Přeskočit na hlavní obsah

Plesy bývaly v minulosti výsadou šlechty


Pořád marně přemýšlím nad tím, který chytrák rozhodl, že plesová sezóna bude v zimním období - to byl určitě chlap. Já sice chápu, že když se chce člověk cítit jako v pohádce, tak k tomu potřebuje tu správnou zasněženou vánoční atmosféru... Ale chlapci, spadli jste někdy v zimě na ledu? Věřím tomu, že ačkoli jste měli pevnou zimní obuv, minimalně jednou v životě se vám taková nepříjemnost stala. A teď si představte, že my se musíme na takovém ledu udržet na 20cm jehlách - protože řekněme si to upřímně, balerínky jsou sice príma vynález, na který nedám dopustit, ale 98% žen chce jít na ples v pravých střevíčcích. Co kdyby totiž o půlnoci některá utíkala z plesu, aby ji náhodou zlá macecha nenachytala, jak trajdá někde mimo domov, zatímco má přebírat hrášek, a nechala na schodech balerínku? Princ by pak objížděl celé království s nějakou divnou botou, o které by ani nevěděl, z jaké strany ji dotyčné nasadit na nohu. A co kdyby ji nasadil špatnou stranou a čirou náhodou by padla jiné princezně? Pak by taková princezna seděla na trůnu s cizí botou a říkala by si, jakou má z prdele kliku.
Druhý takový problém se sněhem a ledem nastává ve chvíli, kdy chce někdo vypadat opravdu jako pravá princezna. Jako předloni já. Vzala jsem si nejkrásnější šaty, jaké jsem mohla, které jsem měla půjčené od pravé Popelky od Walta Disneyho a předpokládala, že budu nejkrásnější dívka na plese. Možná jsem byla, ale tenhle dojem dost kazil fakt, že šaty byly dlouhé, jak týden před výplatou a každou chvilku mi na ně někdo šlapal. A vždy to byl nějaký ohromný inteligent, který místo toho, aby z nich hned slezl, tak se zastavil a čuměl na mě.. Se mnou to samozřejmě vždy škublo směrem vzad a když se to stalo už tak po třetí, tak šaty přestaly být kouzelné a látka se začala trhat. Pak už jsem jen každou chvilku slyšela nepříjemný zvuk škubající se látky. Takže když jsem s nimi měla problém uvnitř sálu, umíte si představit, jak to vypadalo venku. Že jsem se skoro nevlezla do taxiku, o tom ani nemluvím. Ale z tohoto večera jsem si odnesla jedno ponaučení - mám hezké nohy a nemám nervy na dlouhé šaty - na ples už vždy jen s krátkými.
A ještě jeden poznatek ze spousty plesů, jimiž jsem si už prošla. Je velmi vtipné sledovat, jak chodí všechny slečny před takovýma akcema k holičce, kosmetičce, nehtařce a půjčují si ty nejkrásnější šaty jen proto, aby večer vypadaly úžasně - a opravdu je většina z nich nádherná - ale o pár hodin později tyhle kočičky najdete na záchodě s rozmazaným make-upem, za který daly 1000kč, jak blijí do záchodové mísy (a to ještě v tom lepším případě, spousta princezen to háže do umyvadla nebo někam do květináče). Děvčátka, já neříkám, že i mně už se někdy nestalo, že bych na akci dopadla špatně.. Ale přece jen, ples je trochu jiná událost, na které se vyplatí pít střídmě a odcházet skoro stejně krásné, jako jste přišly. Jednou jedinkrát se mi podařilo z plesu odcházet ve špatném stavu - ale to jen proto, že jsem ho probrečela kvůli svému bývalému příteli. A pokud se přece jen stane, že to třeba vaše kamarádka trochu přepískne, postarejte se o ni, vyvolejte dojem, že je všechno v cajku a posaďte ji do taxíku směr domov. Takhle jsme to udělali s mým Myšákem a myslím, že jsme jí uchovali velký kus důstojnosti.
Každopádně, já jsem obrovský milovník plesů - konečně můžu přestat skrývat svou královskou identitu a nahodit úbor princezen. Náležitě si to vždy užívám. A přesně za měsíc mě čeká první ples - sice s dost zvláštním plesovým tématem, ale i to je výzva a já se na něj moc těším.
Loni jsem taky poprvé chodila po plesech bez partnera (když nepočítam ten, kdy si Lhář hrál na to, jak se mnou chce být) a i když jsem se toho bála, hrozně jsem si to užila. Takže počítam s tím, že letos to bude to samé.. A třeba nějaký partner bude - a když ne, tak třeba se najde nějaký přímo na místě. Uvidíme uvidíme.
Tak holky, buďte princezny, já vám budu kralovat..

Komentáře

  1. strašně mě štvou plesy v zimě! miluju plesy ale vetsinou nosim koktejlky a to v sálu je vedro a dusno a vyjdete ven a máte pocit že vám všechen pot na čele zmrzne :D jinak supr článek!

    OdpovědětVymazat
  2. Holka, holka...opravdu si mě pobavila :D Nezbývá mi, než souhlasit...princezna nemůže být princeznou, když po pár hodinách plesu objímá záchodovou mísu, tahá jinou princeznu za vlasy a řve po ni hromady nadávek, protože alkohol prohlubuje žárlivost a druhá princezna se zrovna podívala na jejího prince či když sice jako princezna vypadá, ale po jediném kroku na jehlách, na kterých opravdu chodit neumí, se klátí k zemi.
    Osobně jsem názoru, že plesy by měly zůstat společenskou události na úrovni a každý by se měl ovládat. Pokud slečny nezvládají alkohol, neměly by moc pít, pokud neumí chodit na vysokých podpatkách, měly by volit nižší a pokud muži ze srdce plesy nenávidí, měli by zůstat doma anebo se aspoň snažit se pobavit. Není nic horšího, než když se všechny tyto plesové hrůzy spojí. Ženské se válí opilé po zemi, muži otráveně sedí a koukají a parket je plný ulomených podpatků..:D
    ...//Instantní krása//...

    OdpovědětVymazat
  3. Plesy jsou skvělé a možná právě i díky nim mám zimu ráda.

    OdpovědětVymazat
  4. Já se u toho článku tak nasmála :D skvěle napsané. Přesně na to jsem vždycky myslela - proč je sakra plesová sezóna v zimě a že to musel vymyslet chlap, ale já nad tím přemýšlela z trošku jiných důvodů. V zimě je prostě kosa a my mrznem ve střevíčkách a silonkách a ani ten kabát nám moc nepomůže, sníh, vlhko a mráz nám ničí make up i účes, no prostě děs... a chlapi si nasadí zavřené boty, oblek a kabát, je jim teplo, jsou v cajku... nervy mojeee :D.

    OdpovědětVymazat
  5. tiež som sa nad tým už zamýšľala prečo je práve v zime ale určite to má nejaký historický podnet :D .... čo sa tých topánok týka, na tej balerínke som sa celkom zasmiala že ani nebude vedieť z ktorej strany ju obuť :D .... no a k tým dievčať nemám čo dodať, ja osobne by som sa na plese opiť nedokázala lebo by som sa bála o šaty o to ako to vykryjem v tých topánkach a aj o to že by som pol večera strávila na záchode a vôbec si to neužila

    OdpovědětVymazat
  6. Skvěle píšeš! :-D Hrozně mě to pobavilo. Jinak s tebou úplně souhlasím. Plesy miluju, vždycky je to hrozně fajn :)

    OdpovědětVymazat
  7. Páááni, skvělý článek! :D Docela jsem se nasmála, i přesto, že je to všechno - bohužel - pravda. :))
    Nikdy mě ani nenapadlo přemýšlet nad tím, proč je plesová sezóna v zimě, ale máš pravdu! Proč? :D To by ženská určitě nevymyslela. :D Je to šíleně nepraktický.
    Jeee... já bych se asi zbláznila, kdyby mi lidi takhle ničily šaty na plese...
    Já chodím tedy jen na maturitní plesy... a je to přesně tak, jak popisuješ. :D Na záchodech se po pár hodinách válí holek. :D Všude jen opilí lidi... dneska už jsou holt ty plesy o něčem jiném - zvlášť tyhle maturitní. :D

    OdpovědětVymazat
  8. To mě docela pobavilo :D V dlouhých šatech půjdu letos poprvé, tak doufám, že to nějak zmáknu a neuslyším také zvuky párané látky :D

    OdpovědětVymazat
  9. Úplně s tebou souhlasím! Ples je nádherná ale nesmírně náročná záležitost. Spoustu lidí se tak přestává snažit a neřeší hlavně oblečení. Velmi často se i na takových akcích jako je ples setkávám s muži v teniskách nebo džínách a s ženami v kalhotách a rádoby společenských topech (třpytivé hrůzy od vietnamců). A to mě moc mrzí.

    OdpovědětVymazat
  10. Při výběru tanečních bot je nejdůležitější trpělivost. Každému sedí boty jinak a jejich výběr je velice individuální. Při zkoušení si tedy především dejte na čas, nespěchejte. \
    http://magazin.svetbot.cz/47-vyber-bot-pro-plesovou-sezonu-a-do-tanecnich.xhtml

    OdpovědětVymazat
  11. Ach bože, to byla určitě sama Závist, kdo ti šatičky pošlapal!

    p.s.:Viděla si se ještě do středy s Nejlepším? :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Moje milá Zítra,
      s Nejlepším jsem byla na posledním svařáku v pondělí a ve středu jsem mu šla mávat k vlaku..
      Už je po třech dnech cestování (5 přestupů) štastně na Novém Zélandu, je naprosto spokojený, mají tam 25°C, takže my tady můžeme jen závidět :)

      Vymazat
  12. čože, to je úplne mega dobre napísané, pobavilo, si super! :D

    OdpovědětVymazat

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

#Recenze: lak na vlasy Cien professional

Nutno předem poznamenat, že laky na vlasy příliš nepoužívám. Většinou je mám od toho, aby si " přilepila " odstávající části baby vlásků k hlavě nebo zamezila jejich nenápadnému vytrčení se z účesu. Pro tento účel je dostačující jakýkoli lak na vlasy. Jednou za čas ale udělám náročnější zátěžovou zkoušku - navlním vlasy a požaduji, aby mi navlněné vydržely celý den, aniž bych na ně musela vystříkat celý flakon laku na vlasy. Nechci si z vlasů dělat nepohyblivou paruku - potřebuji, aby se vlasy hýbaly, dýchaly, ale zároveň na nich vydržely hezké andělské lokny. Cien professional lak na vlasy s keratinem - pro větší objem. Mnou recenzovaný lak na vlasy má vol. 3 . Já většinou používám 4 nebo 5, takže tohle pro mě byl docela nízký kalibr - a musím poznamenat, že se asi zase vrátím k vyšším číslům, protože trojka mi vlny rozhodně neudržela ani pár hodin. To jen tak mimo, pro lidi, kteří mají stejné požadavky jako já. Co ale tento lak opravdu slibuje? Ud

Když miluješ, tak celým srdcem

Myslím, že je na čase napsat další oslavný článek.. M oje mamka minulý týden oslavila čtyřicetiny - ano, jí je čerstvých 40, mně čerstvých 22 - měla mě, když byla ještě veeeelmi mladá. Vlastně, kdybych se pomamila, měla bych v tuhle chvíli už skoro pětileté dítě (prooooč jsem se nepomamila?) V iděli jste seriál Gilmorova děvčata ? Já ho teď sjíždím pravidelně od začátku do konce a musím konstatovat jednu věc - jsem jedna z mála lidí, kteří nemusí závidět úžasný vztah Lorelai a Rory - protože já si celý život tenhle vztah prožívám. K dyž bylo mamce tolik, kolik je teď mně, musela opustit mého otce - po velmi těžkých chvílích, které jsme si s ním prožily - on život s alkoholikem není peříčko. Ve 22 letech zůstala sama se čtyřletým dítětem - a přesto mi nikdy nic nechybělo a byla jsem šťastné děcko, jako všechny ostatní, které měly rodinu úplnou. Samozřejmě hrozně moc vděčíme také babičkám a dědečkům, kteří pomáhali, jak jen se dalo. Stejně ale nepřestanu nikdy obdivovat mamku za

Sex bez lásky je jako drink, který nijak nechutná, ale uhasí žízeň

V e 14letech jsem potkala svou pravou lásku.. Teda, tehdy jsem si to aspoň myslela. Má pravá láska trvala 6let a poté skončila tak, jak všechny pravé lásky dvou puberťáků končí. Každopádně to byl logicky první kluk, se kterým jsem se vyspala. No a šest let jsem žila v domění, že to taky bude jediný.. Loni v srpnu jsem dostala na výběr- buď vyzkoušet i něco jiného a nebo být až do smrti v celibátu (to jsem samozřejmě nemohla tušit, že se s Jediným vyspím za půl roku zase) . No tak, nejsem magor a vybrala jsem si samozřejmě možnost A . Spíš bych řekla, že se mi splašily hormony a já jsem chtěla dohnat to, co jsem nestihla v pubertě. Přišly jednorázovky. Všechny byly se vším všudy - tedy párty, alkohol, opilost, žádný kondom, stresy z těhotenství ... No, chtěla jsem si to užít do poslední kapky. Loni na Silvestra to dospělo ke svému vrcholu a já se vyspala s člověkem, kterého jsem vůbec neznala (a ještě jsem ho, chudáka, ani nenechala udělat se - taková jsem byla mrcha myslící jen na