Přeskočit na hlavní obsah

'Till we die




Obloha se stále pročišťuje..
Člověk má v životě chvíle, kdy je nahoře a lítá v oblacích, je šťastný a věří, že mu patří celý svět. Jenže bohužel, život je i někdy krutý a občas nás zastihnou i složité situace, těžké časy a smutné události. Všichni to tak máme – ať jsme jakkoli rozdílní a originální, přece jen jsme lidi, co žijí na jedné planetě, na které to chodí tak, že jednou jsme nahoře a jednou dole. A já se teď snažím po těžkých dobách držet co nejvýše, protože teď je na to ideální situace – může se stát, že poletím na držku dolů, ale taky můžu vzlétnout ještě výš. Takhle to u mě chodí už 23 let – a 20 let z toho se mnou v oblacích lítá jedna krásná osůbka s velkýma modrýma kukadlama a ještě větším srdcem. Napsala jsem to špatně – to díky ní umím lítat. Já jsem letadlo a všechny události, které jsem zažila, jsou mým motorem – ale ona je ta nejdůležitější součást, která mě zvedne do výšky – bez ní by to letadlo nikdy nevzlétlo. A ve chvílích, kdy se vypne motor a letadlo padá volným pádem do hlubin, mě tahle její síla stále drží nad zemí.


..nikdy jsem nepřestal cítit, že rodina je víc než krevní pouto.
Úryvek, který se objevuje v mé oblíbené písničce od Slipknotů (pustit povinně k četbě článku). Nějakou dobu jsem přemýšlela, co je tím myšleno, nedávalo mi to smysl. A v jednu chvíli mi to zcela došlo. Každý jsme se narodili do nějaké rodiny – to ale ještě neznamená, že k sobě máme pravé pouto – spousta sourozenců si nerozumí, nemusí si rozumět ani děti s rodiči, protože jsou až moc rozdílní, mají jiné názory, jiný pohled na svět. Stačí jim, když se vidí jednou za rok na svátek a pak o sobě nemusí několik měsíců zase nic vědět. Ale já mám v životě člověka, se kterým mě sice žádné pokrevní pouto nepojí, ale i tak vím, že jsme jedné krve. Vím, že bych pro tohoto člověka dokázala udělat cokoli na světě, vložila bych jí do rukou vlastní život, a nebo jej obětovala, jen kdybych mohla zajistit této osobě štěstí. Protože ať už jsem kdekoli, když je se mnou ona, tak vím, že tam jsem doma a jsem tam s rodinou.

Nepokračuj beze mě…
Trávíme spolu téměř každý den a když spolu náhodou nejsme, přece jen jsme ve 100% kontaktu. Víme o sobě vše, známe ty nejhorší a nejlepší vlastnosti, byly jsme spolu na dně i vzhůru, známe své vrtochy, špatné dny.. máme si pořád co říct, ale umíme spolu i v pravou chvíli mlčet.. dosáhly jsme nejvyššího vrcholu přátelství, jakého jsme mohly. Někteří lidé nám životy jen projdou, někteří se do nich dostanou a zůstanou v nich delší dobu – ona je v tom mém už od začátku a můžu si být naprosto jistá, že v něm bude navždy! Protože bez ní by to už nebyl MŮJ ŽIVOT!

Komentáře

  1. To je tak krásný...
    Je úžasný mít někoho takového, protože pak člověk na nic nikdy není sám... jsem ráda, že máš svojí spřízněnou duši!
    Jsi talent, umíš nádherně popsat věci, které by mnozí z nás popsat takovým způsobem nedokázali. ;)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Joo, jsem z něj docela hotová. :)) Asi se o něm v tom článku zmiňuju docela často, co? :D

      Vymazat
  2. Čtu to po několikáté.. a pořád mám slzy v očích. Došla mi slova. Myslím ale, že tady jsou zbytečná ♥ T.

    OdpovědětVymazat

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

#Recenze: lak na vlasy Cien professional

Nutno předem poznamenat, že laky na vlasy příliš nepoužívám. Většinou je mám od toho, aby si " přilepila " odstávající části baby vlásků k hlavě nebo zamezila jejich nenápadnému vytrčení se z účesu. Pro tento účel je dostačující jakýkoli lak na vlasy. Jednou za čas ale udělám náročnější zátěžovou zkoušku - navlním vlasy a požaduji, aby mi navlněné vydržely celý den, aniž bych na ně musela vystříkat celý flakon laku na vlasy. Nechci si z vlasů dělat nepohyblivou paruku - potřebuji, aby se vlasy hýbaly, dýchaly, ale zároveň na nich vydržely hezké andělské lokny. Cien professional lak na vlasy s keratinem - pro větší objem. Mnou recenzovaný lak na vlasy má vol. 3 . Já většinou používám 4 nebo 5, takže tohle pro mě byl docela nízký kalibr - a musím poznamenat, že se asi zase vrátím k vyšším číslům, protože trojka mi vlny rozhodně neudržela ani pár hodin. To jen tak mimo, pro lidi, kteří mají stejné požadavky jako já. Co ale tento lak opravdu slibuje? Ud

Když miluješ, tak celým srdcem

Myslím, že je na čase napsat další oslavný článek.. M oje mamka minulý týden oslavila čtyřicetiny - ano, jí je čerstvých 40, mně čerstvých 22 - měla mě, když byla ještě veeeelmi mladá. Vlastně, kdybych se pomamila, měla bych v tuhle chvíli už skoro pětileté dítě (prooooč jsem se nepomamila?) V iděli jste seriál Gilmorova děvčata ? Já ho teď sjíždím pravidelně od začátku do konce a musím konstatovat jednu věc - jsem jedna z mála lidí, kteří nemusí závidět úžasný vztah Lorelai a Rory - protože já si celý život tenhle vztah prožívám. K dyž bylo mamce tolik, kolik je teď mně, musela opustit mého otce - po velmi těžkých chvílích, které jsme si s ním prožily - on život s alkoholikem není peříčko. Ve 22 letech zůstala sama se čtyřletým dítětem - a přesto mi nikdy nic nechybělo a byla jsem šťastné děcko, jako všechny ostatní, které měly rodinu úplnou. Samozřejmě hrozně moc vděčíme také babičkám a dědečkům, kteří pomáhali, jak jen se dalo. Stejně ale nepřestanu nikdy obdivovat mamku za

Sex bez lásky je jako drink, který nijak nechutná, ale uhasí žízeň

V e 14letech jsem potkala svou pravou lásku.. Teda, tehdy jsem si to aspoň myslela. Má pravá láska trvala 6let a poté skončila tak, jak všechny pravé lásky dvou puberťáků končí. Každopádně to byl logicky první kluk, se kterým jsem se vyspala. No a šest let jsem žila v domění, že to taky bude jediný.. Loni v srpnu jsem dostala na výběr- buď vyzkoušet i něco jiného a nebo být až do smrti v celibátu (to jsem samozřejmě nemohla tušit, že se s Jediným vyspím za půl roku zase) . No tak, nejsem magor a vybrala jsem si samozřejmě možnost A . Spíš bych řekla, že se mi splašily hormony a já jsem chtěla dohnat to, co jsem nestihla v pubertě. Přišly jednorázovky. Všechny byly se vším všudy - tedy párty, alkohol, opilost, žádný kondom, stresy z těhotenství ... No, chtěla jsem si to užít do poslední kapky. Loni na Silvestra to dospělo ke svému vrcholu a já se vyspala s člověkem, kterého jsem vůbec neznala (a ještě jsem ho, chudáka, ani nenechala udělat se - taková jsem byla mrcha myslící jen na