Přeskočit na hlavní obsah

Masters of Rock 3/4

Největší pařiči - ve čtvrtek začali, jeli uplně na každou kapelu a skončili v neděli v noci.

Nejúžasnější masters dítě na světě!

Sobota byla snad nejnáročnější, ale taky nejlepší den z celého MoRu. Původně jsem měla v plánu se zase doma flákat a jít tam až na tři odpoledne. Místo toho jsem v nějakém deliriu Pizizubce slíbila, že s ní půjdu už na 11.00. Takže před jedenáctou už u nás byla nastoupena v plné polní a naháněla mě, zatímco já jsem teprve umývala ospalky z očí. To byly nervy, na obou stranách. Ale došli jsme tam všichni tak, jak bylo v plánu a já jsem to hned zakempila na zemi, protože jsem měla puchýře na nohách, bylo mi vedro a měla jsem potřebu spát.

Přišli jsme tam tak akorát, abychom stihli skupinu Dymytry. To je česká metalová skupina z Prahy, která svůj styl hudby nejčastěji popisuje jako Psy-core. Neměla jsem v plánu je vůbec poslouchat (teda poslouchat je tak málo, jak jen to šlo), ale během chvilky si zajistili mou pozornost, protože na podium přiběhla partička v hrůzných maskách (dílna Národního divadla) a docela dost dobře to tam rozjeli.. Honza má hooodně dobrý hlas, který je skvěle uřvaný, ale zároveň posluchatelný. Miloš za bicíma předváděl skvělou show, před pár dny se vrátil z nahrávání z Ameriky, protože je to fakt eso. Nakonec se k nim přidali i Arakain a to bylo skvělé! Velké příjemné překvapení dne - a nebylo poslední.
Hned po nich přišla na řadu skupina Avatar, která byla strašná, uchrchlaná, uřvaná - no všechno, co se mi nelíbí, tak jsme se šly s Pizizubkou najíst (prosím, do příště by se na Moru mohlo vyskytovat více vegetariánských jídel, neměla jsem moc co jíst).
Potom hráli Arakaini, na ty se těšila Pizizubka a já zase seděla na zemi. Už se tam z toho pomalu začalo stávat mé VIP tábořiště. Ale už jsem fakt nezvládala pořád stát, má záda vzdorovala.
Potom jsme šli s Pizizubkou a Policistou poslechnout holky z Crucified Barbara. Bylo mi děvčat docela líto, protože v tu dobu hodně pařilo sluníčko, ony celé v černém a koženém se musely na tom podiu potit jak blázen. Ale zvládaly to dobře, mlátily tam sebou, jako by je nějaké vedro nemohlo vůbec rozhodit. Byly fajne, jen po nějaké době mi přišly všechny jejich písničky hodně na jedno brdo. Ale hlasy měly dobře prochlastané.
Pak jsme se přidali ke zbytku naší bandy k pivnímu stánku. Už když jsme tam přišli, tak byli Šáša s Šaškem v hodně veselé náladě a měli jsme našlápnuto na vtipný zbytek dne. V průběhu obcházení stánků jsem se stihla cinknout i já, takže mi přišlo všechno 2x vtipnější.
Do areálu jsme se vrátili v šest na Delain, protože mi svým symphonic metalem hodně připomínají Within Temptation a moc se mi líbili i naživo - stejně jako Sharon z WT byla také Charlotte velká simpaťanda.
Další skupinou, na kterou jsem se těšila, byli Gotthard, protože na ně jsem sázela svou "cajdákovou kartu".. Věděla jsem, že i když mi žádná jiná skupina ploužáky nazahrála, Gotthard mají velkou část své kariéry založenou na nich, tak mi nějaký musí střihnout - a dali jich ze všech skupin nejvíc, snad dokonce tři, haha (i když zase ne můj nejoblíbenější). A byli opravdu boží, jejich hard rockový styl je můj šálek čaje.
A po nich přišlo největší překvapení večera, dne a celého MoRu - Powerwolf! 'Vlci' jsou rumunsko-německá power metalová skupina, která je známá pro svůj temný vzhled a témata svých písní. A to zejména díky příchodu zpěváka Attily Dorna do kapely. Vystudoval klasickou operu na Národní univerzitě v Bukurešti a velmi se zajímá o legendy o vlkodlacích - a bum, hlavní téma jejich písní bylo jasné. Na Mastersu zrovna natáčeli DVD live, takže byla slibována ohromná show. Já se na ně těšila i bez všech těchto slibů, protože jejich styl hudby se mi líbí - úžasně melodické a hlas Dorna je prostě božský! Mou nejoblíbenější písničku střihli hned jako první a já ze srandy prohlásila, že už můžem jít domů. Díky bohu mě nikdo neposlechl, protože zbytek celého vystoupení jsme si užívali na 1000% .. Teda, ostatní si ho prostě užívali a já na 1000%, protože byli prostě úúúžasnííí! A celkově jsem si všímala, že u lidí kolem sklízí ohromný úspěch. Když skončili, tak jsem chtěla, aby se vrátili a hráli až do rána!
Po jejich skončení jsem řekla, že klidně můžeme jít domů. Sice hráli The Exploited, ale punk mě vůbec nebere, takže jsem je nijak nepotřebovala slyšet i když znám spoustu jejich fanoušků. No naše grupa chtěla poslechnout aspoň pár písniček, tak jsem tam s nimi zůstala. Naštěstí hned u druhé písničky prohlásili, že můžem jít, haha. A celou cestu jsem mluvila o tom, že nejúžasnější skupina byli PW a už je nemůže nikdo porazit! A to nás čekal ještě poslední den ..

Komentáře

  1. z vymenovaných skupín nepoznám ani jednu ale je super že si si to užila aj napriek tomu v akom stave si tam prišla :D verím ti že to musel byť zážitok!

    OdpovědětVymazat
  2. Joo, Dymytry jsou skvělý. :) Hlavně starší tvorba se mi líbila, byla jsem na nich několikrát... :) Hlavně asi díky tomu, že kamarád dřív hrál v kapele a často vystupovali s nima na koncertech. :)
    Celkově je jídlo na fesťácích hrůza, co vím. Taky jsem teď posledně měla problém si vybrat, co budu jíst... ale nic jsem sebou neměla, tak jsem si vybrat musela. :D
    Ta písnička od Gotthard je skvělá! :)

    OdpovědětVymazat

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

Kosti jsou věčné - Kathy Reichs

Shrnutí děje V domě Annaliese Rubensové jsou objeveny pozůstatky tří mrtvých nemluvňat - jedno je "čerstvé", z dalších dvou jsou už jen maličké mumie. A tak policie, společně se soudní antropoložkou Temperance Brennanovou, začnou pátrat po matce, která je schopna tak ohavného činu. Pátrání je zavede do prostředí prostituce, kde se v posledních letech Annaliese pohybovala, dokud se nerozhodla utéct zpět do svého domova, do severozápadní tundry Yellowknife - a tam se za ní vydává i Tempe se dvěma detektivy. Zde se objeví čtvrtá mumie novorozeněte. Co za matku dokáže toto udělat svému dítěti? Matka, která je psychicky postižená. Matka, které nakukali, že je nemocná a každé její dítě se narodí mrtvé. Matka, kterou někdo přímo před očima Tempe zastřelí dvěma ranami do hlavy. Vyšetřování matky-vražedkyně tím končí. A začíná vyšetřování matky-oběti. Vše je složitější, než se zdá a obětí v Yellowknife je čím dál více - a všichni jsou z jedné rodiny, příbuzní Annalieze. A všechny st…

V žáru zatmění měsíce

A je ze mě slaměná vdova. Celý tento týden jsem bez muže. Bez něj a téměř bez jakéhokoli kontaktu s ním. Přesto vím, že není zas tak daleko, že není pryč zas tak dlouho a že za chvíli se vrátí zpět. Můžu tak zjistit, jaké to bude, až za pár měsíců odjede pryč na pěkně dlouho. Za hranice, do jiného státu, jiné kultury, jiného světa. Na dlouhé měsíce, ve kterých se může stát cokoli. Kdy se jen tak lehce nevrátí. Blízko mě, věčně daleký. Věříte, že velká láska překonává i takové vzdálenosti a takovou dobu? Člověk se každým dnem mění, posouvá, vytváří nové názory a pohledy na svět. Jeden den jsem taková, další den můžu být úplně jiná. Záleží na situacích, které se nám postaví do cesty. Záleží na lidech, které poznáme. Na možnostech, které se objeví a my o nich budeme muset uvažovat a přemýšlet. Můj svět se stále mění, mění se lidé v něm a hlavně ti lidé, kteří jsou mi blízko. Tolik lidí, kterých jsem měla hluboko v srdci, už odešlo a já je ze srdce vyjmula. Už nepatří mezi ty, kteří se mno…

Deset let jak půlhodina

Pokud ve svém životě poznáte člověka, se kterým si máte hned od začátku toho spoustu co říct a připadáte si, že se znáte spoustu let a že můžete mluvit o jakémkoli tématu, je to docela zázrak. Já jsem osoba, která když pozná někoho nového, spíše poslouchá, než by mluvila. Postupem času se to ale přelévá, jako písek v hodinách, směrem na mou stranu. A když danou osobu znám už nějaký ten pátek, dokážu mluvit a mluvit klidně jen já. Docela často pak slyším větu: "Kde jsou ty doby, kdy jsi moc nemluvila."
Přesně takto jsem to měla i s Bohémem. Často mi říká, že když jsme spolu byli na prvním randíčku, skoro vůbec jsem nemluvila a on si myslel, že se s ním hrozně nudím *haha*. Není to pravda, já to tak prostě mám. Je to má taktika zkoumání člověka. Jak se vyjadřuje, o čem mluví, jak se chová, která témata nadhazuje atd. Ve skutečnosti jsem se s ním nenudila ani trochu. Je to totiž naštěstí člověk, který dokáže z rozmazaného hovínka uplácat kuličku. Dokáže prostě mluvit o všem a po…