Přeskočit na hlavní obsah

Nestěžujte si nikdy na žádný rok, protože i ten nejméně vydařený přinese vždy pěkné okamžiky - 2. část


V pauze mezi učením dopíšu druhou část mého roku 2014, ať to můžu sfouknout ze stolu a začít se věnovat jen roku 2015, který je už teď pro mě extrémně náročný po všech stránkách.

ČERVENEC
  • styky s Egoistou pomalu ustávají, zato se silně obnovují styky s Životní láskou - dokonce natolik, že když naši odletěli na svou první pořádnou dovolenou do Bulharska, tak jsem si ho nastěhovala na celý týden domů. A bylo to zase jako dřív..
  • archeologický výzkum v Dolních Věstonicích byl naprosto úžasný a nikdy bych nevěřila, že během jednoho týdnem najdeme TOLIK nálezů, co tam..
  • můj první ročník Master of rock 2014 (oficiálně už asi 25.) - na metalových a rockových písničkách jsem byla odkojená a ačkoli se to spoustě lidem nezdá, tenhle styl zbožňuji a nedělá mi problém jednou za čas nahodit černý gothický úbor (hlavně proto, že to byla jedna z mých pubertálních fází) a vyrazít mlátit hlavou. Ani letos tam chybět nebudu, protože jsem našla lístek pod stromečkem!
  • největší prozření roku 2014 - praskl fakt, že Egoista se mnou nebyl proto, že by chtěl, ale protože to byla jeho osobní challenge.. Tohle byl jeden ze dvou zlomových bodů, kdy jsem přestala absolutně věřit opačnému pohlaví. Zjistila jsem, že chlapi udělají všechno proto, aby ženskou dostal tam, kde chtějí..
  • své pochroumané srdce jsem si jela vyléčit tentokrát do Čech, kdy jsem strávila týden s těma nejčistšíma dušičkama - dětma. Převlekla jsem se za Berušku Vytahovačku a týden blbla na večerníčkovém táboře. To byla pastva pro duši!

SRPEN
  • na dvoutýdení archeologické praxi u mého krásného města, jsem poznala svého druhého vedoucího bakalářky a myslím, že můžu být naprosto spokojená!
  • opětovné přerušení komunikace s Životní láskou mi dalo pocit, že na letošní Trnkobraní jdu opět jako nezadaný člověk - a znovu jsem měla v plánu si ho takto naplno užít! Ovšem zjevení se Životní lásky hned první večer téhle události mě vyvedlo z omylu. Tohle byl víkend, po kterém jsem začala zase vážně uvažovat, že mu dám další šanci.. Dokonce jsem se mu na narozeniny patlala s palačinkovým dortem, ačkoli pečení kravin nesnáším. Ale co bych pro něj neudělala po dokonale stráveném víkendu s ním u mojí rodiny - ve chvíli, kdy se mnou zase začal objíždět všechny babičky jsem si řekla, že tohle už je opravdu vztah.. Přece by se jen tak sám od sebe nechtěl zase ukázat u lidí, které tehdy společně se mnou opustil.. To už něco znamená.. opět si jen řeknu Naivní holčičko!

ZÁŘÍ
  • Inteligentní si podruhé střihla státnice a může se konečně pyšnit titulem bc.
  • opět nám to začíná s Životní láskou skřípat, protože dle všeho každý berem náš vztah uplně jinak.
  • konec měsíce jsme trávily s mýma dvěma spolužačkama v archeologické laboratoři, kde jsme brigádně zpracovávaly archeologický výzkum - bylo to supr a zas jsme se přiučily jiné potřebné stránky archeologie.

ŘÍJEN
  • bohužel, co se týče třídního koletivu, který byl do téhle chvíle uplně luxusní, nám to začalo hooodně skřípat .. nemohli jsme se navzájem vystát a neustále se pomlouvali. Bylo to pro mě hodně smutné, protože ve třídě mám dost dobrých přátel.
  • opět přišlo moje další poprvé - pro mě první ročník burčákového pochodu v Mutěnicích - kterého se rozhodně zúčastníme i příští rok, supr to bylo.
  • no a po tom, co mi Životní láska napsal, že to co je mezi námi, tak není žádný vztah, tak finální rozchod (pokud se tomu tak dá říct, když jsme neměli žádný vztah!) .. už jsem to sezení na velkém otazníku nevydržela a prostě zabouchla dveře - ačkoli to Životní láska odmítl akceptovat (doslovná citace, aneb nejoriginálnější věta u rozchodu "Rozcházíme se." - "To odmítám akceptovat."). Život ho takové věci naučí akceptovat.

LISTOPAD
  • měsíc loučení s mým Nejlepším, který odletěl na Nový Zéland. Touhle dobou jsem konečně i já pochopila pravdivost citátu: Jak moc je pro nás něco důležité, to pochopíme až ve chvíli, co to ztratíme.
  • také jsme na bytě pořádali Indiánskou party, která mi přinesla do života opět nového člověka Krásného. Ačkoli tehdy jsem si to ještě vůbec neuvědomovala, bo jsem teprve pomalu začínala chápat, že mě s nikým nic neváže a nesvazuje. Brala jsem to jen jako flirt.
  • na dva měsíce jsem si sehnala brigádu, což se mi v tuhle dobu velice hodilo - nejen kvůli penězům, ale taky proto, že jsem celou dobu lítala mezi školou a prací a neměla čas přemýšlet a řešit kraviny, natož držet nějaký velký smutek nad ztrátou Životní lásky (neříkam samozřejmě, že to bylo lehké, bolelo to stejně moc jako poprvé, podruhé, potřetí.. tohle asi nikdy bolet nepřestane).
  • pak přijel Krásný podruhé za tenhle měsíc - a už se to nezdálo jen jako obyčejný flirt.
  • zaráveň jsem o den později šla zamávat Nejlepšímu s tím, že minimálně rok ho teď neuvidím.
  • a ještě ten večer jsme si stihly zařádit na dalším koncertu tohoto roku Divokých Billech, kteří byli luxusní!

PROSINEC
  • a poslední měsíc jsme zahájily s mou Nejmilovanější také posledním koncertem - UDG a Voxel! Naše největší lásky a srdcovky. Z tohoto koncertu jsme žily ještě dalších 14dní.
  • také jsem se po více jak roce viděla s mou Rasmusačkou, sice jen na pár hodinek, ale i tak jsem byla ráda, protože jednu dobu to byl člověk, který rozhodně patřil mezi mé nejbližší.
  • následně jsme zahájili společně s Krásným a dalšími plesovou sezónu, protože plesy já na zimě miluji nejvíce (dobře, ještě Vánoce - ale ty jsou jen jednou). Po plese jsem dostala přednášku o tom, že bych si měla začít připouště fakt, že Krásný mě má rád a opravdu to není jen pouhý flirt! Jenže já takovým věcem už dávno neumím věřit.
  • předposlední den tohoto roku jsem oslavila své 22 narozeniny - je ze mě škatule.. A dostala spoustu nádherných dárků, které všechny odráží lásku mých blízkých (bohužel jsem takový dokonalý dárek dostala i od Životní lásky - ne, nestýkám se s ním, předala mi jej teta).
  • a rok jsem ukončila tak zvláště, jak jsem ho prožila - chtěli jsme ho strávit s mýma nejúžasnějšíma lidma v mém nejúžasnějším městě. Při přesunu do ono města mi ovšem přišel na zastávku zamávat Životní láska. Dokážu si živě představit, jak to vypadalo v očích nezávislého pozorovatele - když jsem si povídala se spolužákem a uprostřed slova jsem se zarazila a na několik vteřin ztuhla a přemýšlela, co mám dělat. Následně jsem naštěstí získala zpět mou obvyklou sebejistoti a zbytek zvládla bravurně - ačkoli jsem se uvnitř cítila hrozně. Proč? Protože jeden mě vyprovázel z bodu A a druhý čekal v bodě B. Ano, protože do mých nejúžasnějších začínám polehoučku řadit i Krásného, jenž s námi také trávil Silvestr.. A až na tenhle malý incident byl letošní Silvestr absolutně povedený a úžasný!!!

Rok 2015 jsem začala s Inteligentní, Navrhovačem a hlavně Krásným.. Poklidně a spokojeně. Doufám, že stejně poklidně a spokojeně to bude vypadat i v následujícíh měsících.. ačkoli mě hned 2. leden vytrhl z omylu - nic poklidně a spokojeně pokračovat nebude.. A jak teda vlastně vstupuju do nového roku? Holčička, kterou jsem byla před rokem, by řekla, že se statusem "zadaná" .. Ta holčička, která je ze mě teď to spíše nazývá "nejsem volná".. protože se stále nenaučila věřit a stále sedí ve velké bublině, která odráží vše, co má společného s láskou.
A abych to nezakončovala depresivně, protože já jsem přece optimista, na popud Creencii jsem se rozhodla, že si v roce 2015 každý večer zapíšu do diáře jednu věc, která mě ten den potěšila - tenhle její projekt se nazývý 365 dní vděčnosti. Je to myslim moc dobrý nápad pro to, aby si člověk před spaním vždy uvědomil, že každý den se přihodí aspoň jedna hezká věc!

Tak opožděně ŠŤASTNÝ NOVÝ ROK!

Komentáře

  1. Tvé trable s životní láskou úplně chápu. Sama jsem si tím procházela strašně dlouho a až teď 4 roky po rozchodu, můžu s klidem na duši říct, že je to už za námi. Díky bohu i všem vílám a nevím čemu ještě, patříme teď mezi mé nejlepší přátele, sice mezi takové se kterými mám zákaz alkoholu. Ale jsem strašně ráda, že má pořád místo v mém životě. I když mi ten člověk nesčetněkrát ublížil chtěně i nechtěně. Tak snad tě v novém roce přestane tvá životní láska trápit a prostě to odejde.. Protože takové životní lásky dokáží pěkně zamotat přicházející vzahy, už jenom tím že ve všech hledáme kousek té naší první velké/životní lásky.
    Ať je pro tebe tento rok lepší než ten loňský a nebo alespoň stejně dobrý. :)

    B.

    OdpovědětVymazat
  2. 365 dní vděčnosti to zní jako dobrý nápad :)
    Já se snažím být víc optimistická, nevím od kdy, ale jednou večer jsem si uvědomila, že tak to dál nejde a od té doby si snažím večer před spaním říkat, na co se můžu druhý den těšit a je to super :)

    OdpovědětVymazat
  3. Moje milá, já věřím, že Životní láska už definitivně zůstala v minulosti! Rok 2015 bude určitě super a čeká tě v něm spousta krásných věcí s Krásným nebo i jiným... ;) A jsem ráda, že ses připojila k mému projektu! :-*

    OdpovědětVymazat
  4. tak to si mala veľmi zaujímavý rok ako tak pozerám :) vidím tam trable v láske, vo vzťahoch ale takisto tam vidím kopec koncertov a pekných zažitkov.. myslím že si fakt môžeš povedať že aj napriek ťažkostiam si mala pekný rok a ten nápad na tok 2015 so zapisovaním maličkostí čo ťa potešili sa mi veľmi páči :) tak ešte viac oneskorene ako ty ja prajem pekný nový rok :)

    OdpovědětVymazat

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

Kosti jsou věčné - Kathy Reichs

Shrnutí děje V domě Annaliese Rubensové jsou objeveny pozůstatky tří mrtvých nemluvňat - jedno je "čerstvé", z dalších dvou jsou už jen maličké mumie. A tak policie, společně se soudní antropoložkou Temperance Brennanovou, začnou pátrat po matce, která je schopna tak ohavného činu. Pátrání je zavede do prostředí prostituce, kde se v posledních letech Annaliese pohybovala, dokud se nerozhodla utéct zpět do svého domova, do severozápadní tundry Yellowknife - a tam se za ní vydává i Tempe se dvěma detektivy. Zde se objeví čtvrtá mumie novorozeněte. Co za matku dokáže toto udělat svému dítěti? Matka, která je psychicky postižená. Matka, které nakukali, že je nemocná a každé její dítě se narodí mrtvé. Matka, kterou někdo přímo před očima Tempe zastřelí dvěma ranami do hlavy. Vyšetřování matky-vražedkyně tím končí. A začíná vyšetřování matky-oběti. Vše je složitější, než se zdá a obětí v Yellowknife je čím dál více - a všichni jsou z jedné rodiny, příbuzní Annalieze. A všechny st…

V žáru zatmění měsíce

A je ze mě slaměná vdova. Celý tento týden jsem bez muže. Bez něj a téměř bez jakéhokoli kontaktu s ním. Přesto vím, že není zas tak daleko, že není pryč zas tak dlouho a že za chvíli se vrátí zpět. Můžu tak zjistit, jaké to bude, až za pár měsíců odjede pryč na pěkně dlouho. Za hranice, do jiného státu, jiné kultury, jiného světa. Na dlouhé měsíce, ve kterých se může stát cokoli. Kdy se jen tak lehce nevrátí. Blízko mě, věčně daleký. Věříte, že velká láska překonává i takové vzdálenosti a takovou dobu? Člověk se každým dnem mění, posouvá, vytváří nové názory a pohledy na svět. Jeden den jsem taková, další den můžu být úplně jiná. Záleží na situacích, které se nám postaví do cesty. Záleží na lidech, které poznáme. Na možnostech, které se objeví a my o nich budeme muset uvažovat a přemýšlet. Můj svět se stále mění, mění se lidé v něm a hlavně ti lidé, kteří jsou mi blízko. Tolik lidí, kterých jsem měla hluboko v srdci, už odešlo a já je ze srdce vyjmula. Už nepatří mezi ty, kteří se mno…

Deset let jak půlhodina

Pokud ve svém životě poznáte člověka, se kterým si máte hned od začátku toho spoustu co říct a připadáte si, že se znáte spoustu let a že můžete mluvit o jakémkoli tématu, je to docela zázrak. Já jsem osoba, která když pozná někoho nového, spíše poslouchá, než by mluvila. Postupem času se to ale přelévá, jako písek v hodinách, směrem na mou stranu. A když danou osobu znám už nějaký ten pátek, dokážu mluvit a mluvit klidně jen já. Docela často pak slyším větu: "Kde jsou ty doby, kdy jsi moc nemluvila."
Přesně takto jsem to měla i s Bohémem. Často mi říká, že když jsme spolu byli na prvním randíčku, skoro vůbec jsem nemluvila a on si myslel, že se s ním hrozně nudím *haha*. Není to pravda, já to tak prostě mám. Je to má taktika zkoumání člověka. Jak se vyjadřuje, o čem mluví, jak se chová, která témata nadhazuje atd. Ve skutečnosti jsem se s ním nenudila ani trochu. Je to totiž naštěstí člověk, který dokáže z rozmazaného hovínka uplácat kuličku. Dokáže prostě mluvit o všem a po…