čtvrtek 26. února 2015

Věř, že můžeš, a jsi rázem na půli cesty k cíli

Už od malička jsem byla snílek. Praktiky své fantazie jsem často uplatňovala na idolech opačného pohlaví. Myslím, že to začalo někdy ve dvanácti kdy jsem poprvé viděla Pána Prstenů a neustále si představovala, že se setkám s Legolasem, který mě odnese do elfí říše. Jaké zklamání nastalo, když jsem zjistila, že Legolas neexistuje, místo něj zde přebývá pouze nějaký Oralndo Bloom. No co, od čeho jsou sny - Orlando může mít bratra Legolase, který si pro mě přijede a odnese ... Tahle má úchylka pokračovala Billem z Tokio Hotel, se kterým jsem se samozřejmě měla také jednou setkat a prožít s ním šťastný život. Nojo, už od malička jsem nebyla žádný troškař a sahala jsem vysoko. Poté jsem takhle fungovala i nadále (ovšem už s klukama žijícíma kolem mě), až dokud jsem nepotkala Trapiče - s tím se mi začaly všechny dokonalé sny plnit. Ať už to s tím dopadlo jakkoli, jedno musím podotknout - vše, co jsem si do té doby vysnila, se mi s ním splnilo. To ale neznamená, že jsem snít přestala - ba naopak, byla jsem ve svých tužbách a snách čím dál odvážnější.. Pravdou je, že Trapič mě od toho nijak neodrazoval, nevědomky mě v tom spíše podporoval - když jsem snila o společném bydlení, jal se na netu vybírat byt.. Když jsem se rozhodovala, kde se budem brát, nebál se o tom se mnou diskutovat.. Občas, když to s námi bylo nahnuté, představovala jsem si, že se rozejdeme, ale nakonec se k sobě zase vrátíme- přece se milujem. A pak najednou byly všechny mé sny jednorázově bez milosti utnuty! Teda až na představu, že se rozejdeme, ta se splnila. A můžu říct jedno - tak jak všechny splněné sny byly 2x nádhernější než představy, tak tohle bylo 100x horší, než mě mohlo napadnout.
A jak jsem se zachránila od toho, aby mě ta vnitřní hrůza navždy nesežrala? Zase jsem utekla do říše snů. Nevyšlo to? No co, tohle zřejmě nebyl ten pravý, ten se teprve ukáže a s ním bude vše ještě mnohem lepší, než to bylo do teď. Přijde někdo, kdo mě bude opravdu milovat a bez koho nebudu moci žít.. Tyhle sny mi ale nevydržely moc dlouho, protože nastala zbrklá realita. Celý následující rok se toho dělo tolik, že jsem neměla čas snít. A hlavně jsem si snít zakazovala, protože člověk se pak moc upíná na fantazii a realitou je zklamaný. Taky jsem zjistila, že kdykoli jsem se odvážila zase fantazírovat, zahrnout svého aktuálního idola do některých mých představ, nastal bod zlomu, kdy se vše nějakým způsobem podělalo. A tak jsem tuhle obvyklou činnost ze svého života vytěsnila.
Ale před pár týdny jsem skončila se všemi chlapy, protože jsem zjistila, že asi potřebuju řádnou dovolenou! Nemůžu skákat z jednoho románku do druhého a čekat, že se z něj vyklube něco víc, když to zatím vlastně ani nechci, protože mé srdce je stále ještě strašně pochroumané a bolavé. A kromě klidu a samoty jsem si naordinovala také ještě jednu léčebnou kúru - SNĚNÍ.. Protože věřím, že jak nadejde ten správný čas, mé sny se opět stanou skutečností.

P.S. Tenhle článek měl být původně uplně o něčem jiném.. Ale nějak jsem psala a psala, až jsem se dostala na konec...
Ale o původní záměr nezůstanete ochuzeni ten si nechám na jindy. Jen budu muset vymyslet nový začátek - což nesnáším, protože jen první věty ukáží kvalitu zbylé slátaniny.

15 komentářů:

  1. Co víme, třeba se jednou ukáže, že sny jsou jedinou realitou, kterou máme, a domnělá realita je pouhým zlým přeludem... ;-)

    OdpovědětVymazat
  2. y vieš že týmto článkom mi práve vidíš do duše ... tiež som snílek, vždy som bola a aj napriek všetkému čo sa mi v mojich snoch nevydarilo ním pravdepodobne vždy budem .. hlavne čo sa vzťahov týka, lebo verím že ten pravý na mňa niekde čaká a už sa neviem dočkať :) raz som čítala jeden citát ktorý mi ostal v pameti: mysli na to aká šťastná budeš s tým pravým keď už s tým nepravím si bola nad hranicami šťastia ... tiež som si včera uvedomila že budem potrebovať pauzu lebo som nedávno spoznala a začala sa stretávať s jedným fajn chlapcom ale tie moje boľavé spomienky na predchádzajúci vzťah tu ešte vždy sú a preto do toho nemôžem hneď skočiť nanovo som zástankyňa toho že pokiaľ človek nie je vyrovnaný a šťastný sam zo sebou nemôže si byť istý či si toho druhého k sebe vyberá kvoli laske alebo kvoli samote .. tak uvidíme ako to s námi nakoniec skonči :D

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ano ano, přesně takto jsem to měla ja.. hned po rozchodě jsem se vždy vrhla do nového vztahu - ti kluci byli hodní, krásní, pozorní... ale pak jsem zjistila, že můžou být jakcí chcou, ještě na ně nejsem připravená ;) takže asi je opravdu na čase být chvilku sám i když to mužské objetí občas chybí :( ale nadruhou stranu, člověk nemusí řešit partnerské problémy (hledejme hlavně pozitiva:D)..
      A ten citát je naprosto úžasný!!

      Vymazat
  3. Chlapi jsou zmr**, radši buď s holkou. :)

    OdpovědětVymazat
  4. Jako bych četla vlastní myšlenky! Jsem snílek, tak velký, že jsem si schopná vysnít cokoliv. Jsem romantik. Utápím se v romantických představách, které mají se skutečností pramálo společného. Už od svého mládí toužím po tom, že jednou příjdu domů a u dveří bude obrovská kytice růží - od něj (ať už je tím někým kdokoliv - časy se mění a muži v mém životě taky). Toužím, že vkročím do baru - potkám ho a on okouzlen mým šarmem si uvědomí, že se mnou vlastně chce být. Celý život si ve své hlavě vytvářím určité představy a sny, ale když jde o realitu, domýšlím si jenom ty nejkatastrofálnější scénáře (které se ale naplňují daleko častěji, než to, co si vysním:(
    ...//Instantní krása//...

    OdpovědětVymazat
  5. Moc krásný článek!!! :-)) S romatikou souhlasím, i já jsem taková :D

    OdpovědětVymazat
  6. Udělala jsi dobře, chlapi jen vysávají energii a raději si užívej volnosti dokud to jde. :D

    OdpovědětVymazat
  7. Nádherně napsané, romantika je i moje slabá stránka. Jen..., čím jsem starší, tím víc je jakoby lidem na obtíž!:-( Dokonce jsem na ní už 2x doplatila. Ale věřit se v ní má, je krásná, tak proč jí kvůli někomu jinému pohřbít?

    OdpovědětVymazat
  8. Jo, taky jsem měla své vysněné herce, zpěváky a od 10 let prince Harryho :D Měla jsem v hlavě ideál a všechny kluky jsem s tím svým ideálem srovnávala. Největší blbost na světě! Ale na to si člověk musí přijít sám, i třeba v těch 20. Každopádně snění není špatné, je to takový malý únik od reality, který je vždy potřeba! :)
    Užívej single života!

    OdpovědětVymazat
  9. Ooooo ja som bola do Aragorna a Toma Kaulitza :D To by sme si ich pekne podelili. Neviem či nie je fakt najlepšie v jednej chvíli sa na všetko vykašľat a nechať čas nech plynie...byť sama má niektoré skvelé výhody :)

    OdpovědětVymazat
  10. Já tak nějak ty svoje sny od reality odděluji, sním moc ráda a pořád, a je mou velikou zálibou odbíhat od reality, ale funguje to jako dva oddělené světy, které ani nechci propojit.

    OdpovědětVymazat
  11. Taky jsem byla od malička snílek... ale zdá se mi, že čím jsem starší.... tím sním míň. Realita totiž bývá často naprosto jiná a člověk je opravdu potom zbytečně zklamaný.
    Čas od času je ale takový únik z reality fajn. :)

    OdpovědětVymazat
  12. Chvilkama si připadám, jak kdybych četla své myšlenky.. krásně napsáno

    PS: U mě na blogu práve probíhá GIVEAWAY!:)
    www.lovies47.cz

    OdpovědětVymazat
  13. Jsem nenapravitelný snílek... věřím... já věřím...
    ... krásně si to napsala, klobouk dolů :)

    OdpovědětVymazat
  14. Poslední dobou mám pocit, že sny by se měly trochu svazovat. Dopřát si je jen občas, asi jako zákusek ke kafi, ale být nohama na zemi. Snít je dobré, protože nás udržuje v naději - ale jenom snít, je špatné, protože tohle nás odvádí od skutečného života.
    Nechci tady s tím komentářem působit jako moralistka, myslím, že sis toho "užila" víc než bys chtěla, jen jsem napsala svůj názor.
    Přesto všechno ti přeji, aby tvé sny nezmizely, neztratily se, ani nebyly rozbity někým jiným.

    OdpovědětVymazat