Přeskočit na hlavní obsah

Penzion Růžový přístav - Debbie Macomberová

Jo Marie Rose ztratila po roce manželství svou životní lásku - jejího manžela zabili v Afganistánu. Aby dokázala dál žít, odejde z práce i z města, ve kterém žila - a z manželovy pojistky zakoupí malý penzion, který pojmenuje Růžový přístav.
Prvním hostel je Joshua, který z města Cedar Cove odešel proto, že po smrti matky jej nevlastní otec vyhodil z domu. Teď starý pán umírá a ačkoli si to nikdy nepřizná, Joshe potřebuje, jakožto posledního žijícího příbuzného.
Druhým hostem je Abby, která také před lety odešla z města - na střední škole zavinila autonehodu, při které zemřela její nejlepší kamarádka Angela. Abby od té doby žije s hrozným pocitem viny a s nikým se nedokáže sblížit. Do města se vrací jen proto, že se její bratr žení.
Zdá se, že penzion je místem hojení srdcí - Jo Marie najde opět svůj vnitřní klid a plně se oddá role hostitelky, Josh se usmíří se svým nevlastním otcem ještě před tím, než starý pán zemře a Abby zjistí, že už ji nikdo neviní z nehody, která se stala před lety a její břímě spadne. Všichni také najdou nové lásky.

Takové knížky už moc nečtu, protože se v nich vlastně skoro nic neděje, ale potřebovala jsem aspoň na pár dní vypnout a tohle byla naprosto ideální a nenáročná kniha.


Komentáře

  1. ja takéto knihy tiež nečítam ale keby som ju mala niekde doma a ako ty píšeš potrebovala by som vypnúť siahla by som po nej :)

    OdpovědětVymazat

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

#Recenze: Franck Provost Paris shampoo

Díky drogerii Rossmann je ta naše malá zemička zase o něco víc světovější. Proto tam tak ráda chodím (teda teď tam chodím hlavně proto, že sbírám bodíky na plyšáka a hrníček s Bezzubkou *haha*). Ale zpět k tématu - před pár měsíci se v Rossmannovi poprvé objevila vlasová kosmetika značky Franck Provost, která byla doposud dostupná pouze ve Franckově rodné domovině, jíž je Francie. Muž, jehož jméno tato značka nosí, už je pán pokročilého věku, konkrétně je mu bude za měsíc 71 let.. No co, u chlapů se takové věci zveřejňovat můžou! Během jeho života mu pod rukami prošlo obrovské množství světových modelek, kterým dokázal udělat s vlasama hotové zázraky. No a díky tomu by to měl být muž všeho znalý. Tudíž jsem doufala, že jeho vlasová kosmetika udělá zázraky také na mé hlavě.
Vybrala jsem si šampón s oranžovým srdíčkem, který je určen pro velmi suché a poškozené vlasy - protože buďme upřímní, v té době to pořád s mým vlasovým porostem nevypadalo úplně dobře. Samozřejmě je u nás dostupných…

Když jsou oba pod vobraz

My máme s Bohémem vlastně docela harmonický vztah. Hádáme se jen málokdy. Když mě někdy naštve, tak jsem vždy chvilku protivná, protože v duchu zuřím, ale po nějaké době to v sobě pochroupám a zapomenu na to. A nebo mu řeknu, že mě pěkně štve a on nahodí pohled nešťastného štěněte a je hned vše v pohodě. A když už dojde k hádce, tak se na sebe nikdy nedokážeme mračit moc dlouho. Nutno podotknout, že v 90% případů ty ledy prolomí on, za což ho opravdu zbožňuji! Problém nastává, když se jdeme spolu opíjet. Abyste to chápali, když jsme opilí, tak reagujeme oba dva stejně - přehnaně a dost ostře. A taky nám v tu chvíli všechno vadí. "Vždycky, když jsme s mužem v hospodě, tak se smějeme všem těm opilým hádajícím se párům. Protože se vždy někdo takový najde. A my jsme pořád v pohodě a jen se smějeme.." ..No a my jsme zase vždy ti hádající se, kteří jsou všechno, jen ne v pohodě. Docela dobře ještě zvládáme unést situace, kdy jeden je opilý a ten druhý ne. Ten první zmiňovaný vyrypu…

Deset let jak půlhodina

Pokud ve svém životě poznáte člověka, se kterým si máte hned od začátku toho spoustu co říct a připadáte si, že se znáte spoustu let a že můžete mluvit o jakémkoli tématu, je to docela zázrak. Já jsem osoba, která když pozná někoho nového, spíše poslouchá, než by mluvila. Postupem času se to ale přelévá, jako písek v hodinách, směrem na mou stranu. A když danou osobu znám už nějaký ten pátek, dokážu mluvit a mluvit klidně jen já. Docela často pak slyším větu: "Kde jsou ty doby, kdy jsi moc nemluvila."
Přesně takto jsem to měla i s Bohémem. Často mi říká, že když jsme spolu byli na prvním randíčku, skoro vůbec jsem nemluvila a on si myslel, že se s ním hrozně nudím *haha*. Není to pravda, já to tak prostě mám. Je to má taktika zkoumání člověka. Jak se vyjadřuje, o čem mluví, jak se chová, která témata nadhazuje atd. Ve skutečnosti jsem se s ním nenudila ani trochu. Je to totiž naštěstí člověk, který dokáže z rozmazaného hovínka uplácat kuličku. Dokáže prostě mluvit o všem a po…