Přeskočit na hlavní obsah

Masters of Rock - 2/4

V pátek jsem si musela vybrat mezi spánkem a skvělou českou skupinou Gate Crasher. Tihle chlápci mají na kontě už 3 albíčka a hráli na turné s předními českými i světovými interprety (Aerosmith, Ozzy Osbourne, Korn, Iron Maiden..), což jistě značí o jejich kvalitě. A já mám písničky od nich moc ráda, jednu z nich přímo zbožňuji - Gilotinou. Ale když mám možnost vybrat si mezi spánkem a čímkoli, tak vždy zvítězí spánek. Ale omlouvá mě to, že jsem ve čtvrtek šla spát kolem třetí hodiny, tak jsem aspoň do 10.00 chtěla spát - a to zrovna kluci začali hrát. Věřím tomu, že byli skvělí..
Jinak byl páteční program docela dost zabitý, takže jsem skoro celý den strávila doma a referovala jsem mamce a segře, které skupiny byly ve čtvrtek super a na které se teprve těším - samozřejmě vše jsem musela doprovázet ukázkami z YT, takže po 3 hodinách už mě mamka prosila, ať zas vypadnu.

Díky této flákárně jsem došla na Mor až po šesté hodině, kdy zrovna končili Dog eat dog, které jsem vůbec nechtěla slyšet, bo se mi nelíbili, ale naše grupa už tam celá byla a nebyli z nich moc nadšení. S Pizizubkou už jsme se lépe vybavily na kruté mrazy, nabraly jsme si plno silonek, bund a já dokonce čepičku - a jak jsem tam s ní chodila, tak všichni pořád říkali "Jeee divej, ta slečna je himačka." Tak jsem se nosila jako páv. I když jsem ji neměla z důvodu image ale zimy (ale následující večer už to byla ta image, protože bylo 15°C a já jsem ji stejně měla na hlavě).
Po DED byli Legion of the damned, které jsem taky nechtěla vidět, protože se mi vůbec nelíbí, ale Prcek má tyhle chrchláky rád, tak jsme to tam s ním s Pizizubkou přetrpěly.. "Bože, ten chlap zpívá hrozně, tak to tady můžem zakempit na zemi." - "Kdo to řekl?! Kdo?! Opusťte areal!" .. Nakonec to nebyla taková hrůza, dokonce jsme se shodly, že kdyby ten chlap tolik "nezvracel", tak by se to dalo poslouchat, protože písničky od téhle nizozemské skupiny byly docela melodické.
Pak už ale konečně přišla na řadu zase moje skupina, na kterou jsem si dala srázek s Malým a Velkým od nás ze školy a šly jsme si ji poslechnout spolu. Byli to Hammerfall - znala jsem od nich pár písniček už několik let a tak jsem se na ně těšila, protože jsou hodně příjemní na poslech. Byli parádní, s klukama jsme si je moc užili. Samozřejmě, zase nedali můj ploužák, ale to se jim dá odpustit, protože je hned z prvního alba (a od té doby vydali dalších 10), takže chtěli hrát asi něco aktuálnějšího a pořádně od podlahy. I když posledních asi 20min už jsem je moc nevnímala, protože tam za mnou přišel Namyšlenec - a vzhledem k tomu, že jsem ho neviděla půl roku, jsem ho furt objímala a objímala, ňuhňala a pohladkávala. Takže jsme si spolu museli jít dát panáka a on pak ještě frčel za kámošema s tím, že se mám ozvat, až půjdu domů a doprovodí mě.. Ovšem naše loučení nebylo loučením dvou dobrých kamarádů (o což mi teď opravdu jde!), ale trošku nám to ujelo. A já z toho byla tak rozhozená, že už jsem se mu raději neozvala.
Takže jsem si poslechla ještě poslední skupinu, které jsem se ten den chtěla dočkat - američtí Black label society a šla domů. Ani jsem je neviděla celé, protože někdo řekl, že se jde domů a já jsem prostě šla a nic neřešila. I když mě to mrzelo, protože hráli fakt moc dobře a strašně se mi líbily neonové červené struny basáka Johna. Druhý den jsem řekla, že mě mrzi, že jsme šli domů, protože se mi líbili.. A Pizizubka na to řekla, že jí se taky hrozně líbili.. A Prcek, že se mu taky hrozně líbili.. Tak jsme seděli a přemýšleli "proč jsme vlastně šli domů?!" No švanda. Nevadí, pár písniček jsme slyšeli a já byla stejně nějak vyřízená ze všech zážitků a věděla jsem, že další dva dny budou ještě hodně náročné.
Tak po minulém vyčerpávajícím článku trochu kratší, ale ještě vás čekají dva - s tou největší bombou!

Komentáře

  1. Ja teda takto na festivaly moc nechodím, nie je s kým, nie sú ani peniaze :D :D Každopádne by som chcela niekedy na nejaký ísť :) Väčšinu zo skupín čo si písala nepoznám, priznám sa :D Každopádne to vyzerá, že si si to užila :D

    OdpovědětVymazat
  2. Gilotinou - pěkná písnička! :)
    Hammerfall jsou skvělý, tedy - alespoň ty písničky, které znám a které jsem dost poslouchala. :) A ta písnička od nich, na kterou jsi dala odkaz, je krásná!
    Koukám, že pátek byl náročný. Ale i tak je vidět, že jsi si to užila. :)

    OdpovědětVymazat
  3. keď si mám vybrať medzi niečim a spánkom vždy zvíťazí spánok :D :D :D akoby si mi z mysle čítala !

    OdpovědětVymazat

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

True love

K olik máte v okolí párů, které jsou spolu celý život? Nebo aspoň nějakých 20-30 let? K dyž jsem se nad tím zamyslela já, tak pár takových znám.. Ale všechno to jsou už docela staré ročníky - já vím, je to samozřejmé, když chci najit lidi, kteří jsou spolu celý život, musí už nějaké ty roky mít. Ale když se zamyslím nad mladšíma ročníkama, tak už jsou všichni minimálně jednou rozvedení nebo ještě ani nenašli tu pravou polovičku - a už na to mají čas. Takže u nich už předem vím, že je do svých úvah nemůžu zasadit. P okud bych měla vyjmenovat ty šťastné, tak jsou to všichni moji prarodičové (ano, mám jich víc než 2) a samozřejmě praprarodičové.. Moje mamka je jednou rozvedená, moje teta je jednou rozvedená, moje nevlastní mamka to samé, nevlastí taťka taktéž, rodiče mých kamarádů... Kde je ta láska na celý život, která dřív bývala úplně běžná? D nes jsem na jednom blogu četla pěknou otázku, která mě vlastně donutila k tomuhle článku - Proč dřív šlo najít lásku na celý život a teď ne?...

Podzim za dveřmi

N a základní škole jsme vždy v tomhle období sbírali co nejhezčí a nejbarevnější spadané listí a následně jsme ho temperkami malovali na bílé papíry. Všichni jsme se snažili, aby naše výtvory byly co nejvíc barevné - vždyť bychom měli přece co nejlépe vystihnout krásu podzimu. J á podzimní období vždy z duše nenáviděla - ranní mrazíky se začínají hlásit o slovo, sluníčko vychází pozdě a zachází příliš brzy, jeho paprsky už nejsou tak teplé, často prší a je ponuro. Ale díky tomu všemu jsem zapomínala na to, že podzim má i své neskonale krásné stránky. Sluníčko sice nehřeje tak moc, ale i přesto osvětluje krásně zbravenou přírodu, ranní mrazíky nás nutí brát na hlavu čepice - které tolik miluji!, v domácnostech to voní všemi druhy čaje, vzduch je tak krásně čerstvý (pokud ovšem nejste z Ostravy, kde vám asi ani podzim nepomůže k čerstvému vzduchu) . N evím, co se to se mnou stalo, ale dva poslední roky podzim miluji. A letos se na něj ohromně těším, aniž bych tušila proč. Uvnitř mě je...

Někteří lidé cítí déšť a jiní pouze zmoknou

Nedávno jsem si sedl a nalil si sklenku čistého vína - jak skutečně, tak metaforicky.. A zjistil jsem, že jsi jediná holka, se kterou bych chtěl být, kterou bych si jednou chtěl odvést k oltáři a mít s ní děti.. D ám ti jen jednu otázku.. Kdybys zjistil, že se ti má narodit dítě a mohl sis vybrat - zda mít zdravého potomka, nebo handicapovaného.. Jakou variantu by sis vybral? Samozřejmě jsi normální člověk, jako každý jiný, a pokud bys měl možnost takové volby, vybral by sis to zdravé dítě.. Protože starat se o postiženého člověka je obrovsky náročné - jak finančně, tak fyzicky a psychicky, z člověka to vysává veškerou sílu a ne každý na tohle má.. Já bohužel patřím mezi ty slabší, kteří už dopředu vědí, že na to nemají.. Proto ti nemám nic za zlé, naprosto to chápu.. Proč bys volil složitý život, když můžeš jít jednoduchou cestou - vidět své zdravé dítě, jak roste a být na něj hrdý bez toho, aniž bys byl na pokraji psychických sil... A takhle je to i s náma. Ty můžeš mít skvě...