Přeskočit na hlavní obsah

Naprostý cizinec, V moci tyrana - Kay Schubach

Kay má skvělou práci, kde se setkává se spoustou hvězd, přítele, který ji miluje - a přesto není šťastná. Všímá si faktu, že ve vztahu jim to neklape, tak jak by si představovala a to z jediného důvodu - její přítel se nechce posunout dál, nechce s ní mít dítě. A proto nedokáže odmítnout šarmatního a sebevědomého muže, se kterým se setkává v kavárně. Začíná si s ním vášnivý románek, kterému následuje opuštění přítele a nastěhování se do společného bytu. Zde se ovšem z dokonalého chlapa stává psychopat, násilník a téměř i vrah. Zatímco Kay se mění ze sebejisté ženy v trosku, která se stále upíná k představě, že jej dokáže změnit. Poté, co ztratí vše, se rozhodne vzchopit, uteče k rodičům a snaží se znovu postavit na vlastní nohy. Nakonec se jí to podaří, ovšem k tomu, aby svého partnera udala soudu, nemá odvahu. Naštěstí ji má jeho další partnerka, která si s ním zakouší stejná muka, jako kdysi Kay - je odsouzen k vězení.

Už ve chvíli, kdy Kay začala popisovat chování svého idola, jsem si říkala, jak může být tak nehorázně blbá a nevidět ten fakt, že je to pěkný šmejd a lhář. Nojo, láska asi udělala své.. Taky je asi pravda to, co na konci spisovatelka píše - pořád se snažila v něm vidět svůj ideál, i když on se od něj hodně vzdaloval.. Chtěla si ho přetvořit podle svých představ, chtěla konečně mít to, co jí její bývalý přítel nedal. Bohužel si k tomu vybrala opravdu špatného chlapa.
Myslím, že spousta lidí si při čtení téhle knihy říká, jak to mohla trpět tak dlouho, odpouštět mu to všechno a věřit, že se napraví - taky jsem si to říkala, ale pak se nad tím na konci zamyslela. Tohle se mi naštěstí nikdy nestalo a doufám, že nikdy nestane, aby na mě přítel vztáhl ruku.. Nadruhou stranu, nechala jsem si furt dokola ubližovat jedním a tím samým člověkem a věřila jsem, že ho láska ke mně přece jen změní.. Neubližoval mi fyzicky, ale jizev mi udělal taky dost.. A stejně jsem ho stále omlouvala.. Láska je fakt brutálně slepá. Takže možná nemám právo Kay soudit, člověk nikdy neví, jak se bude chovat v určité situaci, až dokud se do ní nedostane.
Bylo taky hrozné číst, jak byla ke konci proti němu bezmocná. Ten chlap měl vše do puntíku promyšlené, naplánované a uměl v tom chodit.. Opravdu nebylo snadné se z jeho sítí dostat.

Komentáře

  1. Z dokonalého chlapa se stává psychopat. :D Tak ženské lásky končívají. :)

    OdpovědětVymazat
  2. :xx chápu proč s ním byla tak dlouho. Taky jsem se nechala zničit psychopatem, víš, že jdeš ke dnu, ale nedokážeš od něj odejít - protože on už se polepší/ změníš ho/je to tvoje chyba. Zároveň se mu toužíš pomstít zato, co ti dělá, ale nikdy to neuděláš, protože tě má v hrsti jako svou loutku.

    OdpovědětVymazat
  3. tkéto knihy niesu veľmi pre mňa, ale niekoho to určite zaujímať môže,ja radšej rozprávky, fantasy a vymyslené, krásne nezmysly :D :)

    Pozývam ťa do GIVEAWAY:
    http://byfoxygreen.blogspot.sk/2015/03/buy-or-win-5-giveaway.html

    OdpovědětVymazat
  4. ten komentár k tomu si napísala dobre a súhlasím s tým, nemali by sme ľudí súdiť a pýtať sa ako sa môžu správať ako sa správajú a odpúšťať veci ktoré odpúšťajú lebo sami nevieme ako by sme sa v daných situáciach zachovali :) po knižke síce tak skoro asi nesiahnem kedže ich mám v zozname ešte veľa ale vyzerá zaujímavo

    OdpovědětVymazat
  5. I Like your blog very much! I found your posts very interesting! And also I like your beautiful photos! I know that blog requires much time, but keep doing it!
    I’ll be happy to see you in my blog!)

    Diana Cloudlet
    http://www.dianacloudlet.com/

    OdpovědětVymazat

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

Kosti jsou věčné - Kathy Reichs

Shrnutí děje V domě Annaliese Rubensové jsou objeveny pozůstatky tří mrtvých nemluvňat - jedno je "čerstvé", z dalších dvou jsou už jen maličké mumie. A tak policie, společně se soudní antropoložkou Temperance Brennanovou, začnou pátrat po matce, která je schopna tak ohavného činu. Pátrání je zavede do prostředí prostituce, kde se v posledních letech Annaliese pohybovala, dokud se nerozhodla utéct zpět do svého domova, do severozápadní tundry Yellowknife - a tam se za ní vydává i Tempe se dvěma detektivy. Zde se objeví čtvrtá mumie novorozeněte. Co za matku dokáže toto udělat svému dítěti? Matka, která je psychicky postižená. Matka, které nakukali, že je nemocná a každé její dítě se narodí mrtvé. Matka, kterou někdo přímo před očima Tempe zastřelí dvěma ranami do hlavy. Vyšetřování matky-vražedkyně tím končí. A začíná vyšetřování matky-oběti. Vše je složitější, než se zdá a obětí v Yellowknife je čím dál více - a všichni jsou z jedné rodiny, příbuzní Annalieze. A všechny st…

V žáru zatmění měsíce

A je ze mě slaměná vdova. Celý tento týden jsem bez muže. Bez něj a téměř bez jakéhokoli kontaktu s ním. Přesto vím, že není zas tak daleko, že není pryč zas tak dlouho a že za chvíli se vrátí zpět. Můžu tak zjistit, jaké to bude, až za pár měsíců odjede pryč na pěkně dlouho. Za hranice, do jiného státu, jiné kultury, jiného světa. Na dlouhé měsíce, ve kterých se může stát cokoli. Kdy se jen tak lehce nevrátí. Blízko mě, věčně daleký. Věříte, že velká láska překonává i takové vzdálenosti a takovou dobu? Člověk se každým dnem mění, posouvá, vytváří nové názory a pohledy na svět. Jeden den jsem taková, další den můžu být úplně jiná. Záleží na situacích, které se nám postaví do cesty. Záleží na lidech, které poznáme. Na možnostech, které se objeví a my o nich budeme muset uvažovat a přemýšlet. Můj svět se stále mění, mění se lidé v něm a hlavně ti lidé, kteří jsou mi blízko. Tolik lidí, kterých jsem měla hluboko v srdci, už odešlo a já je ze srdce vyjmula. Už nepatří mezi ty, kteří se mno…

Deset let jak půlhodina

Pokud ve svém životě poznáte člověka, se kterým si máte hned od začátku toho spoustu co říct a připadáte si, že se znáte spoustu let a že můžete mluvit o jakémkoli tématu, je to docela zázrak. Já jsem osoba, která když pozná někoho nového, spíše poslouchá, než by mluvila. Postupem času se to ale přelévá, jako písek v hodinách, směrem na mou stranu. A když danou osobu znám už nějaký ten pátek, dokážu mluvit a mluvit klidně jen já. Docela často pak slyším větu: "Kde jsou ty doby, kdy jsi moc nemluvila."
Přesně takto jsem to měla i s Bohémem. Často mi říká, že když jsme spolu byli na prvním randíčku, skoro vůbec jsem nemluvila a on si myslel, že se s ním hrozně nudím *haha*. Není to pravda, já to tak prostě mám. Je to má taktika zkoumání člověka. Jak se vyjadřuje, o čem mluví, jak se chová, která témata nadhazuje atd. Ve skutečnosti jsem se s ním nenudila ani trochu. Je to totiž naštěstí člověk, který dokáže z rozmazaného hovínka uplácat kuličku. Dokáže prostě mluvit o všem a po…