Přeskočit na hlavní obsah

Svědkyně ohně - Lars Kepler

Inspetor Joona Linna je přivolán k případu zavražděné dívky - Miranda je jednou z problémových dívek, které jsou zavřeny v Brigittině dvoře na převýchovu - je nalezena ve své posteli s rukama přes obličej, jako by hrála na slepou bábu. Byla zavražděna kamenem do hlavy, ale nikde kolem není krev, její tělo je čistě bílé. Z vraždy je obžalována Viki - další ze svěřenek Briggitina dvora, v jejíž posteli se našlo spousta krve a zakrvácené kladivo - v posteli, ze které Viki v noci uprchla a unesla při tom auto se 4letým klukem. Joona je do případu nasazen jen jako pozorovatel a tak má svázané ruce při dalších postupech. A proto přijme pomoc Flory Hansenové, která tvrdí, že se jí zjevuje duch Mirandy a žádá ji o pomoc. Postupně se ukazuje, že Flora nevidi ducha Mirandy, ale vynořují se jí vzpomínky na události, které zažila jako malé děvčátko. Byla totiž svědkem vraždy, kdy její starší bratr zabil kamarádku při hře na slepou bábu. Až nápadně to připomíná vraždu Mirandy ..

Skvědkyni ohně jsem dlouhou dobu sháněla, ale stále byla v knihovnách rezerovovaná, vypůjčovaná .. tak jsem si říkala, že bude fakt skvělá (ještě, když jsem viděla, že na CBDB má 90%). Takže když ji mamka donesla domů, nedočkavě jsem se po ní vrhla. A nevím, jestli to bylo tím, že jsem asi na základě toho všeho čekala zázraky, ale musím říct, že mě trochu zklamala. Ze začátku docela nuda, pak se to celkem rozjelo, ale konec průměrný. Za svou "detektivkovskou kariéru" jsem četla už lepší knihy. Nadruhou stranu, zjistila jsem, že Svědkyně ohně je 3.díl ze série o Joonu Linnovi a tak už si brousím zuby na první - takže asi mě přece jen něčím zaujala. Na CBDB jsem jí dala 3/5 hvězdiček.

Komentáře

  1. ja na detektívky moc niesom keby si jej dala 5/5 tak by som ju do zoznamu dopísala ale inak sa do nej asi nepustím :) Dollie

    OdpovědětVymazat

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

Když jsou oba pod vobraz

M y máme s Bohémem vlastně docela harmonický vztah. Hádáme se jen málokdy. Když mě někdy naštve, tak jsem vždy chvilku protivná, protože v duchu zuřím, ale po nějaké době to v sobě pochroupám a zapomenu na to. A nebo mu řeknu, že mě pěkně štve a on nahodí pohled nešťastného štěněte a je hned vše v pohodě . A když už dojde k hádce, tak se na sebe nikdy nedokážeme mračit moc dlouho. Nutno podotknout, že v 90% případů ty ledy prolomí on, za což ho opravdu zbožňuji ! P roblém nastává, když se jdeme spolu opíjet. Abyste to chápali, když jsme opilí, tak reagujeme oba dva stejně - přehnaně a dost ostře. A taky nám v tu chvíli všechno vadí. "Vždycky, když jsme s mužem v hospodě, tak se smějeme všem těm opilým hádajícím se párům. Protože se vždy někdo takový najde. A my jsme pořád v pohodě a jen se smějeme.." .. No a my jsme zase vždy ti hádající se, kteří jsou všechno, jen ne v pohodě. Docela dobře ještě zvládáme unést situace, kdy jeden je opilý a ten druhý ne. Ten první zmi...

Plesy bývaly v minulosti výsadou šlechty

P ořád marně přemýšlím nad tím, který chytrák rozhodl, že plesová sezóna bude v zimním období - to byl určitě chlap. Já sice chápu, že když se chce člověk cítit jako v pohádce, tak k tomu potřebuje tu správnou zasněženou vánoční atmosféru... Ale chlapci, spadli jste někdy v zimě na ledu? Věřím tomu, že ačkoli jste měli pevnou zimní obuv, minimalně jednou v životě se vám taková nepříjemnost stala. A teď si představte, že my se musíme na takovém ledu udržet na 20cm jehlách - protože řekněme si to upřímně, balerínky jsou sice príma vynález, na který nedám dopustit, ale 98% žen chce jít na ples v pravých střevíčcích. Co kdyby totiž o půlnoci některá utíkala z plesu, aby ji náhodou zlá macecha nenachytala, jak trajdá někde mimo domov, zatímco má přebírat hrášek, a nechala na schodech balerínku? Princ by pak objížděl celé království s nějakou divnou botou, o které by ani nevěděl, z jaké strany ji dotyčné nasadit na nohu. A co kdyby ji nasadil špatnou stranou a čirou náhodou by padla jiné ...

Jsi moje mrtvá touha

- Ale, došla jsem k závěru, že když jsme zatím neměly štěstí, tak na nás opravdu musí čekat někdo ještě lepší. - Přesně to si říkam já! I když je to teď těžké přijmout, protože mé srdce stále věří tomu, že to pravé štěstí jsem měla mít se Zarosteným. Ale mozek ho pořád přesvědčuje, že ne. A jak to časem přebolí, tak se srdce nechá přesvědčit. S polečně s Modroočkou jsme zahájily těžký boj - snažíme se mozkem přeprat naše srdce. Na to, aby mozek vítězil, je asi ještě brzy. Ale myslím, že malé vítězství se mu dostálo už tímhle. Že jsme si připustily, že nás čeká ještě mnohem něco lepšího, než bylo. Připomnělo mi to jeden citát, který jsem milovala po rozchodu se Záchranářem . "Představ si, jaké štěstí zažiješ s tím pravým, když i s těmi ostatními jsi byla na vrcholu blaha." A je to tak- strašně se těším na ty okamžiky, kdy budu vědět, že už nemůžu být šťastnější. Na to, až bude všechno nechutně růžové, jak psala Modroočko . Už teď mám za sebou spoustu krásně růžových ...