Přeskočit na hlavní obsah

Zase mě miluj



Moje láska má smysl pro humor - je tím jediným úsměvem na pohřbu..
Já vlastně ani moc nevím, jak tenhle článek začít, jak pokračovat, o čem přesně psát. Ztratila jsem opět jednu milovanou osobu a měla bych být nešťastná - jako tehdy, když jsem jej ztratila poprvé. Tehdy jsem prožívala jedny z nejhorších depresí v životě. A asi jsem se vydepkařila i na tuhle dobu, protože teď jsem kupodivu šťastná, usměvavá, klidná.. a hlavně si nepřipouštím, že se zase něco pokazilo. Připouštím si pouze fakt, že říjen byl dokonalý měsíc, kdy jsem prožívala abnormálně skvělé a šťastné chvíle, kdy se mi plnily sny a přání, kdy jsem byla zamilovaná a lítala v oblacích. A že už je to pryč? No, asi jsem to na jednu stranu čekala a nic mě nepřekvapilo. A zablokovala jsem uvnitř vědomí, že to skončilo, přesně, jako při rozchodu s Nešťastným. Prakticky jsem si zakázala přemýšlet. Ještě jednou, děkuji Roztomilému- za ty dokonalé chvíle a že mě tohle naučil- nesnažit se vyřešit to špatné, protože malý človíček to stejně nevyřeší. Tak to na světě chodí a děje se jen to, co se dít má – a my to všechno prostě musíme přijmout, protože to stejně nezměníme.

Vypustit celé moře,
Získat něco zářivého

Co vám chci ale hlavně říct! Nezapomeňte vyslovovat svá přání a věřit! Protože všechno se plní.. Ačkoli ne přesně tak, jak si my představujeme - ale plní! Kdysi jsem stála pod vánočním zvonkem a přála jsem si, abych chodila s Prckem.. Nechodila jsem s ním sice hned, ale kdybych teď chtěla, tak spolu možná skončíme (ale já jsem si už dávno uvědomila, že nechci). Moje Nejmilovanější vyslovila, že by si přála, abych byla s Roztomilým (já vím, že jsi to neřekla takhle, ale v důsledku sis to přála) a já s ním vážně chodila.. Sice asi jen týden nebo 14 dní, ale i tohle se splnilo. A ještě mám jeden příklad z poslední doby. Má sestra si přinesla od svého milého růži a já jsem doma vzdychala, že jsem žádnou kytičku od chlapa nedostala, že chci atd. atd. (prostě zoufalec, který závidí 14letému děcku, těší mě) .. A já jsem tu kytičku o 2 dny později dostala. Dostala jsem ji od toho nejmilejšího. Ale ta kytička se mi váže s večerem, kdy to všechno nadobro skončilo. Takže, dostala jsem kytičku, ale byla to smutná kytička (že jsem ji hned ten večer ztratila,to radši nebudu ani zmiňovat). A mám spoustu takových příkladu, ale asi by vás to za chvilku začalo nudit.

VĚŘTE! TEN, KDO VĚŘÍ CELÝM SRDCEM, ZÍSKÁ TO, CO SI PŘEJE.
A proto já se nehroutím. Já si každý večer před spaním opakuji to, v co věřím a co si přeji a pokud to tak má dopadnout, tak dopadne. A já budu vědět, že jsem k tomu trochu přispěla.

Komentáře

  1. Je škoda, že to nevydrželo dýl, ale i tak za to ty krásný chvíle určitě stály! :)
    Jak sama píšeš, jsou věci, které nezměníme, které ani není v našich silách změnit... a pak nám už jen zbývá se s nimi smířit... :)
    To s tím plněním přání, to je krásný... kéž by to tak bylo. Schválně to začnu zkoušet. :D

    OdpovědětVymazat

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

#Recenze: lak na vlasy Cien professional

Nutno předem poznamenat, že laky na vlasy příliš nepoužívám. Většinou je mám od toho, aby si " přilepila " odstávající části baby vlásků k hlavě nebo zamezila jejich nenápadnému vytrčení se z účesu. Pro tento účel je dostačující jakýkoli lak na vlasy. Jednou za čas ale udělám náročnější zátěžovou zkoušku - navlním vlasy a požaduji, aby mi navlněné vydržely celý den, aniž bych na ně musela vystříkat celý flakon laku na vlasy. Nechci si z vlasů dělat nepohyblivou paruku - potřebuji, aby se vlasy hýbaly, dýchaly, ale zároveň na nich vydržely hezké andělské lokny. Cien professional lak na vlasy s keratinem - pro větší objem. Mnou recenzovaný lak na vlasy má vol. 3 . Já většinou používám 4 nebo 5, takže tohle pro mě byl docela nízký kalibr - a musím poznamenat, že se asi zase vrátím k vyšším číslům, protože trojka mi vlny rozhodně neudržela ani pár hodin. To jen tak mimo, pro lidi, kteří mají stejné požadavky jako já. Co ale tento lak opravdu slibuje? Ud

Když miluješ, tak celým srdcem

Myslím, že je na čase napsat další oslavný článek.. M oje mamka minulý týden oslavila čtyřicetiny - ano, jí je čerstvých 40, mně čerstvých 22 - měla mě, když byla ještě veeeelmi mladá. Vlastně, kdybych se pomamila, měla bych v tuhle chvíli už skoro pětileté dítě (prooooč jsem se nepomamila?) V iděli jste seriál Gilmorova děvčata ? Já ho teď sjíždím pravidelně od začátku do konce a musím konstatovat jednu věc - jsem jedna z mála lidí, kteří nemusí závidět úžasný vztah Lorelai a Rory - protože já si celý život tenhle vztah prožívám. K dyž bylo mamce tolik, kolik je teď mně, musela opustit mého otce - po velmi těžkých chvílích, které jsme si s ním prožily - on život s alkoholikem není peříčko. Ve 22 letech zůstala sama se čtyřletým dítětem - a přesto mi nikdy nic nechybělo a byla jsem šťastné děcko, jako všechny ostatní, které měly rodinu úplnou. Samozřejmě hrozně moc vděčíme také babičkám a dědečkům, kteří pomáhali, jak jen se dalo. Stejně ale nepřestanu nikdy obdivovat mamku za

Sex bez lásky je jako drink, který nijak nechutná, ale uhasí žízeň

V e 14letech jsem potkala svou pravou lásku.. Teda, tehdy jsem si to aspoň myslela. Má pravá láska trvala 6let a poté skončila tak, jak všechny pravé lásky dvou puberťáků končí. Každopádně to byl logicky první kluk, se kterým jsem se vyspala. No a šest let jsem žila v domění, že to taky bude jediný.. Loni v srpnu jsem dostala na výběr- buď vyzkoušet i něco jiného a nebo být až do smrti v celibátu (to jsem samozřejmě nemohla tušit, že se s Jediným vyspím za půl roku zase) . No tak, nejsem magor a vybrala jsem si samozřejmě možnost A . Spíš bych řekla, že se mi splašily hormony a já jsem chtěla dohnat to, co jsem nestihla v pubertě. Přišly jednorázovky. Všechny byly se vším všudy - tedy párty, alkohol, opilost, žádný kondom, stresy z těhotenství ... No, chtěla jsem si to užít do poslední kapky. Loni na Silvestra to dospělo ke svému vrcholu a já se vyspala s člověkem, kterého jsem vůbec neznala (a ještě jsem ho, chudáka, ani nenechala udělat se - taková jsem byla mrcha myslící jen na