Vysoká škola - 4 měsíce nápor na játra, 2 měsíce na hlavu

"Zavčasu to studium ukonči, než bude moc pozdě!"
Tak jak na vás působí letošní zkouškové? Díky bohu za to, že už je u konce. Nevím, jestli to bývá tím počasím, ale zimní zkouškové je vždy 100x horší jak to letní. Letos jsem se sesypala, jako snad ještě nikdy. Týden jsem se šprtala na zkoušku od rána téměř do rána, byla jsem z toho na nervy, vystreslá a já nevím co všechno. Pak jsem si samozřejmě vytáhla tu nejhorší otázku, co jsem mohla - stává se ze mě profík v tahání otázek na pi*u! A i přesto jsem 10min v kuse mluvila a mluvila .. ale pak se docentka začala  vyptávat a jen díky takovým detailům, jako že jsem nevěděla, že Vladislavský sál má renesanční okna a že vlastně celé mé pojetí renesance je mírně marxistické (ano, mám skrytou identitu Stalina) mi tu zkoušku nedali a v úterý tam musím znovu. S tím, že vím, že mě bude zkoušet z toho samého, takže šprtám všechny renesanční stavby a díla - ještě, že přišlo baroko, které veškerou renesanci přestavilo, takže v čisté podobě toho u nás zbylo jen málo. Každopádně jsem brečela po téhle zkoušce celý den. Den před touhle událostí vyletěla moje známá od státnic (měla samé jedničky a vyletěla z angličtiny), takže to samé, brečela nonstop v kuse, ani nebyla schopna dojet sama z Brna domů. A den před ní se to samé stalo její spolužačce - takže Brno se teď hemží histericky plačícími lidmi. Jestli nám ta škola za to stojí!!

Do toho nám na půlroku odjela spolubydlící do Belgie, takže v ten den, co mě vyrazili od zkoušky, jsem šla mávat k vlaku - ironicky se mi ten den vrátila jedna z mých nejbližších kamarádek, taky z Belgie, takže jsme mávaly spolu. Před odjezdem Cestovatelky jsme si sedly všechny na nádraží do restaurace a v jednu hodinu odpoledne do sebe koply panáka. Tamní personál nestačil zírat. "Já si dám Jegra." - "Já broskvovou." - "Já taky." - "Dobře, a co dál?" - "Nic, jen ty tři panáky."

"Já jsem tu měla někde sklenku na víno.. Kde je? Já už jsem jako vypila i skleničku?"
Ještě, že máme na tom světě alkohol a party. Už mi to za ty 2 měsíce zkouškového začíná chybět, naštěstí jsme si občas stihli odskočit na ples, oslavu nebo rozlučku. Ale v novém semestru to zase rozjedem, můj manžel barman určitě 2 měsíce jen brečí a vyčkává můj opětovný návrat do klubu. "Našla jsem si nového manžela." - "A už o tom ví?" - "Ne, a asi ani jeho přítelkyně to ještě neví... A ještě navíc mi mamka řekla, že takový člověk jí nepřekročí práh domu." Náš vztah bude složitý, ale o to víc si ho budem vážit..