Přeskočit na hlavní obsah

Muži, kteří nenávidí ženy - Stieg Larsson

Novinář Mikael Blomkvist dostane neobvyklý úkol od bohatého průmyslníka Vangera - rozluštit tajemné zmizení jeho vnučky Harriet, na které nepřišla před dvaceti lety ani policie. Mikael má zrovna problémy se zákonem a tak po menším váhání nabídku přijme a na rok se přestěhuje na vesničku, kterou téměř celou obývá pouze rodina Vangerů. Ačkoli původně nevěří tomu, že by přišel na případ starý tolik let, když na něj nemohla přijít ani policie, tak po pár měsících nadejde v pátrání průlom a Mikael získává nové informace, které do té doby všichni přehlíželi. Po seznámení s Lisbeth Salanderovou, nepřekonatelnou hackerkou, už jde vše ráz na ráz. Zmizení Harriet se začne spojovat nejen s několika starými brutálními vraždami žen, ale také se začnou odkrývat rodinná tajemství, která měla být raději skryta. Zemřela opravdu Harriet toho osudného dne, kdy zmizela z povrchu zemského?

Na knihu jsem v knihovně narazila zcela náhodou. Už jsem viděla film, který mě dostal, tak jsem po tom ráda sáhla i v knižní podobě. Měla jsem to trochu zjednodušené, protože jsem věděla, kdo byl "vrah".. Každopadně v knize je samozřejmě mnohem více příběhů a informací, než v samotném filmu (který je ale i tak opravdu kvalitní - teda viděla jsem tu novější verzi). Jen se člověk musí prokousat prvními 90ti stránkami, které jsou zbytečně moc natahovány. Ale pak už to člověk přečte jedním dechem, mně na těch 500 stran stačily 3 dny. Kniha je první díl trilogie a mám v plánu sehnat si i další dva díly. První díl (Muži, kteří nenávidí ženy) dostal v roce 2005 cenu za nejlepší skandinávský kriminální román, druhý díl (Dívka, která si hrála s ohněm) byl oceněn jako nejlepší švédský kriminální román roku 2006, a poslední (Ztracené vzdušné zámky) získal cenu Kniha roku. V databázi knih má tenhle díl 94% a myslím, že zcela oprávněně.

Komentáře

  1. Vďaka za tip! Znie to lákavo a asi si to prečítam, aj tak teraz neviem, čo by som si prečítala a hľadám nejakú dobrú knihu, tak skúsim. :) Dobre, že si upozornila, že prvých 90 strán nebude až takých zaujímavých, lebo je otázne, či by som to nezvdala. :)

    DominicaLand

    OdpovědětVymazat
  2. Podla mna to bola jedna z naj knih, co som citala!

    Pozyvam na posledne dni velkej kozmetickej giveaway, tu: http://biancaprincipessa.blogspot.sk/2015/02/valentinska-giveaway.html

    OdpovědětVymazat
  3. Boží, i dva zbývající díly trilogie jsou skvělý.

    OdpovědětVymazat
  4. Děkuji za tip. Já viděl zatím jen filmy, obě zpracování. Pokud si neviděla severskou verzi vřele doporučuji. I další filmové díly severského zpracování určitě stojí za podívání...

    OdpovědětVymazat
  5. Triologie Miléniu je dokonalost sama o sobě. Uznávám že první stránky v Muži kteří nenávidí ženy jsou nudné. A Ačkoliv ekonomice rozumím, ztrácela jsem se :D Já mám nejraději Dívka, která kopla do vosího hnízda ;)

    OdpovědětVymazat
  6. knihu som síce nečítala ale film som videla a veľmi sa mi páčil :) a tie ocenenia sú určite oprávnené bola som v napeti až do samého konca

    OdpovědětVymazat
  7. Nedávno jsem si stáhla film, ale zatím jsem se na nějak nestihla kouknout. Koukám, že podle všech komentářů i podle tvé recenze to bude určitě hodně zajímavé, tak se na film musím, co nejdříve kouknout. Knížku bych si klidně taky přečetla, ale zrovna nemám moc času... :(

    OdpovědětVymazat

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

Když jsou oba pod vobraz

M y máme s Bohémem vlastně docela harmonický vztah. Hádáme se jen málokdy. Když mě někdy naštve, tak jsem vždy chvilku protivná, protože v duchu zuřím, ale po nějaké době to v sobě pochroupám a zapomenu na to. A nebo mu řeknu, že mě pěkně štve a on nahodí pohled nešťastného štěněte a je hned vše v pohodě . A když už dojde k hádce, tak se na sebe nikdy nedokážeme mračit moc dlouho. Nutno podotknout, že v 90% případů ty ledy prolomí on, za což ho opravdu zbožňuji ! P roblém nastává, když se jdeme spolu opíjet. Abyste to chápali, když jsme opilí, tak reagujeme oba dva stejně - přehnaně a dost ostře. A taky nám v tu chvíli všechno vadí. "Vždycky, když jsme s mužem v hospodě, tak se smějeme všem těm opilým hádajícím se párům. Protože se vždy někdo takový najde. A my jsme pořád v pohodě a jen se smějeme.." .. No a my jsme zase vždy ti hádající se, kteří jsou všechno, jen ne v pohodě. Docela dobře ještě zvládáme unést situace, kdy jeden je opilý a ten druhý ne. Ten první zmi...

True love

K olik máte v okolí párů, které jsou spolu celý život? Nebo aspoň nějakých 20-30 let? K dyž jsem se nad tím zamyslela já, tak pár takových znám.. Ale všechno to jsou už docela staré ročníky - já vím, je to samozřejmé, když chci najit lidi, kteří jsou spolu celý život, musí už nějaké ty roky mít. Ale když se zamyslím nad mladšíma ročníkama, tak už jsou všichni minimálně jednou rozvedení nebo ještě ani nenašli tu pravou polovičku - a už na to mají čas. Takže u nich už předem vím, že je do svých úvah nemůžu zasadit. P okud bych měla vyjmenovat ty šťastné, tak jsou to všichni moji prarodičové (ano, mám jich víc než 2) a samozřejmě praprarodičové.. Moje mamka je jednou rozvedená, moje teta je jednou rozvedená, moje nevlastní mamka to samé, nevlastí taťka taktéž, rodiče mých kamarádů... Kde je ta láska na celý život, která dřív bývala úplně běžná? D nes jsem na jednom blogu četla pěknou otázku, která mě vlastně donutila k tomuhle článku - Proč dřív šlo najít lásku na celý život a teď ne?...

Podzim za dveřmi

N a základní škole jsme vždy v tomhle období sbírali co nejhezčí a nejbarevnější spadané listí a následně jsme ho temperkami malovali na bílé papíry. Všichni jsme se snažili, aby naše výtvory byly co nejvíc barevné - vždyť bychom měli přece co nejlépe vystihnout krásu podzimu. J á podzimní období vždy z duše nenáviděla - ranní mrazíky se začínají hlásit o slovo, sluníčko vychází pozdě a zachází příliš brzy, jeho paprsky už nejsou tak teplé, často prší a je ponuro. Ale díky tomu všemu jsem zapomínala na to, že podzim má i své neskonale krásné stránky. Sluníčko sice nehřeje tak moc, ale i přesto osvětluje krásně zbravenou přírodu, ranní mrazíky nás nutí brát na hlavu čepice - které tolik miluji!, v domácnostech to voní všemi druhy čaje, vzduch je tak krásně čerstvý (pokud ovšem nejste z Ostravy, kde vám asi ani podzim nepomůže k čerstvému vzduchu) . N evím, co se to se mnou stalo, ale dva poslední roky podzim miluji. A letos se na něj ohromně těším, aniž bych tušila proč. Uvnitř mě je...