Přeskočit na hlavní obsah

Ať vejde ten pravý - J.A. Lindqvist

Dvanáctiletý Oskar má dost starostí - spolužáci jej neustále šikanují, nemá žádné kamarády. Proto se rád prochází večer po okolí. Při jedné ze svých procházek se seznámí se zvláštní dívenkou Eli, která stále chodí jen v růžovém svetříku, ačkoli je krutá zima, zapáchá, zvláštně mluví a je až neobvykle silná a hbitá. Přesto se stane Oskarovou pravou přítelkyní. Tou dobou se začnou ve městě dít podivné věci - naleznou mrtvolu chlapce, kterého nechal někdo záměrně vykrvácet, následně se objevuje druhá mrtvola na dně jezera, jednu z obyvatelek městečka napadne zvláštní tvor a ta následně přestane vycházet přes den z domu a má stále hlad.
Postupně Oskar přichází na neuvěřitelnou věc - jeho nejlepší kamarádka je upír. A později se ukáže, že to není holčička, ale chlapec - který už není ani chlapcem. Přesto se mezi oběma vytvoří tak silné pouto, že se Oskar vzdá všeho a odejde s Eli z města. Také proto, že mu na poslední chvíli zachránila život.
Ale co se stane s nemrtvým, který díky Eli prochází městem?


Nejsem moc velký fanoušek upířích příběhů, ale tahle kniha mě zaujala natolik, že jsem si ji vzala domů. A nelituji toho, bylo to uplně o něčem jiném, než obvyklé upírské historky. Bylo to nechutné, zvrácené, vzpírající se jakémukoli logičnu, ale přesto nádherné, čisté a mrazivé, jako švédská zima.
Začátek mě nějakou dobu nebavil, ale poté mě to čímsi dostalo. Asi právě tím, jak to bylo jiné. Když jsem knihu dočetla, několik dní jsem nad ní přemýšlela a zjistila, že ve mně něco zanechala. Což se stává málokdy a vždy je to známka opravdové výjimečnosti.
Rozhodně bych ji všem doporučila i když si myslím, že je to příběh, který buď uchvátí, nebo unudí. Já jsem ten první případ a dávám mu 4/5 hvězdiček (jednu ztrácí díky tomu nudnému začátku).

Komentáře

  1. Rada ozkouším. Rada čtu různé žánry.

    OdpovědětVymazat
  2. ha nádherne si to opísala ..bylo to uplně o něčem jiném, než obvyklé upírské historky. Bylo to nechutné, zvrácené, vzpírající se jakémukoli logičnu, ale přesto nádherné, čisté a mrazivé, jako švédská zima.
    celkom ma to teda zaujalo, ale momentálne mám na zozname toho čo chcem prečítať, neskutočné množstvo kníh :D
    ľúbezná

    OdpovědětVymazat
  3. Na ten film se chystám už dobrých pět let a zatím se mi nepoštěstilo. Prý jedenz těch lepších, na upírské téma.

    OdpovědětVymazat
  4. P.S. psala jsem o filmu, ono to bylo zfilmované, ale nečetla jsem ani knihu. Takže, další bodík do mého seznamu ke čtení

    OdpovědětVymazat
  5. Já jsem viděla jen film, ale i ten byl pěkný. :) Alespoň si to myslím, je to už nějaká doba, co jsem na to koukala. :D

    OdpovědětVymazat
  6. ja takisto takéto upírie príbehy nemám nejak rada :D ale to isté môžem povedať o vlkodlakoch a aj napriek tomu je kniha Triaška v ktorej sa presne vlkodlaci spomínajú moja najobľúbenejšia :D takže podľa tvojho hodnotenia to vyzerá tak že by som to mohla aj s touto knihou skúsiť, možno že prekvapí :)

    OdpovědětVymazat
  7. Uf, myslím, že tahle knížka by pro mě nebyla, já jsem spíš na klasiku, nebo klasické (neděsivé) romány ;)

    anotherdominika.blogspot.cz

    OdpovědětVymazat
  8. Na upírech mě baví, že mají pořad hlad (žízeň).

    OdpovědětVymazat

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

#Recenze: Franck Provost Paris shampoo

Díky drogerii Rossmann je ta naše malá zemička zase o něco víc světovější. Proto tam tak ráda chodím (teda teď tam chodím hlavně proto, že sbírám bodíky na plyšáka a hrníček s Bezzubkou *haha*). Ale zpět k tématu - před pár měsíci se v Rossmannovi poprvé objevila vlasová kosmetika značky Franck Provost, která byla doposud dostupná pouze ve Franckově rodné domovině, jíž je Francie. Muž, jehož jméno tato značka nosí, už je pán pokročilého věku, konkrétně je mu bude za měsíc 71 let.. No co, u chlapů se takové věci zveřejňovat můžou! Během jeho života mu pod rukami prošlo obrovské množství světových modelek, kterým dokázal udělat s vlasama hotové zázraky. No a díky tomu by to měl být muž všeho znalý. Tudíž jsem doufala, že jeho vlasová kosmetika udělá zázraky také na mé hlavě.
Vybrala jsem si šampón s oranžovým srdíčkem, který je určen pro velmi suché a poškozené vlasy - protože buďme upřímní, v té době to pořád s mým vlasovým porostem nevypadalo úplně dobře. Samozřejmě je u nás dostupných…

Když jsou oba pod vobraz

My máme s Bohémem vlastně docela harmonický vztah. Hádáme se jen málokdy. Když mě někdy naštve, tak jsem vždy chvilku protivná, protože v duchu zuřím, ale po nějaké době to v sobě pochroupám a zapomenu na to. A nebo mu řeknu, že mě pěkně štve a on nahodí pohled nešťastného štěněte a je hned vše v pohodě. A když už dojde k hádce, tak se na sebe nikdy nedokážeme mračit moc dlouho. Nutno podotknout, že v 90% případů ty ledy prolomí on, za což ho opravdu zbožňuji! Problém nastává, když se jdeme spolu opíjet. Abyste to chápali, když jsme opilí, tak reagujeme oba dva stejně - přehnaně a dost ostře. A taky nám v tu chvíli všechno vadí. "Vždycky, když jsme s mužem v hospodě, tak se smějeme všem těm opilým hádajícím se párům. Protože se vždy někdo takový najde. A my jsme pořád v pohodě a jen se smějeme.." ..No a my jsme zase vždy ti hádající se, kteří jsou všechno, jen ne v pohodě. Docela dobře ještě zvládáme unést situace, kdy jeden je opilý a ten druhý ne. Ten první zmiňovaný vyrypu…

Deset let jak půlhodina

Pokud ve svém životě poznáte člověka, se kterým si máte hned od začátku toho spoustu co říct a připadáte si, že se znáte spoustu let a že můžete mluvit o jakémkoli tématu, je to docela zázrak. Já jsem osoba, která když pozná někoho nového, spíše poslouchá, než by mluvila. Postupem času se to ale přelévá, jako písek v hodinách, směrem na mou stranu. A když danou osobu znám už nějaký ten pátek, dokážu mluvit a mluvit klidně jen já. Docela často pak slyším větu: "Kde jsou ty doby, kdy jsi moc nemluvila."
Přesně takto jsem to měla i s Bohémem. Často mi říká, že když jsme spolu byli na prvním randíčku, skoro vůbec jsem nemluvila a on si myslel, že se s ním hrozně nudím *haha*. Není to pravda, já to tak prostě mám. Je to má taktika zkoumání člověka. Jak se vyjadřuje, o čem mluví, jak se chová, která témata nadhazuje atd. Ve skutečnosti jsem se s ním nenudila ani trochu. Je to totiž naštěstí člověk, který dokáže z rozmazaného hovínka uplácat kuličku. Dokáže prostě mluvit o všem a po…