Přeskočit na hlavní obsah

Co ty tady tak ležíš ?!

Jak se pozná, že jsi zamilovaná? - Tak, že jsem schopna celý týden myslet na jeden jediný krátký polibek..


Ačkoli nerada moralizuji nebo dělám přednášky, tenhle článek se ponese trochu v takovém duchu..
V sobotu oslavil můj milovaný bratránek 18 let a já (jakož jedna z nejdůležitějších žen jeho života, jak často říkam), jsem byla společně s Nejmilovanější-odpólovačem a Magnetem pozvána na oslavu. S těžkým srdcem musím konstatovat, že jsme tam opět byli nejstarší - to už se asi časem stane běžné. A po téhle oslavě jsme si možná začli trochu vážit naší životní vyrovnanosti, která přišla se stářím (samozřejmě nadsázka, zas nejsme o tolik starší a blbí jsme taky ještě dost).. Prožili jsme si typickou oslavu náctiletých.
Vše se neslo v duchu veselí, dokud nenastala půlnoc. Nebojte, nešli jsme vyvolávat duchy, i když bych se tomu vlastě vůbec nedivila.. Po půlnoci se musela Nejmilovanější ujmout Myšáka a udělat s ní několik koleček kolem hospody, protože jí bylo zle. Po chvíli se zdálo, že pochoový tábor mé Nejmilovanější zabral a mohla by si na tom založit živnost.. Myšák byla v cajku - ale asi jen na 5min, než šla objímat záchodovou mísu.. Ta se jí bohužel urputně bránila a vyhýbala, takže to nakonec bylo všude možně, jen ne v ní. Samozřejmě, co všichni vždy udělají jako první? Utíkají za mnou, abych tuhle situaci šla vyřešit. Bohužel pro mě i pro ostatní, na tohle jsem ta nejméně vhodná osoba- už jen tím, že sem píšu o zvratcích, je dost velká pravděpodobnost, že se pobliju. Nadruhou stranu, jsem dobrá kamarádka a tak jsem se i zachovala - a statečně vykročila k záchodu.. Tam jsem ovšem byla jen 2 sekundy, zhodnotila situaci a zbaběle zdrhla.. Jelikož mě Magnet už velice dobře zná, hned mě odvedl na čerstvý vzduch. Nebezpečný okamžik, kdy jsme se přiopilí ocitli sami venku narušila vážná prosba na Magneta, aby šel prosím honem dovnitř. Uvnitř nás čekala spoušť, jedna slečna v bezvědomí a vystresované okolí. Slečna samozřejmě v bezvědomí, protože byla uplně na šrot. Vzhledem k faktu, že Magnet je už pár let záchranář, hned se jí ujal. A já mezi tím dostala za úkol odvést její histerickou kamarádku, která brečela, že slečna umře (upřímně, ačkoli jsem ji uklidňovala jak se dalo, jednu chvíli jsem si to myslela i já, ta holka vypadala hrozně). Nakonec začala mrtvola na zemi aspoň blít a trochu reagovat, ve chvíli, kdy jsem navrhovala, jestli bychom neměli zavolat záchranku.
To, že se slečna začala aspoň trochu hýbat, přimělo ostatní k činnosti a začali podnikat marné pokusy ji dostat na nohy, aby se vychodila. Samozřejmě dělali všechno jinak, než jim řekl kvalifikovaný záchranář. Ve výsledku to vypadalo tak, že jsme s Magnetem a Nejmilovanější rezignovali, seděli v klídku před hospodou a nechali ostatní dělat, co chtějí, když jsou tak chytří. Nakonec to Nejmilovanější psychicky nezvládla a šla ostatním vynadat do krav - po tomhle se všichni trochu vzpamatovali a opět přiběhli za Magnetem, co mají dělat.. Takže jsme znovu slečnu pokládali na zem do stabilizované polohy a čekali, až se trochu prospí a pořádně se vyblije (jedna z chvil, která zapříčinila fakt, že jsem zbytek noci strávila venku).
Aby té komedie nebylo málo, za chvilku přišla za Magnetem další slečna, že je jí špatně. Takže ji položil na zem, dal jí nohy na židli a nechal ji odpočívat.. Vypadalo to, jako by si slečna chtěla dát na chvilku voraz a hodit nohy nahoru. Takže když šel bratránek kolem, pořádně ji zpucoval "co ta tam jako tak leží". No kabaret hadra proti tomuhle.
Nakonec jsem zavolala mamce polomrtvé slečny, aby si pro ni někdo přišel, protože mi vážně vadilo, že kdyby se tam s ní něco kvůli těm blbcům stalo, tak za to může Myšák a Magnet, protože jakožto zdravotníci jí musí podle zákona pomoct.

A kdy se dostanu k moralizování? Právě teď.. Nebudu nikomu říkat, aby si dával pozor na alkohol a snažil se nezřídit. Chápu, že tohle člověk občas neuhlídá, i já s tím mám své zkušenosti. Ale když už se vám stane něco takového a nebo když budete svědky takovýchto událostí, vždy poslouchejte člověka, který ví, co má dělat. Jen díky tomu, že jsem věděla, že tam máme záchranáře, jsem byla naprosto klidná.. A kdyby mi v tu chvíli řekl, že mám skočit z okna, protože to té slečně pomůže, tak to prostě udělám!! Pokud budete mít v takových situacích štěstí, jako my, že tam budete mít zdravotníka, tak sakra dělejte co vám říká! Tihle lidé běžně zachraňují životy a ví, co v takových situacích dělat a nejsou zdravotníky jen tak pro nic za nic!

Komentáře

  1. Nejlepší je poslouchat instinkt. :D I když je to často poslední poslech. :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ožralí lidé zas až tak kvalitní instinkty nemají ;)

      Vymazat
  2. Domnívám se, že právě ožralci vždy uhodí hřebíček na hlavičku. :D

    OdpovědětVymazat
  3. No tam u vás je tedy veselo. Předpokládám, že to byla samá omladina. S těma je to těžký. lijí to do sebe, jako o závod a pak je ouvej. Lepší je popíjet ze zkušenými pijany... :-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ano ano, většina mladí smrádci, kteří by ani pít ještě neměli :D ale život je naučí umět hodně, ale "bezbolestně" pít ;))

      Vymazat
  4. Takze by se dalo rici, ze bylo hodne veselo... :)

    OdpovědětVymazat
  5. Jen koukám. Opět článek jako víno. Někdy by se znalý záchranář hodil - když chlap vedle spí na zádech, chrápe až tak, že několik předlouhých vteřin nedýchá a potom se skřekama nadechne, než zase usne na zádech... Fakt znám lepší zábavu jak se v noci probudit, že zase nedýchá - a počítat vteřiny, jestli se nadechne. Vím, že má slabý srdce a nechcu jít spát jinam, abych to uhlídala a ráno nepřišla k modré mrtvole. Jeho bratr už apnoe dořešil, má jakýsi přístroj a ten ho hlídá. Jenže můj přítel pokládá za slabost nechat si pomoct. Hlavně že v noci pořádně nespí ani on, ale ani já. Co na to záchranář? A piš, máš-li víc takových případů. Kitty

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Dle své osobní zkušenosti můžu říct, že znám také pár lidí, co mají tenhle nápomocný přístroj a rozhodně si nemyslím, že by to považovali za nějakou slabost.. Myslím, že je to dobrá věcička a hodně to ulehčí život nejen tvému příteli, ale také tobě, třeba by jsi pro jednou večer usla a probudila se s klidnem až ráno, na zvonění budíku ;)
      Zkus to navrhnout ze strany "ulehčil by jsi to také mně" ..
      Přeji hodně zdaru :)

      Vymazat
  6. Páni..tomu říkám "divoká" oslava. Spíš nervy drásající, než cokoliv jiného. Možná bys tenhle článek měla dát přečíst těm lidem, kteří na oslavě byli. :)) Je pravda, že neposlouchat zdravotníka je tedy hodně hloupé - ale zase musíme vzít v potaz, že všichni byli opilý, no a k tomu ještě panika - ta dělá hrozné věci, člověk se pak chová naprosto nepochopitelně. Mě se jednou (bylo mi asi 14) přihodilo to, že jsem při vaření zapomněla (hrozná hloupost) rozpálený olej na plotně na pánvi a chytlo to a i přesto, že jsem věděla, že na rozpálený olej vodu opravdu NE!, tak ve chvíli, kdy jsem uviděla plameny, jediný co mi moje hlava řekla byla "vodu vodu vodu" - hodila jsem to do dřezu, pustila kohoutek a plameny vyšlehly skoro až do stropu :D takže to dělá panika - dokonce ve střízlivém stavu

    OdpovědětVymazat
  7. Přesně tak, máš pravdu, pokud člověk není vyloženej idiot, tak se to vždycky nějak dá.
    quietus.blog.cz

    OdpovědětVymazat

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

True love

K olik máte v okolí párů, které jsou spolu celý život? Nebo aspoň nějakých 20-30 let? K dyž jsem se nad tím zamyslela já, tak pár takových znám.. Ale všechno to jsou už docela staré ročníky - já vím, je to samozřejmé, když chci najit lidi, kteří jsou spolu celý život, musí už nějaké ty roky mít. Ale když se zamyslím nad mladšíma ročníkama, tak už jsou všichni minimálně jednou rozvedení nebo ještě ani nenašli tu pravou polovičku - a už na to mají čas. Takže u nich už předem vím, že je do svých úvah nemůžu zasadit. P okud bych měla vyjmenovat ty šťastné, tak jsou to všichni moji prarodičové (ano, mám jich víc než 2) a samozřejmě praprarodičové.. Moje mamka je jednou rozvedená, moje teta je jednou rozvedená, moje nevlastní mamka to samé, nevlastí taťka taktéž, rodiče mých kamarádů... Kde je ta láska na celý život, která dřív bývala úplně běžná? D nes jsem na jednom blogu četla pěknou otázku, která mě vlastně donutila k tomuhle článku - Proč dřív šlo najít lásku na celý život a teď ne?...

Podzim za dveřmi

N a základní škole jsme vždy v tomhle období sbírali co nejhezčí a nejbarevnější spadané listí a následně jsme ho temperkami malovali na bílé papíry. Všichni jsme se snažili, aby naše výtvory byly co nejvíc barevné - vždyť bychom měli přece co nejlépe vystihnout krásu podzimu. J á podzimní období vždy z duše nenáviděla - ranní mrazíky se začínají hlásit o slovo, sluníčko vychází pozdě a zachází příliš brzy, jeho paprsky už nejsou tak teplé, často prší a je ponuro. Ale díky tomu všemu jsem zapomínala na to, že podzim má i své neskonale krásné stránky. Sluníčko sice nehřeje tak moc, ale i přesto osvětluje krásně zbravenou přírodu, ranní mrazíky nás nutí brát na hlavu čepice - které tolik miluji!, v domácnostech to voní všemi druhy čaje, vzduch je tak krásně čerstvý (pokud ovšem nejste z Ostravy, kde vám asi ani podzim nepomůže k čerstvému vzduchu) . N evím, co se to se mnou stalo, ale dva poslední roky podzim miluji. A letos se na něj ohromně těším, aniž bych tušila proč. Uvnitř mě je...

Někteří lidé cítí déšť a jiní pouze zmoknou

Nedávno jsem si sedl a nalil si sklenku čistého vína - jak skutečně, tak metaforicky.. A zjistil jsem, že jsi jediná holka, se kterou bych chtěl být, kterou bych si jednou chtěl odvést k oltáři a mít s ní děti.. D ám ti jen jednu otázku.. Kdybys zjistil, že se ti má narodit dítě a mohl sis vybrat - zda mít zdravého potomka, nebo handicapovaného.. Jakou variantu by sis vybral? Samozřejmě jsi normální člověk, jako každý jiný, a pokud bys měl možnost takové volby, vybral by sis to zdravé dítě.. Protože starat se o postiženého člověka je obrovsky náročné - jak finančně, tak fyzicky a psychicky, z člověka to vysává veškerou sílu a ne každý na tohle má.. Já bohužel patřím mezi ty slabší, kteří už dopředu vědí, že na to nemají.. Proto ti nemám nic za zlé, naprosto to chápu.. Proč bys volil složitý život, když můžeš jít jednoduchou cestou - vidět své zdravé dítě, jak roste a být na něj hrdý bez toho, aniž bys byl na pokraji psychických sil... A takhle je to i s náma. Ty můžeš mít skvě...