Přeskočit na hlavní obsah

Why do I stay when I know there’s nothing for me here?


Však ty máš toho kamaráda, ne?
Už ne.

Už ne? Jakto?
I některá kamarádství končí.

A byl to jen kamarád?
Ano, jen kamarád.

A co se stalo, že to skončilo?
Nezvládl se potýkat s mým největším problémem - že nikomu nevěřím.. Nevěřila jsem mu vůbec nic a on to nedokázal skousnout. Možná jsem měla, třeba mi nelhal. Ale já to nezvládla.


To zní, jako by mezi váma bylo přece jen něco víc.
Třeba bylo.. Aspoň jsem v to doufala. Ale nevím, jak to měl on. Bylo to komplikované. 

On někoho měl?
Když jsme spolu byli poprvé na rande .. na schůzce.. prostě poprvé, když jsme spolu někam šli, tak ano, měl. Ale to jsem ještě nevěděla.. Postupem času už neměl.

Kvůli tobě?
Ne, to rozhodně ne. Kvůli tomu, že ho ta holka nechtěla. A když jsme si pak začali víc psat, byla jsem po ruce a časem jsem se dostala na první místo.Teda, tvrdil mi to. On pro mě začal být nejdůležitější a já pro něj. Ale to trvalo jen chvíli, pak se to pokazilo.

A myslíš, že kdyby se to nepokazilo, tak jednou by z toho bylo něco víc?
Tou dobou se ve mně projevila opět ta naivní holčička a já věřila, že ano. A to z jediného důvodu.. Tohle byl první člověk po dvou letech, o kterém jsem věděla, že časem bych ho dokázala naplno milovat .. Ale nedostala jsem k tomu příležitost .. Asi to tak mělo být.. Asi zatím musím pořád žít s tím, že za celý život jsem milovala jen jediného člověka..

Aspoň víš, že se znovu dokážeš zamilovat. Myslela sis, že ne.
To ano. Tohle byla jedna z těch pozitivních věci, která mě těší i teď, když uvnitř trpím. Dokážu se zamilovat .. Ale ne teď.. teď to bolí. Protože lidé, které miluji, rádi jen tak bez vysvětlení odchází.

Komentáře

  1. krasne napísané, akurát zažívam dozvuky vzťahu s človekom, pri ktorom som zase začala veriť, že sa to nepokazí a teraz mi všetci ostatní prídu v porovnaní s nim takí cudzí, uplne sa do toho dokážem vcítiť.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Tak to jsi absotlutně dokonale popsala můj stav!! Děkuji za komentář :*

      Vymazat
  2. Lidé z našeho života mnohdy bezdůvodně odchází a nechají po sobě jen díru v našem nitru... Díru, která se časem zacelí, ale proces je to delší... Jsem ale ráda, že když se rozhodl odejít, udělal to dřív, než by ti to ublížilo ještě víc...

    OdpovědětVymazat
  3. aaach tak toto znie dost na nič :/ mrzi ma ze to nedopadlo tak ako si dúfala ale trebárs si ešte k sebe nájdete cestu :)

    OdpovědětVymazat
  4. Napsala jsi to krásně... přečetla jsem si to asi už tak padesátkrát a pořád nenacházím, co bych k tomu napsala. :( Mrzí mě, že ti to nevyšlo s člověkem, díky kterému jsi si uvědomila, že se dokážeš znovu zamilovat... že ve chvíli, kdy jsi měla zase naději, že by to mohl být ten Pravý, nevyšlo to. Bolí to, ale ty to zvládneš! A zamiluješ se znovu, až přijde ten správný čas a hlavně ten správný člověk. :) Vím, že se dočkáš a že všechno bude jednou zase fajn! :)

    Jinak na lepek alergická nejsem... :) Jen si kupuji celozrnné těstoviny, které tentokrát neměli, tak jsem si pořídila bezlepkové, nějaké kukuřičné. :)
    Co se týče toho přibývání svalové hmoty, tak tím bych si až tak jistá u sebe nebyla. :D To by mi měly mizet alespoň centimetry, myslím. Ale já se absolutně neměním.

    OdpovědětVymazat

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

True love

K olik máte v okolí párů, které jsou spolu celý život? Nebo aspoň nějakých 20-30 let? K dyž jsem se nad tím zamyslela já, tak pár takových znám.. Ale všechno to jsou už docela staré ročníky - já vím, je to samozřejmé, když chci najit lidi, kteří jsou spolu celý život, musí už nějaké ty roky mít. Ale když se zamyslím nad mladšíma ročníkama, tak už jsou všichni minimálně jednou rozvedení nebo ještě ani nenašli tu pravou polovičku - a už na to mají čas. Takže u nich už předem vím, že je do svých úvah nemůžu zasadit. P okud bych měla vyjmenovat ty šťastné, tak jsou to všichni moji prarodičové (ano, mám jich víc než 2) a samozřejmě praprarodičové.. Moje mamka je jednou rozvedená, moje teta je jednou rozvedená, moje nevlastní mamka to samé, nevlastí taťka taktéž, rodiče mých kamarádů... Kde je ta láska na celý život, která dřív bývala úplně běžná? D nes jsem na jednom blogu četla pěknou otázku, která mě vlastně donutila k tomuhle článku - Proč dřív šlo najít lásku na celý život a teď ne?...

Podzim za dveřmi

N a základní škole jsme vždy v tomhle období sbírali co nejhezčí a nejbarevnější spadané listí a následně jsme ho temperkami malovali na bílé papíry. Všichni jsme se snažili, aby naše výtvory byly co nejvíc barevné - vždyť bychom měli přece co nejlépe vystihnout krásu podzimu. J á podzimní období vždy z duše nenáviděla - ranní mrazíky se začínají hlásit o slovo, sluníčko vychází pozdě a zachází příliš brzy, jeho paprsky už nejsou tak teplé, často prší a je ponuro. Ale díky tomu všemu jsem zapomínala na to, že podzim má i své neskonale krásné stránky. Sluníčko sice nehřeje tak moc, ale i přesto osvětluje krásně zbravenou přírodu, ranní mrazíky nás nutí brát na hlavu čepice - které tolik miluji!, v domácnostech to voní všemi druhy čaje, vzduch je tak krásně čerstvý (pokud ovšem nejste z Ostravy, kde vám asi ani podzim nepomůže k čerstvému vzduchu) . N evím, co se to se mnou stalo, ale dva poslední roky podzim miluji. A letos se na něj ohromně těším, aniž bych tušila proč. Uvnitř mě je...

Někteří lidé cítí déšť a jiní pouze zmoknou

Nedávno jsem si sedl a nalil si sklenku čistého vína - jak skutečně, tak metaforicky.. A zjistil jsem, že jsi jediná holka, se kterou bych chtěl být, kterou bych si jednou chtěl odvést k oltáři a mít s ní děti.. D ám ti jen jednu otázku.. Kdybys zjistil, že se ti má narodit dítě a mohl sis vybrat - zda mít zdravého potomka, nebo handicapovaného.. Jakou variantu by sis vybral? Samozřejmě jsi normální člověk, jako každý jiný, a pokud bys měl možnost takové volby, vybral by sis to zdravé dítě.. Protože starat se o postiženého člověka je obrovsky náročné - jak finančně, tak fyzicky a psychicky, z člověka to vysává veškerou sílu a ne každý na tohle má.. Já bohužel patřím mezi ty slabší, kteří už dopředu vědí, že na to nemají.. Proto ti nemám nic za zlé, naprosto to chápu.. Proč bys volil složitý život, když můžeš jít jednoduchou cestou - vidět své zdravé dítě, jak roste a být na něj hrdý bez toho, aniž bys byl na pokraji psychických sil... A takhle je to i s náma. Ty můžeš mít skvě...