čtvrtek 19. března 2015

Otrokyně sadistů, Marně jsem volala o pomoc, nikdo mi nevěřil - Silvia K.

 Příběh, který v 80. letech minulého století rozvířil hladinu německých sdělovacích prostředků a jehož ohlasy se dostaly i k nám. Šestnáctiletá Silvia byla unesena perverzním manželským párem, držena 15 měsíců v zajetí ve sklepě a sadisticky týrána. (cbdb) ... Po jejím propuštění se vdá za muže, který ji fyzicky i psychicky ubližuje a díky němuž se nakonec stane narkomankou. Nakonec to dojde tak daleko, že jsou jí odebrány obě děti a Silvia je zavřená ve vězení. Dnes se snaží uspořádat si vlastní život a získat děti opět do péče.

Tuhle knihu je těžké posuzovat.. Na jednu stranu bylo PŘÍŠERNÉ číst, co Silvia zažívala více jak rok zavřená ve sklepě. Ovšem na druhou stranu, ona nikdy nevedla spořádaný život a za spoustu věcí, které se jí děly, si zřejmě může sama. Nikdo ji nenutil být s chlapem, který ji mlátil, nikdo ji nenutil začít fetovat (zvlášť když měla doma 2 děcka!).. Chápu, že po tom, co si prožila, asi nebylo lehké vrátit se zpět do normálního života, ale její rodina se jí snažila maximálně pomoci - jenže ona se k nim opět obrátila zády a šla si svou vlastní, dost špatně zvolenou, cestou.

3 komentáře:

  1. Někteří lidé si za svůj osud opravdu nemohou, díky shodám náhod se můžou dostat do maléru. Ale některých mi zas až tak líto není, asi jako této mladé ženy. Únos je hrozná věc, týrání také - za to nemohla, ale to ostatní? Mohla se dát do kupy, mohla si uspořádat život dřív, než jí vzali děti. A kdyby jí ty děti vrátili, jak dlouho by její dobré úmysly vydržely?
    Kniha mohla být zajímavá, ale asi bych ji nečetla. Už proto, že hlavní postava je mi nesympatická...

    OdpovědětVymazat
  2. Mně zas je sympatická, aspoň nějaký vzrůšo a smutné konce jsou lidem vlastní. :)

    OdpovědětVymazat
  3. Začiatok knihy bol dobrý, ale ku koncu mi stúpal adrenalín. Niektorým ľuďom sa nedá pomôcť. Treba si to stále pripomínať. Ešteže nedostala to odškodné, by dopadla ešte horšie...

    OdpovědětVymazat