si, jaké štěstí zažiješ s tím pravým, když i s těmi ostatními jsi byla na vrcholu blaha." A je to tak- strašně se těším na ty okamžiky, kdy budu vědět, že už nemůžu být šťastnější. Na to, až bude všechno nechutně růžové, jak psala Modroočko . Už teď mám za sebou spoustu krásně růžových ...