neděle 31. ledna 2016

Cizinec



Sklo se zablesklo
a na dně
Jsem viděl tančit tebe..
Všichni máme na tomhle světě vyměřený čas. Víme, že jednou zemřeme. Z užšího hlediska: víme, že máme jen určitý čas na vystudování vysoké školy (i když někteří si rádi tenhle čas protahují), vyměřený čas na možnost mít děti, čas na vybudování si kariéry, čas práce, než budeme moci odejít do důchodu.
Nikdy jsem čas z tohoto hlediska neřešila. Užívala jsem si věcí, které se dějí teď, nebo se těšila na ty, které přijdou a překousávala dobu, ve které se nic nedělo, jen abych se dostala do správné chvíle, kterou si budu zase užívat.
Teď už vím, že jsem měla vyměřený čas, který jsem mohla strávit se svou první obrovskou láskou – ten čas jsme velmi často zabíjeli nesmyslnými hádkami kvůli blbostem, tichou domácností. Kdybych tehdy věděla, že čas s ním jednou skončí, možná bych spoustu věcí hodila za hlavu a užívala si vše, co jsme prožívali. Nenene, není to plačtivý článek nad tragickým koncem mé první lásky, i když se to tak může zdát. Já totiž měla další vyměřený čas: kdy jsem měla potkat svou druhou velkou lásku. Doba, než jsem ji potkala, byla dlouhá, ale stálo to za to, to už jsem jednou někde psala.

Tvá vůně ve mně stále zůstává..
Když ale máme na vše vyměřený čas, kolik času mám teď? Až dokud nás smrt nerozdělí, nebo jsem čekala tak dlouho jen pro pár měsíců? A chtěla bych vůbec znát odpověď?

Můj přítel nikdy neměl vztah, který by trval déle, jak rok. Já měla takový, který trval šest let. Dokáže on mít opravdu dlouhotrvající vztah – a mám já právo ještě na nějaký další několikaletý pevný vztah? Trochu mě mrzí, že tenhle fakt o něm znám, protože díky tomu mi přijde, že chodím s časovanou bombou. Nikdy netuším, jestli náhodou v tuhle chvíli nevybuchne a nebude mému dokonalému snu konec. Jestli není nastavená jen na pár krásný chvil a když vyprší čas, tak udělá prostě bum a vše smete. Jenže tímhle přemýšlením bych mohla vše zničit – zničit hlavně období před výbuchem, které si musí člověk užít. A prostě být šťastný, nemyslet na to, co přijde. Třeba jsem já právě osobou, která dokáže přestřihnout ten správný drát a tahle bomba nikdy nevybouchne.

2 komentáře:

  1. opäť si to krásne napísala :) užívaj si to čo máš :)

    OdpovědětVymazat
  2. ďalší super článok, tie tvoje mi počas mojej pauzy chýbali asi najviac vždy sa v tvojích slovách nájdem až ma to niekedy udivuje. tým posledným odstavcom mi hovoríš z duše presne takto ja rozmýšľam keď prežívam niečo krásne.. čo ak to čoskoro skončí? čo robiť aby to neskončilo? dokážem to vôbec? to sú strachy ktoré prežívam vždy keď milujem, niekedy ma to až rozčuluje.

    Každopádne tebe to prajem, nech vám to drží nech prestrihneš ten správyn drôt :)

    OdpovědětVymazat