Přeskočit na hlavní obsah

Jsi moje mrtvá touha


- Ale, došla jsem k závěru, že když jsme zatím neměly štěstí, tak na nás opravdu musí čekat někdo ještě lepší.
- Přesně to si říkam já! I když je to teď těžké přijmout, protože mé srdce stále věří tomu, že to pravé štěstí jsem měla mít se Zarosteným. Ale mozek ho pořád přesvědčuje, že ne. A jak to časem přebolí, tak se srdce nechá přesvědčit.

Společně s Modroočkou jsme zahájily těžký boj - snažíme se mozkem přeprat naše srdce. Na to, aby mozek vítězil, je asi ještě brzy. Ale myslím, že malé vítězství se mu dostálo už tímhle. Že jsme si připustily, že nás čeká ještě mnohem něco lepšího, než bylo. Připomnělo mi to jeden citát, který jsem milovala po rozchodu se Záchranářem. "Představ si, jaké štěstí zažiješ s tím pravým, když i s těmi ostatními jsi byla na vrcholu blaha." A je to tak- strašně se těším na ty okamžiky, kdy budu vědět, že už nemůžu být šťastnější. Na to, až bude všechno nechutně růžové, jak psala Modroočko. Už teď mám za sebou spoustu krásně růžových chvil a nemůžu se dočkat těch nechutně růžových, až z nich budou bolet zuby a pálit oči. Ještě jsem ale své srdce tak docela nepřesvědčila, protože kdykoli si vybavím tyhle okamžiky, srdce se ozve s myšlenkou: "Tohle jsi ale měla prožívat s NÍM." Na tomhle budu muset ještě trochu zapracovat - já a čas.. I když budu mit dost ztížené podmínky, protože za měsíc se s ním budu vídat 2x do týdně. To si pak člověk těžko namlouva, že mu ten člověk vůbec nechybí.

-Zjistily jsme s holkama, že všechny 3, co jsme měly vztahy, které jim ostatní hrozně záviděli, už jsou samy. Všechno se rozpadlo. Byla to pravda, co jsi kdysi řekl u rozchodu - byli jsme na vážný vztah moc mladí, nemohlo to vydržet navždy.
-To byla blbost, nikdo na tohle není moc mladý.
-Pravda, spíš jsme byli blbí. Ale ne, já si stojím za tím, že jsme mladí byli. A teď můžem jen všem ostatním závidět my. Protože mi přijde, že možnost vážného vztahu už jsem vyčerpala.
-Tak to samé se zdá i mně.
-Ale ne! Určitě ještě někoho oba najdeme! Já tomu věřím a strašně nám to přeju.. Teda sobě to přeju trochu víc.
-No samozřejmě.

Až nás to štěstí potká, budem si ho umět hrozně vážit. Protože jsme lidé, kteří už poznali bolest. Už jsem tolikrát spadla na držku, že neznám nic jiného než pády a opětovné sbírání se na nohy. A kdykoli se zvednu, jsem silnější, než kdy před tím, protože okamžitě čekám další pád. A až jednou ten pád nepřijde, až mi narostou křídla a já místo padání poletím, užiji si tu výšku mnohem víc, než kdokoli jiný. Protože každému narostou v životě křídla v jinou dobu. Některým narostla už při narození a jsou zvyklí se na svět dívat shora. A snaží se letět výš a výš, protože chtějí víc, nedokáží si vážit toho, co mají. Nechápou, že mohou spadnout na zem. A jelikož spadnou z obrovské výšky, může se stát, že už se nikdy nevzpamatují, polámou si křídla a zpět do oblak už se nedostanou. Zatímco my, kteří jsme zvyklí být u země a opatrní, si budem dávat sakra pozor na to, jak moc vysoko letíme a jestli to není nebezpečné. Zároveň si ale budeme užívat krásu, na kterou nejsme zvyklí. A uvidíme ten svět uplně jiným pohledem, než ti ostatní. Uvidíme ho "nechutně růžový".

Komentáře

  1. Tímhle článkem mi mluvíš z duše <3 Je to přesně tak - všechno bude nechutně růžové a úžasné a já se na to opravdu těším. Zatím se k tomu potřebujeme dopracovat, ale věřím, že společně nám to půjde ;)

    OdpovědětVymazat
  2. Vsak se dockas :-* jsi moc hodna, mila, uzasna :) jen proste nesmis tlacit, hledat za kazdou cenu, Verim, ze az budes pripravena, ale budes to nejmin cekat, ono si te to stesi a laska najde sama :) uvidis. dokud jsi sama, svobodna a bez zavazku uzivej si to, co mas.. protoze i to ma spoustu skvelych vyhod, ktere ti vztah uz nikdy nenabidne,to bude uz take hodne o kompromisech a min volnem case, nez ktery ted muzes venovat jen a jen sobe....
    jsi skvela a netrap se tim co bylo. prijdou nove jine dalsi vztahy, lasky a zazitky... a ano taky souhlasim, ze driv byl clovek na vse moc mlady, blby a spoustu vecem treba nerozumel nebo je resil vyhrocene, a postupem casu na mnoho veci koukame jinak nez driv a resili bychom je treba jinak ve vztahu, ale to uz je minulost. ted je ted... :) a aspon nas to posunulo a poucilo do dalsiho zivotniho obdobi a budouciho vztahu a vime co chceme jak, co jinak, myslim ze kazdy vztah nas posune v necem a ukaze nam spoustu chyb a toho, co vlastne od toho zivota a partnera chceme a pouci a tim treba i upevni nas vztah

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Verunko, hrozně děkuji za vždy krásné a dlouhé komentáře (protože čím víc milých slov, tím je to lepší :P) .. Máš ve všem pravdu, láska většinou přijde uplně sama, když ji člověk nečeká.. a je dobré na všem vidět něco pozitivního :))
      Ještě jednou děkuji :*

      Vymazat
  3. život je takový jaký si ho uděláme :) a právě jsem o tom dopsala článek, který chystám na neděli :)

    OdpovědětVymazat
  4. Po prvním vážném vztahu, který trval 3 roky (a po těžkém rozchodu), jsem 2 roky hledala sama sebe, našla jsem někoho, s kým mi bylo fajn, ale ze kterého se pak vyklubal manipulativní člověk, který mě jenom ušlapoval. 2 roky jsem se topila, a ve chvíli, kdy jsem nedoufala a ani nic nečekala, se objevil člověk, který mmi ukázal, jak svět může být krásný. Jsem nesmírně šťastná a přála bych to všem kolem, i Tobě. Tak doufám, že ve chvíli, kdy to budeš nejměně čekat, se objeví někdo, kdo Ti srdce naplní důvěrou a láskou <3.
    CHIC Adriana

    OdpovědětVymazat
  5. "Nechutně růžový" svět - tak na ten se já sama moc těším... Pádů na držku už mám dost a tak by konečně mohl přijít okamžik, kdy budu ztrácet pevnou půdu pod nohama no :D Ale věřím, že ty se svého růžového světa taky brzo dočkáš a tyto růžové okamžiky odsuneš do ústraní mysli :) Pravá láska jednou přijde, ty vztahy předtím ti jen pomáhaly získat zkušenosti, abys pak tu pravou lásku poznala a vyletěla o něco výš :) Drž se! :)

    OdpovědětVymazat
  6. super článok teraz mi pekne zapadá do mojej momentálnej nálady :) a všetky pocity a strachy ktoré v ňom opisuješ sama veľmi dobre poznám .. neviem ako to bude ďalej viem, že to bude len a len lepšie takže nezúfam ale presne toho sa bojím že si budem pri niekom inom vravieť: ale toto si mala prežívať s niekým iným ... ale snáď nám to obom víjde a nájdem to pravé čo bude stáť za všetko čím sme si doteraz prešli :) každí si zaslúži človeka, ktorý by pre neho hory preniesol

    a čo sa týka držania pri zemi máš takisto úplnu pravdu, ja som ten typ čo vždy radšej očakáva pád :)
    - Dollie -

    OdpovědětVymazat
  7. Přesně vím, jak to asi cítíš, protože já se ted cítím katastrofálně a říkám si, že to bude jen lepší a konečně vysvitne sluníčko. Kamarádi mě opouštějí a tak dále a dále. Míš to moc pěkně napsane :) ... a btw nedáme vzájemný follow stránek? :)
    http://nanaberries.blogspot.cz/

    OdpovědětVymazat
  8. Neboj, jednou to bude všechno nechutně růžový a všichni ti to budeme závidět. :)) Chce to opravdu jen čas... užívej si to, že jsi zatím sama. :) Jsou chvíle, kdy bych si to s tebou hned vyměnila. ;) Drž se... a doufám, že to nebude trvat dlouho a ty budeš konečně šťastná! Zasloužíš si to. :* :)

    OdpovědětVymazat
  9. Přesně jak píšeš- jsi silnější a silnější.. a já ti moc přeju, abys brzy to všechno nechutně růžový měla! :) Ono to přijde, když to člověk nejméně čeká! :)

    OdpovědětVymazat
  10. Po rozchodu jsem si říkala "proč se to stalo, vždyť on byl ten pravý"...hmm..těžko, jenom jsem si něco nalhávala a až teď, o víc jak rok později, si uvědomuju, že rozchod bylo to nejlepší, co mě mohlo potkat.
    Potkala jsem dalšího - pro mě naprosto ideálního, který mě donutil přehodnotit všechno, co jsem doposud cítila - nejsme spolu, ale můj mozek i srdce říká "patříš k němu" :D A tak čekám a uvidím, co bude:)) Věřím, že nás všechny čeká něco lepšího, něco vysněného, něco z čeho se nám doslova zamotá hlava:)

    ...Instantní krása...

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jee, Kači, to mě hrozně těší :)) a strašně moc držím palce, aby to vyšlo!! :)

      Vymazat

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

#Recenze: lak na vlasy Cien professional

Nutno předem poznamenat, že laky na vlasy příliš nepoužívám. Většinou je mám od toho, aby si " přilepila " odstávající části baby vlásků k hlavě nebo zamezila jejich nenápadnému vytrčení se z účesu. Pro tento účel je dostačující jakýkoli lak na vlasy. Jednou za čas ale udělám náročnější zátěžovou zkoušku - navlním vlasy a požaduji, aby mi navlněné vydržely celý den, aniž bych na ně musela vystříkat celý flakon laku na vlasy. Nechci si z vlasů dělat nepohyblivou paruku - potřebuji, aby se vlasy hýbaly, dýchaly, ale zároveň na nich vydržely hezké andělské lokny. Cien professional lak na vlasy s keratinem - pro větší objem. Mnou recenzovaný lak na vlasy má vol. 3 . Já většinou používám 4 nebo 5, takže tohle pro mě byl docela nízký kalibr - a musím poznamenat, že se asi zase vrátím k vyšším číslům, protože trojka mi vlny rozhodně neudržela ani pár hodin. To jen tak mimo, pro lidi, kteří mají stejné požadavky jako já. Co ale tento lak opravdu slibuje? Ud

Když miluješ, tak celým srdcem

Myslím, že je na čase napsat další oslavný článek.. M oje mamka minulý týden oslavila čtyřicetiny - ano, jí je čerstvých 40, mně čerstvých 22 - měla mě, když byla ještě veeeelmi mladá. Vlastně, kdybych se pomamila, měla bych v tuhle chvíli už skoro pětileté dítě (prooooč jsem se nepomamila?) V iděli jste seriál Gilmorova děvčata ? Já ho teď sjíždím pravidelně od začátku do konce a musím konstatovat jednu věc - jsem jedna z mála lidí, kteří nemusí závidět úžasný vztah Lorelai a Rory - protože já si celý život tenhle vztah prožívám. K dyž bylo mamce tolik, kolik je teď mně, musela opustit mého otce - po velmi těžkých chvílích, které jsme si s ním prožily - on život s alkoholikem není peříčko. Ve 22 letech zůstala sama se čtyřletým dítětem - a přesto mi nikdy nic nechybělo a byla jsem šťastné děcko, jako všechny ostatní, které měly rodinu úplnou. Samozřejmě hrozně moc vděčíme také babičkám a dědečkům, kteří pomáhali, jak jen se dalo. Stejně ale nepřestanu nikdy obdivovat mamku za

Sex bez lásky je jako drink, který nijak nechutná, ale uhasí žízeň

V e 14letech jsem potkala svou pravou lásku.. Teda, tehdy jsem si to aspoň myslela. Má pravá láska trvala 6let a poté skončila tak, jak všechny pravé lásky dvou puberťáků končí. Každopádně to byl logicky první kluk, se kterým jsem se vyspala. No a šest let jsem žila v domění, že to taky bude jediný.. Loni v srpnu jsem dostala na výběr- buď vyzkoušet i něco jiného a nebo být až do smrti v celibátu (to jsem samozřejmě nemohla tušit, že se s Jediným vyspím za půl roku zase) . No tak, nejsem magor a vybrala jsem si samozřejmě možnost A . Spíš bych řekla, že se mi splašily hormony a já jsem chtěla dohnat to, co jsem nestihla v pubertě. Přišly jednorázovky. Všechny byly se vším všudy - tedy párty, alkohol, opilost, žádný kondom, stresy z těhotenství ... No, chtěla jsem si to užít do poslední kapky. Loni na Silvestra to dospělo ke svému vrcholu a já se vyspala s člověkem, kterého jsem vůbec neznala (a ještě jsem ho, chudáka, ani nenechala udělat se - taková jsem byla mrcha myslící jen na