Přeskočit na hlavní obsah

Nestěžujte si nikdy na žádný rok, protože i ten nejméně vydařený přinese vždy pěkné okamžiky - 1. část

Ačkoli je těchto článků teď hrozně moc, nemůžu si jej odpustit. Asi proto, že i já bych si ráda dala všechny významné události roku 2014 na pomyslný papír.. Aneb "Co mi přinesl rok 2014". Asi to bude trochu netradiční pro mé články, ve kterých se ráda vykecávám, ale tentokrát to udělám odrážkově - i tak se bojím, že toho bude dost, protože ani v tomhle roce (teď už vlastně loni) jsem se moc nenudila.. 


LEDEN
  • Nový rok začal tím, že jsem se rozešla s klukem, kterého jsem měla moc ráda - ale neklapalo by nám to spolu.. byl ještě příliš malým dítětem..
  • jeden večer způsobil nekonečné peklo - půl roku po rozchodu mi napsal Životní láska; v době, kdy jsem na něj naprosto bravurně zapomněla a nikdy nepočítala s tím, že by se na tom mělo něco změnit.. Zjistila jsem tak, jak se v průběhu celého půlroku měl a že měl přítelkyni, kterou přede mnou všichni mí přátele naprosto geniálně tutlali, že jsem o ní neměla ani zdání, ačkoli jí dal dokonce to, co jsem chtěla šest let vztahu já - společné bydlení a psa.. Za což jim ještě jednou (a po několikáté) hrozně děkuji.
  • viděla jsem se také po půl roce odloužení s mou Plzeňačkou a byla jsem štěstím bez sebe - tuhle slečnu jsem poznala na praxi v srpnu 2013 a během třech týdnů mi navždy přirostla k srdci!! Musím bohužel konstatovat, že od té doby jsme se neviděly, protože nám to vůbec nevycházelo - už je to rok!


ÚNOR
  • čekalo mě nejtěžší období, které jsem do té doby na vysoké zažila - zkouška, která je u nás sítem... měla jsem namále, ale díky mým skvělým spolužačkám jsem ji zvládla a mohla pokračovat ve studiu historie a archeologie (ano, konečně jsem se odhodlala zmínit svůj obor!)
  • nevím, zda to byl nějaký error kvůli stresu, ale dva večery před touhle zkouškou jsem udělala jednu velkou chybu (??) a pozvala k sobě domů Životní lásku.. a on dojel - shledání po půl roce od našeho docela dost škaredého rozchodu.. A nic se nezměnilo, zase nás to táhlo k sobě a na tu noc taky velice silně přitáhlo.
  • jedna z nejlepších událostí roku 2014 byla ta, že se k nám přistěhoval Roztomilý a Navrhovač - teď je nás na bytě 6 a jsme nejlepší parta!


BŘEZEN
  • pravidelné stýkání s Životní láskou ukončil jediný rozhovor - já brečela, on brečel, ale takhle to dál nešlo.. ačkoli jsme si to nechtěli přiznat a proto jsme se za pár týdnů začali vídat znova - proto, abych to na konci tohoto měsíce utla podruhé, jelikož jsem věděla, že na to, aby mě opět opustil kvůli jiné, už fakt nemám..
  • hned večer po tom - a poslední večer tohoto měsíce, mě Dohazovačka seznámila s Egoistou - naprosto neotřelou a neznámou frází "Už znáš Rose?" .. tak to byla druhá největší chyba tohoto roku.

DUBEN
  • první oficiální rande s Egoistou..
  • můj druhý archeologický výzkum, který mi ukázal nové stránky archeologie

KVĚTEN
  • Životní láska se mnou opět chce obnovit facebookové konverzace a já mu to pomaličku povoluji..
  • zvládnutí zápočtového týdne na jedničku
  • ukončení semestru Garden party, na které mi už díky příšernému počasí mělo dojít, že je něco špatně.. ale jak to bývá, alkohol a naivita dělá své a já si pozvala Egoistu domů, ačkoli jsme byli jen na jednom rande.. ale když on říkal tak krásné věci.. bla bla bla.. A tak dostal, co chtěl a já si myslela, jak nemám přítele - tehdy jsem ještě žila s tím, že po tomhle VŠEM už je přece jasné, že spolu chodíme.. Naivní holčičko!
  • poprvé jsem opravdu ranila Životní lásku, když jsem mu řekla o Egoistovi.. ale on to nevzdal, začal byt naopak mnohem víc snaživý.. nechtěl se vzdát možnosti pravidelného přísunu sexu bez závazků? Škoda, že já to nikdy na dvě strany hrát neumím.. hm..
  • odevzdání anotace na bakalářskou práci - a tím to tak trochu vypuklo! Začátek uzavření mého bakalářského studia
  • první historická praxe, která mi přinesla úžasné zážitky a spoustu nových poznatků
  • a očividně důležité události ukončují měsíce - mé opětovné podlehnutí Životní lásce (po kolikáté že už jsem to vstoupila do té řeky?? Radši nepočítat, bo jsme teprve v půlce roku)!


ČERVEN
  • jedna z mých nejlepších kamarádek měla státnice - a ačkoli jsme ji všemožně podporovali a je to jeden z nejchytřejších lidí co znám, neudělala je.. což nás všechny trochu vyděsilo.. "Když ne ona, tak kdo?"
  • do ČR přijela má nejoblíbenější americká skupina Skillet - a já jsem je mohla vidět - a velkou zásluhu na tom měl Životní láska.. a musím říct, že tenhle den byl jedním z těch, které se mi uplně nejvíc vryly do paměti z roku 2014.. Životní lásku jsem si vyzvedla doma, poté jsme jeli pro jeho mamču, se kterou jsem měla moc dobrý vztah a byla jsem šťastná, že je můžu vidět oba dohromady a jeli jsme k nim domů, kde bydlel, ještě než jsme se rozešli.. a tam jsem se potkala opět také s jeho sestrou a bylo to naprosto úžasné vše, jako dřív.. poté jsme několik hodin leželi na trávě a čekali na mé Skillety.. a bylo to tak úžasně klidné a mírumilovné.. A potom zážitek roku - samotný koncert!!! Už tehdy jsem věděla, že se mi to vše líbí až moc... ale nebyla jsem natolik chytrá, abych tomu přikládala větší význam..

... usoudila jsem, že vzhledem k délce bude lepší napsat článek na pokračování, druhou část čekejte co nejdříve to půjde...

Komentáře

  1. Moře lásky a vzdělání. To je poezie života půvabné vysokoškolačky. ;)

    OdpovědětVymazat
  2. Moc se mi to tvé shrnutí líbí... ačkoliv bych preferovala méně zmínek o Životní lásce, protože jsi skvělá holka a nezasloužíš si, aby ti někdo ubližoval... ale asi každá z nás je někdy masochistkou....
    Těším se na pokračování! :)

    OdpovědětVymazat
  3. Tolik lásek. Skoro jako písku na poušti. :)

    OdpovědětVymazat
  4. Kolikrát nám musí někdo ublížit, než to vzdáme a pochopíme, že to nemá cenu :-(

    OdpovědětVymazat

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

Kosti jsou věčné - Kathy Reichs

Shrnutí děje V domě Annaliese Rubensové jsou objeveny pozůstatky tří mrtvých nemluvňat - jedno je "čerstvé", z dalších dvou jsou už jen maličké mumie. A tak policie, společně se soudní antropoložkou Temperance Brennanovou, začnou pátrat po matce, která je schopna tak ohavného činu. Pátrání je zavede do prostředí prostituce, kde se v posledních letech Annaliese pohybovala, dokud se nerozhodla utéct zpět do svého domova, do severozápadní tundry Yellowknife - a tam se za ní vydává i Tempe se dvěma detektivy. Zde se objeví čtvrtá mumie novorozeněte. Co za matku dokáže toto udělat svému dítěti? Matka, která je psychicky postižená. Matka, které nakukali, že je nemocná a každé její dítě se narodí mrtvé. Matka, kterou někdo přímo před očima Tempe zastřelí dvěma ranami do hlavy. Vyšetřování matky-vražedkyně tím končí. A začíná vyšetřování matky-oběti. Vše je složitější, než se zdá a obětí v Yellowknife je čím dál více - a všichni jsou z jedné rodiny, příbuzní Annalieze. A všechny st…

V žáru zatmění měsíce

A je ze mě slaměná vdova. Celý tento týden jsem bez muže. Bez něj a téměř bez jakéhokoli kontaktu s ním. Přesto vím, že není zas tak daleko, že není pryč zas tak dlouho a že za chvíli se vrátí zpět. Můžu tak zjistit, jaké to bude, až za pár měsíců odjede pryč na pěkně dlouho. Za hranice, do jiného státu, jiné kultury, jiného světa. Na dlouhé měsíce, ve kterých se může stát cokoli. Kdy se jen tak lehce nevrátí. Blízko mě, věčně daleký. Věříte, že velká láska překonává i takové vzdálenosti a takovou dobu? Člověk se každým dnem mění, posouvá, vytváří nové názory a pohledy na svět. Jeden den jsem taková, další den můžu být úplně jiná. Záleží na situacích, které se nám postaví do cesty. Záleží na lidech, které poznáme. Na možnostech, které se objeví a my o nich budeme muset uvažovat a přemýšlet. Můj svět se stále mění, mění se lidé v něm a hlavně ti lidé, kteří jsou mi blízko. Tolik lidí, kterých jsem měla hluboko v srdci, už odešlo a já je ze srdce vyjmula. Už nepatří mezi ty, kteří se mno…

Deset let jak půlhodina

Pokud ve svém životě poznáte člověka, se kterým si máte hned od začátku toho spoustu co říct a připadáte si, že se znáte spoustu let a že můžete mluvit o jakémkoli tématu, je to docela zázrak. Já jsem osoba, která když pozná někoho nového, spíše poslouchá, než by mluvila. Postupem času se to ale přelévá, jako písek v hodinách, směrem na mou stranu. A když danou osobu znám už nějaký ten pátek, dokážu mluvit a mluvit klidně jen já. Docela často pak slyším větu: "Kde jsou ty doby, kdy jsi moc nemluvila."
Přesně takto jsem to měla i s Bohémem. Často mi říká, že když jsme spolu byli na prvním randíčku, skoro vůbec jsem nemluvila a on si myslel, že se s ním hrozně nudím *haha*. Není to pravda, já to tak prostě mám. Je to má taktika zkoumání člověka. Jak se vyjadřuje, o čem mluví, jak se chová, která témata nadhazuje atd. Ve skutečnosti jsem se s ním nenudila ani trochu. Je to totiž naštěstí člověk, který dokáže z rozmazaného hovínka uplácat kuličku. Dokáže prostě mluvit o všem a po…