Přeskočit na hlavní obsah

Forever..


Píšu tady o všech možných hajzlech a klucích, kteří mě zklamali a proto je čas na změnu. Dnes napíšu něco o člověku, který mě nikdy nezklamal, je úžasný, skvělý a pro mě jeden z nejbližších lidí - a kupodivu je to kluk..
Když jsme se před dvěma lety poznali poprvé, absolutně by mě nenapadlo, že náš vztah dovedem tak daleko. Hned první večer jsme si naprosto padli do noty, hrozně se mi na Nejlepším líbil jeho smysl pro humor, upovídanost a optimismus. Po tom, co jsme se rozešli s Nebudu-používat-sprostá-slova, jsem se s Nejlepším začala vídat poměrně často, sem tam jsme zašli na vínko nebo se potkávali na akcích. Absolutně jsem neposlouchala všechny kolem, kteří tvrdili, že je do mě zamilovaný. Pro mě to byl nejlepší kamarád, se kterým je mi úžasně a můžu s ním mluvit o všem. Až po několika měsících jsem se dozvěděla, že je/byl do mě Nejlepší opravdu zamilovaný a v tu chvilku bych si za všechny věci zpětně nejraději vyliskala. Několikrát jsem ublížila člověku, který mi jako jeden z mála neublížil nikdy. Nejtěžší bylo asi to, že pro mě to byl stále JEN nejlepší kamarád. Natolik jsem si ho vážila, že bych s ním nemohla chodit už jen proto, že by hrozilo, že ho ztratím a to bych nikdy v životě nechtěla.
No a teď jsem ho ztratila i tak.. Když před rokem začal řešit, že pojede v listopadu 2014 na Nový Zéland, tak jsem tomu nevěnovala žádnou pozornost. Bylo to daleko, říkala jsem si, kdoví co bude a taky to, že tam určitě pojede jen na chvilku.. A najednou se tohle léto začalo proslýchat, že Nejlepší v listopadu opravdu odjíždí - a bude tam rok nebo dva. Stále jsem si to nechtěla připustit a neřešila to.
A najednou měl včera rozlučku a ve středu odjíždí.. Se slovy, že si chce prodloužit vízum na 5 let a nejlépe se už nikdy nevrátit. To jako znamená, že kdykoli dojedu do toho našeho prdelákova, tak tam na mě nebude Nejlepší čekat? Neuvidím ho každých 14 dní? To znamená, že bude na druhé straně zeměkoule, když my půjdem spát, on bude vstávat. Už mi nebude říkat "Fuku, ty jsi ale Fuk!" Nebude dělat "jupiiii", kdykoli je opilý. A už neuslyším to jeho "To sem eště neviděl".
Včera jsem na rozlučce začala v jedenáct brečet a do teď jsem pořádně nepřestala. "Jak moc mě máš rád?" - "Od té stěny, až k té druhé. Víc už to ani nejde." Tak strašně jsem včera litovala chvil, kdy jsme se měli vidět a kvůli mně jsme se neviděli. Teď bych je všechny vrátila a užívala si je s mým Nejlepším. Protože kdy ho zas uvidím? "Potkáme se tady za deset let." Věta, která spustila příval mých slz. V jednu jsem byla připravena v kabátu, že pojedu domů, protože jsem dnes musela do práce. A pak jsem si uvědomila, že už ho neuvidím a že i kdybych měla v práci umřít, tak tam s Nejlepším musím být co nejdýl. Domů jsem dojela o půl šesté, po tom, co jsme se rozloučili skoro nejlépe, jak jsme mohli. A probrečela jsem se ke spánku.
Dnes je mi hrozně.. Zdá se to jen mně, nebo je vše kolem najednou šedivé? Kdybych na to ještě měla sílu, tak brečím nonstop. Ale tu si nechávám na pondělí, kdy ho uvidím uplně naposledy. Nejúžasnějšího kluka, kterého znám. Ale stále se držím svého hesla "Vše se děje proto, že se to dít má." I jeho odjezd má nějaký význam. A já to chápu, jen to musí aspoň trochu přebolet.
Teď už mě kromě rodiny domů opravdu nic nepotáhne..

Komentáře

  1. Článek jsem přečetla jedním dechem, hlavu vzhůru, vím, že ti musí být hrozně, ale určitě budete v kontaktu;), a jak píšeš, všechno se děje proto, že se to dít má, třeba on není ten úplně nejlepší a přijde do tvého života další, jen to chce čas ;), je to teda ale velká náhoda, protože zítra odjíždí moje kamarádka se svým bratrem na Nový Zéland a kolegyně se svým přítelem taky, ale až v prosinci :)

    OdpovědětVymazat
  2. Myslím si, že přijít o dobrého kamaráda je kolikrát horší, než přijít o přítele. Ti, co nás zachraňovali a nikdy nás nenechali padnout. A také ti, kteří do nás (možná) byli zamilovaní. Vím, že to bolí, ale zkus se na to podívat z té druhé stránky - on si plní svůj sen. Raduj se, za něj. A raduj se z toho, co jste všechno spolu prožili. Někdy je to opravdu těžké vidět a pochopit, někdy pochopíme až s velkým odstupem, ale věci, jak sama píšeš, se nedějí náhodně. V pondělí mu dej pusu, popřej hodně štěstí, v noci si poplač a pak zkus jít dál :) Jak jsi psala, my ženy jsme silné!

    OdpovědětVymazat
  3. Achbože! Nellieko, to je tak skvěle napsané :´( dovedu si představit tvou lítost nad tím, jak se vše rychle převalilo.
    Věz, že si pokaždé dělala to nejlepší, co jsi mohla...když se ti nechtělo, tak jste se holt neviděli a ani vidět neměli.
    Teď už je to na něm. Je docela možné, že se mu bude stýskat po rodině, přátelích, po tobě a vrátí se. Protože práce není všechno. Moc polibků, a jedno velké objetí k tomu. :)

    OdpovědětVymazat
  4. och tak to ma mrzí že ti tak super kamarát odchádza, mne teraz odišla moja najlepšie kamarátka do Nemecka.. aj keď len na rok už teraz sa mi cnie.. že za ňou nemôžem skočiť sa porozprávať a vyplakať .. ale taký super ľudia ostávajú v našich srdciach aj keď sú preč :)

    OdpovědětVymazat

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

Když jsou oba pod vobraz

M y máme s Bohémem vlastně docela harmonický vztah. Hádáme se jen málokdy. Když mě někdy naštve, tak jsem vždy chvilku protivná, protože v duchu zuřím, ale po nějaké době to v sobě pochroupám a zapomenu na to. A nebo mu řeknu, že mě pěkně štve a on nahodí pohled nešťastného štěněte a je hned vše v pohodě . A když už dojde k hádce, tak se na sebe nikdy nedokážeme mračit moc dlouho. Nutno podotknout, že v 90% případů ty ledy prolomí on, za což ho opravdu zbožňuji ! P roblém nastává, když se jdeme spolu opíjet. Abyste to chápali, když jsme opilí, tak reagujeme oba dva stejně - přehnaně a dost ostře. A taky nám v tu chvíli všechno vadí. "Vždycky, když jsme s mužem v hospodě, tak se smějeme všem těm opilým hádajícím se párům. Protože se vždy někdo takový najde. A my jsme pořád v pohodě a jen se smějeme.." .. No a my jsme zase vždy ti hádající se, kteří jsou všechno, jen ne v pohodě. Docela dobře ještě zvládáme unést situace, kdy jeden je opilý a ten druhý ne. Ten první zmi...

Plesy bývaly v minulosti výsadou šlechty

P ořád marně přemýšlím nad tím, který chytrák rozhodl, že plesová sezóna bude v zimním období - to byl určitě chlap. Já sice chápu, že když se chce člověk cítit jako v pohádce, tak k tomu potřebuje tu správnou zasněženou vánoční atmosféru... Ale chlapci, spadli jste někdy v zimě na ledu? Věřím tomu, že ačkoli jste měli pevnou zimní obuv, minimalně jednou v životě se vám taková nepříjemnost stala. A teď si představte, že my se musíme na takovém ledu udržet na 20cm jehlách - protože řekněme si to upřímně, balerínky jsou sice príma vynález, na který nedám dopustit, ale 98% žen chce jít na ples v pravých střevíčcích. Co kdyby totiž o půlnoci některá utíkala z plesu, aby ji náhodou zlá macecha nenachytala, jak trajdá někde mimo domov, zatímco má přebírat hrášek, a nechala na schodech balerínku? Princ by pak objížděl celé království s nějakou divnou botou, o které by ani nevěděl, z jaké strany ji dotyčné nasadit na nohu. A co kdyby ji nasadil špatnou stranou a čirou náhodou by padla jiné ...

Jsi moje mrtvá touha

- Ale, došla jsem k závěru, že když jsme zatím neměly štěstí, tak na nás opravdu musí čekat někdo ještě lepší. - Přesně to si říkam já! I když je to teď těžké přijmout, protože mé srdce stále věří tomu, že to pravé štěstí jsem měla mít se Zarosteným. Ale mozek ho pořád přesvědčuje, že ne. A jak to časem přebolí, tak se srdce nechá přesvědčit. S polečně s Modroočkou jsme zahájily těžký boj - snažíme se mozkem přeprat naše srdce. Na to, aby mozek vítězil, je asi ještě brzy. Ale myslím, že malé vítězství se mu dostálo už tímhle. Že jsme si připustily, že nás čeká ještě mnohem něco lepšího, než bylo. Připomnělo mi to jeden citát, který jsem milovala po rozchodu se Záchranářem . "Představ si, jaké štěstí zažiješ s tím pravým, když i s těmi ostatními jsi byla na vrcholu blaha." A je to tak- strašně se těším na ty okamžiky, kdy budu vědět, že už nemůžu být šťastnější. Na to, až bude všechno nechutně růžové, jak psala Modroočko . Už teď mám za sebou spoustu krásně růžových ...