Přeskočit na hlavní obsah

MOTÝL!

Před dvěma lety jsem byla na koncertě mé oblíbené kapely The Rasmus. Před půl rokem na mé nejoblíbenější zahraniční Skillet. A do třetice všeho dobrého nejlepšího, ve středu přišel večer s velkým V a my s mou Nejmilovanější vyrazily na UDG - má nejoblíbenější česká skupina! Těšily jsme se na ně dva měsíce v kuse, každý den spamovaly FB jejich písničkama. "Naši přátele na FB se už musí těšit na to, jak bude po koncertě a my přestaneme konečně prudit." Omyl, teď začnu ještě mnohem víc!
Jako předskokana si kluci dovezli Voxela, kterého já osobně mám moc ráda, nejen proto, že má supr písničky, kytaru a klobouk, ale taky proto, že je to neskutečný sympaťák.. Až se rozvede, zamlouvám si ho já! Vadilo mi sice, že začal o půl hodiny později, než měl, to se mi nelíbilo hlavně proto, že Divocí Billové s Jelenama začali přesně a to jsou v téhle "branži" už o něco déle. Ale jinak to bylo supr, hodně na styl dalšího miláčka Toma Kluse, takže juuu. Ale nezahrál mou oblíbenou, tak má trochu vroubek - druhý vroubek je ten, že má dítě a nemá ho se mnou.

Po Voxelovi jsme měli pár minut na nabrání sil a vtrhli na podium UDG! Byli úžasní, skvělí, dokonalí a já je miluji ještě víc, než kdy dřív. Bála jsem se, že budou hrát jen ty nejznámnější písničky, což já radši posloucham ty neohrané neznámé - a oni mi je zahráli! "Tyjo, Beduína mi asi nezahrají." - "No, toho fakt ne." - "A jako třetí písničku dáme BEDUÍN!" V tu chvíli mi ke štěstí nic nechybělo.  Necelé dvě hodiny koncertu utekly jako nic a kluci už chtěli končit. Samozřejmě jsme je vypískali zpět, tak přidali ještě pár dalších, jako poslední nečekaně Hvězdáře. "Ten zpěvák se na nás při tom zpívání díval." - "Joo, já jsem to viděla!"

Kluci asi musí žít každý den z jedné párty do druhé, protože už na podiu byli trochu cinknutí - no bubeník uplně, jednou v půlce koncertu odešel čurat, podruhé mu zapadly sluchátka pod podium a nemohl hrát, no konec uplný. Každopadně, naše největší životní chyba byl odchod hned po koncertu z klubu. Další den jsme na FB zjistily, že UDeGeďáci tam pak s ostatníma ještě kalili. Mohly jsme si s Nemilovanější nabrnknout dvojčata Petra a Pavla. "Doufam, že si do příště nenajdou nějaké milenky." - "Neboj, od téhle středy budou kvůli nám uplné jeptišky až do doby, než nás zas uvidi." - "Tak to zase ne. Ono raději ať to někde zkusí, nejsem pak zvědavá na nějakou 2 minutovou show."
Ještě tři dny po tom žijeme jen tímhle koncertem, opět opakuji, že to bylo skvělé, dokonalé a božské! Chci je tady zase mít - nejlépe každý den!

Komentáře

  1. :DDD jooo! miluju mrkání na muzikanty :DDD (A proto jsem vždy v první, při nejhorším v druhé, řadě:DDD)

    OdpovědětVymazat
  2. Já sice nedokážu říct, jaké jsou mé nejoblíbenější skupiny, protože jich mám takových hooodně... ale ty, které jsi vyjmenovala, se mi moc líbí! Ať už The Rasmus, Skillet, nebo UDG. :)
    Voxel je taky super, jeho písničky mám taky moc ráda, jsou takový optimistický. :) A on je sympaťák, to s tebou musím souhlasit. :D
    "druhý vroubek je ten, že má dítě a nemá ho se mnou." - pobavilo. :D

    Na UDG jsem byla asi dvakrát. Díky tomu, že jezdí na fesťák, kam jezdím rok co rok. :D A na živo byli fakt tisíckrát lepší a taky jsem z nich byla úplně hotová. :D A Hvězdář je moje srdeční, u toho jsem skoro brečela, když jí zpívali a já stála v první řadě. :D :D
    Je super, že jsi si koncert tak užila! :)

    OdpovědětVymazat
  3. tak to je super že ste si to užili ja už by som tiež šla na nejaký koncert ... Skillet mám tiež rada, už som ich síce dlho nepočúvala ale pripomenula si mi ich tak si ich idem pustiť :D ...tiež sme raz s kamarátkou odišli po koncerte nášho obľúbenca a potom sme to ľutovali ale nabudúce sme rovnakú chybu nespravili a vypočula som si aj kompliment :D

    OdpovědětVymazat

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

Kosti jsou věčné - Kathy Reichs

Shrnutí děje V domě Annaliese Rubensové jsou objeveny pozůstatky tří mrtvých nemluvňat - jedno je "čerstvé", z dalších dvou jsou už jen maličké mumie. A tak policie, společně se soudní antropoložkou Temperance Brennanovou, začnou pátrat po matce, která je schopna tak ohavného činu. Pátrání je zavede do prostředí prostituce, kde se v posledních letech Annaliese pohybovala, dokud se nerozhodla utéct zpět do svého domova, do severozápadní tundry Yellowknife - a tam se za ní vydává i Tempe se dvěma detektivy. Zde se objeví čtvrtá mumie novorozeněte. Co za matku dokáže toto udělat svému dítěti? Matka, která je psychicky postižená. Matka, které nakukali, že je nemocná a každé její dítě se narodí mrtvé. Matka, kterou někdo přímo před očima Tempe zastřelí dvěma ranami do hlavy. Vyšetřování matky-vražedkyně tím končí. A začíná vyšetřování matky-oběti. Vše je složitější, než se zdá a obětí v Yellowknife je čím dál více - a všichni jsou z jedné rodiny, příbuzní Annalieze. A všechny st…

V žáru zatmění měsíce

A je ze mě slaměná vdova. Celý tento týden jsem bez muže. Bez něj a téměř bez jakéhokoli kontaktu s ním. Přesto vím, že není zas tak daleko, že není pryč zas tak dlouho a že za chvíli se vrátí zpět. Můžu tak zjistit, jaké to bude, až za pár měsíců odjede pryč na pěkně dlouho. Za hranice, do jiného státu, jiné kultury, jiného světa. Na dlouhé měsíce, ve kterých se může stát cokoli. Kdy se jen tak lehce nevrátí. Blízko mě, věčně daleký. Věříte, že velká láska překonává i takové vzdálenosti a takovou dobu? Člověk se každým dnem mění, posouvá, vytváří nové názory a pohledy na svět. Jeden den jsem taková, další den můžu být úplně jiná. Záleží na situacích, které se nám postaví do cesty. Záleží na lidech, které poznáme. Na možnostech, které se objeví a my o nich budeme muset uvažovat a přemýšlet. Můj svět se stále mění, mění se lidé v něm a hlavně ti lidé, kteří jsou mi blízko. Tolik lidí, kterých jsem měla hluboko v srdci, už odešlo a já je ze srdce vyjmula. Už nepatří mezi ty, kteří se mno…

V pasti - Lilja Sigurdardóttir

Shrnutí děje Sonja 2x měsíčně cestuje pod falešnou identitou do zahraničí, aby na Island propašovala drogy. Nedělá to dobrovolně, při rozvodovém řízení se ocitla v pasti. Je bez peněz, bez syna a každou vteřinou se vystavuje nebezpečí. Na letišti se vždy chová jako normální podnikatelka a jako všichni ostatní cestující - ale přesto, díky malinkým detailům, se na ni zaměří úž téměř vysloužilý zaměstnanec letištní kontroly. Sonja je nucena převážet stále větší množství kokainu a Bragi na ni při každém letu vyvíjí větší a větší nátlak. Do toho všeho se snaží Sonja vymyslet plán, jak se z pasti vymanit, aby mohla zažádat o opatrovnictví svého syna, kterého po rozvodu získal manžel. Snaží se být vzorovou matkou, přestože její manželství se rozpadlo proto, že se zamilovala do ženy. Do ženy, která je vyšetřována z bankovních machinací. Jak dlouho potrvá, než se z pasti vymaní?