Plesy bývaly v minulosti výsadou šlechty

Pořád marně přemýšlím nad tím, který chytrák rozhodl, že plesová sezóna bude v zimním období - to byl určitě chlap. Já sice chápu, že když se chce člověk cítit jako v pohádce, tak k tomu potřebuje tu správnou zasněženou vánoční atmosféru... Ale chlapci, spadli jste někdy v zimě na ledu? Věřím tomu, že ačkoli jste měli pevnou zimní obuv, minimalně jednou v životě se vám taková nepříjemnost stala. A teď si představte, že my se musíme na takovém ledu udržet na 20cm jehlách - protože řekněme si to upřímně, balerínky jsou sice príma vynález, na který nedám dopustit, ale 98% žen chce jít na ples v pravých střevíčcích. Co kdyby totiž o půlnoci některá utíkala z plesu, aby ji náhodou zlá macecha nenachytala, jak trajdá někde mimo domov, zatímco má přebírat hrášek, a nechala na schodech balerínku? Princ by pak objížděl celé království s nějakou divnou botou, o které by ani nevěděl, z jaké strany ji dotyčné nasadit na nohu. A co kdyby ji nasadil špatnou stranou a čirou náhodou by padla jiné princezně? Pak by taková princezna seděla na trůnu s cizí botou a říkala by si, jakou má z prdele kliku.
Druhý takový problém se sněhem a ledem nastává ve chvíli, kdy chce někdo vypadat opravdu jako pravá princezna. Jako předloni já. Vzala jsem si nejkrásnější šaty, jaké jsem mohla, které jsem měla půjčené od pravé Popelky od Walta Disneyho a předpokládala, že budu nejkrásnější dívka na plese. Možná jsem byla, ale tenhle dojem dost kazil fakt, že šaty byly dlouhé, jak týden před výplatou a každou chvilku mi na ně někdo šlapal. A vždy to byl nějaký ohromný inteligent, který místo toho, aby z nich hned slezl, tak se zastavil a čuměl na mě.. Se mnou to samozřejmě vždy škublo směrem vzad a když se to stalo už tak po třetí, tak šaty přestaly být kouzelné a látka se začala trhat. Pak už jsem jen každou chvilku slyšela nepříjemný zvuk škubající se látky. Takže když jsem s nimi měla problém uvnitř sálu, umíte si představit, jak to vypadalo venku. Že jsem se skoro nevlezla do taxiku, o tom ani nemluvím. Ale z tohoto večera jsem si odnesla jedno ponaučení - mám hezké nohy a nemám nervy na dlouhé šaty - na ples už vždy jen s krátkými.
A ještě jeden poznatek ze spousty plesů, jimiž jsem si už prošla. Je velmi vtipné sledovat, jak chodí všechny slečny před takovýma akcema k holičce, kosmetičce, nehtařce a půjčují si ty nejkrásnější šaty jen proto, aby večer vypadaly úžasně - a opravdu je většina z nich nádherná - ale o pár hodin později tyhle kočičky najdete na záchodě s rozmazaným make-upem, za který daly 1000kč, jak blijí do záchodové mísy (a to ještě v tom lepším případě, spousta princezen to háže do umyvadla nebo někam do květináče). Děvčátka, já neříkám, že i mně už se někdy nestalo, že bych na akci dopadla špatně.. Ale přece jen, ples je trochu jiná událost, na které se vyplatí pít střídmě a odcházet skoro stejně krásné, jako jste přišly. Jednou jedinkrát se mi podařilo z plesu odcházet ve špatném stavu - ale to jen proto, že jsem ho probrečela kvůli svému bývalému příteli. A pokud se přece jen stane, že to třeba vaše kamarádka trochu přepískne, postarejte se o ni, vyvolejte dojem, že je všechno v cajku a posaďte ji do taxíku směr domov. Takhle jsme to udělali s mým Myšákem a myslím, že jsme jí uchovali velký kus důstojnosti.
Každopádně, já jsem obrovský milovník plesů - konečně můžu přestat skrývat svou královskou identitu a nahodit úbor princezen. Náležitě si to vždy užívám. A přesně za měsíc mě čeká první ples - sice s dost zvláštním plesovým tématem, ale i to je výzva a já se na něj moc těším.
Loni jsem taky poprvé chodila po plesech bez partnera (když nepočítam ten, kdy si Lhář hrál na to, jak se mnou chce být) a i když jsem se toho bála, hrozně jsem si to užila. Takže počítam s tím, že letos to bude to samé.. A třeba nějaký partner bude - a když ne, tak třeba se najde nějaký přímo na místě. Uvidíme uvidíme.
Tak holky, buďte princezny, já vám budu kralovat..