Přeskočit na hlavní obsah

Pokud mě budou chtít vidět, tak mě vyhledají.

Sobotu jsem trávila u Modroočky, takže jsem se podívala po dlouhé době do kostela. Mše se mi hrozně líbila (možná proto, že jsem chápala každé slovo a dokonce jsem si pamatovala, že to všechno jsem četla v Bibli, takže to čtení asi nebylo tak marné). Líbila se mi taky proto, že mi potvrdila názor, který zastávám.. Sice jsem to všechno trochu převrátila, za což se popřípadě Modroočce omlouvám, ale nakonec mě to dovedlo k téhle hlavní myšlence..
Lidé často udělají v životě chybu, nejsme dokonalí, občas se může stát, že si zvolíme špatnou cestu. Naštěstí se často stane, že dostaneme druhou šanci, můžeme rozhodnutí změnit, zvolit si tu dobrou stranu. Já jsem člověk, který když dostane v životě druhou šanci, nadevše si jí váží, protože ne vždy se takové věci stávají. Pokud dostanete někdy v životě druhou šanci, držte se jí zuby nehty, ukažte, že jste za ni vděční a nebyla vám dána jen tak pro nic za nic.
Bohužel jsou mezi námi lidé, kteří si druhých šancí vážit neumí - ani třetích, čtvrtých .. To, že svou lhostejností mohou ubližovat ostatním, teď necháme bokem. Jde spíše o to, že i počet druhých šancí je omezený a někdo si je může vyčerpat. A teď nastává ten zlomový okamžik, kdy se lidé musí rozhodnout pro novou cestu. Buď si konečně uvědomí svou chybu a začnou BOJOVAT o nápravu. Nebo usoudí, že to není ta cesta, kterou se chtějí dát, ale v tom případě by se jí měli navždy vzdát. A nebo jsou prostě hloupí a líní a spoléhají na to, že když dostali tolik šancí, dostanou další, aniž by museli hnout prstem. Ale život není takový!
Někdy prostě člověk musí začít bojovat, aby dostal to, co chce. Vždyť život není pírko, každý se v něm musí snažit. Já chápu, že někteří se na vše dívají jinak, protože jsou zvyklí dostávat, co chtějí. Ale i takoví se jednou ocitnou v situaci, kdy musí aspoň trochu hnout prstem.. Protože se mohou například setkat s člověkem, který jim vše tak lehce a snadno nedá. A pokud se o další šanci opravdu nezaslouží, tak ji prostě mít nebudou - poprvé v životě poznají, co znamená nemít vše, co chci..
Takže prosím, važte si všeho, co vám život dává a nezahazujte dobré věci jen tak z rozmaru..

"Já se taky už neumím zamilovat nebo mít někoho ráda.." - "Bože, my jsme ale vadné!"
Jak řekla Nejmilovanější.. Nejsem vadná, jen jsem stále zamilovaná do jednoho člověka..

Komentáře

  1. Člověk by si měl vážit každé šance, život je obrovský dar, kterého si bohužel mnohdy vůbec nevážíme... :-(

    OdpovědětVymazat
  2. Presne, to jsi vystiíhla!!!Jak nejaky duchodce:-D..ale je to hnus no

    OdpovědětVymazat
  3. Ježíš jak já si často nadávám, když závidím těm lidem, kteří nehnou prstem, ale mají vše bez jakékoli snahy.. ale to se dělat prostě nemá, nesmím závidět! :D Musím si vybojovat skoro každou blbost, ale co, mně se líbí být bojovnice :D. S druhými šancemi je to tak jak říkáš no.. a když někdo šanci dostává neustále, už si na to zvykne a neudělá proto nic... smutné ale je, že to takovým lidem nějak moc často prochází.

    OdpovědětVymazat
  4. Pěkně napsané, když člověk "bojuje" tak zvítězí, horší je, když čeká, že mu budou pečení holubi lítat sami do huby! A že takových lidí je...:-( Život je boj, tak se to říká, tak se musí bojovat.:-)

    OdpovědětVymazat
  5. Nejlepší lidé na světě jsou ti, kteří se nikdy nepoučí ze svých chyb. :)

    OdpovědětVymazat
  6. Poznám druhú šancu. Pred dvoma rokmi som totiž stratila úžasné priateľstvo len svojou vlastnou hlúposťou. Sama som si to vtedy neuvedomovala, no potom mi to začalo fakt chýbať. V septembri som dostala druhú šancu a teraz si to priateľstvo vážim miliónkrát viac.:)) No je pravda, že miliónkrát viac sa oň aj bojím.

    Pre ľudí je niekedy možno ťažké využiť druhú šancu a nesklamať, ak to sklamanie niekedy sami nezažili. Ale to už je o učení sa zo svojich chýb. :)

    OdpovědětVymazat

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

Když jsou oba pod vobraz

M y máme s Bohémem vlastně docela harmonický vztah. Hádáme se jen málokdy. Když mě někdy naštve, tak jsem vždy chvilku protivná, protože v duchu zuřím, ale po nějaké době to v sobě pochroupám a zapomenu na to. A nebo mu řeknu, že mě pěkně štve a on nahodí pohled nešťastného štěněte a je hned vše v pohodě . A když už dojde k hádce, tak se na sebe nikdy nedokážeme mračit moc dlouho. Nutno podotknout, že v 90% případů ty ledy prolomí on, za což ho opravdu zbožňuji ! P roblém nastává, když se jdeme spolu opíjet. Abyste to chápali, když jsme opilí, tak reagujeme oba dva stejně - přehnaně a dost ostře. A taky nám v tu chvíli všechno vadí. "Vždycky, když jsme s mužem v hospodě, tak se smějeme všem těm opilým hádajícím se párům. Protože se vždy někdo takový najde. A my jsme pořád v pohodě a jen se smějeme.." .. No a my jsme zase vždy ti hádající se, kteří jsou všechno, jen ne v pohodě. Docela dobře ještě zvládáme unést situace, kdy jeden je opilý a ten druhý ne. Ten první zmi...

Plesy bývaly v minulosti výsadou šlechty

P ořád marně přemýšlím nad tím, který chytrák rozhodl, že plesová sezóna bude v zimním období - to byl určitě chlap. Já sice chápu, že když se chce člověk cítit jako v pohádce, tak k tomu potřebuje tu správnou zasněženou vánoční atmosféru... Ale chlapci, spadli jste někdy v zimě na ledu? Věřím tomu, že ačkoli jste měli pevnou zimní obuv, minimalně jednou v životě se vám taková nepříjemnost stala. A teď si představte, že my se musíme na takovém ledu udržet na 20cm jehlách - protože řekněme si to upřímně, balerínky jsou sice príma vynález, na který nedám dopustit, ale 98% žen chce jít na ples v pravých střevíčcích. Co kdyby totiž o půlnoci některá utíkala z plesu, aby ji náhodou zlá macecha nenachytala, jak trajdá někde mimo domov, zatímco má přebírat hrášek, a nechala na schodech balerínku? Princ by pak objížděl celé království s nějakou divnou botou, o které by ani nevěděl, z jaké strany ji dotyčné nasadit na nohu. A co kdyby ji nasadil špatnou stranou a čirou náhodou by padla jiné ...

Pokud Ti žena dá klíč od svého srdce, nepodceňuj to. Zitra by totiž klidně mohla vyměnit zámek.

J á bych strašně chtěla člověka, který mě bude mít rád, udělá pro mě všechno, budu s ním šťastná.. A já jsem ho kdysi potkala.. A najednou jsem ho nechtěla, najednou pro mě byl až moc hodný, milý.. otravný .. A proto často přemýšlím nad jedním faktem: Ženy s oblibou prohlašují, že chtějí muže, který se jim bude oddaně věnovat - milence, přítele nebo sobě rovného. Ale jakmile někoho takového mají, všechno zahodí kvůli prvnímu muži, který s nimi jedná jako s kusem hadru, je jedno, co jim dělá, pořád se k němu vracejí pro další dávku.. Naprosto se v tom vidím.. Opravdu my ženy potřebujem ty "hajzlíky", abychom se cítily spokojené? P okud ano, jsme tak trochu masochistky. Stále mi vrtá hlavou, jestli jsem tehdy nezahodila své štěstí. Na začátku října jsem poznala Vojáka, se kterým jsem se měla opravdu hezky. Po našem prvním rande jsem šla domů se srdíčkama kolem hlavy a těšila se na další. Hned po dalším rande zůstal na noc.. Byl chytrý, vtipný, hezký, dobře zajištěný, byl...